Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Rozhovor s Petrou Nesvačilovou: Musím natočit Star Wars


ikona
Cival
český levpetra nesvačilovározhovor
Rozhovor s herečkou, modelkou a režisérkou jednoho z nejlepších dokumentů loňského roku o práci, filmech, FAMU a Hvězdných válkách 

Petra Nesvačilová letos bojovala o Českého lva s dokumentem Zákon Helena. Nakonec si sošku neodnesla, ale její film o policistce Heleně Káhnové, které se povedlo dostat za mříže členy Berdychova gangu, patří mezi to nejlepší, co u nás v poslední době vzniklo. Petra Nesvačilová však není jen dokumentaristka, ale i úspěšná modelka a herečka a objevila se ve filmech jako Pusinky, František je děvkař nebo Protektor. A to je dost důvodů k tomu, aby ji Cival pořádně vyzpovídal a zjistil, jak svůj dokument točila, co chystá dál a jak to vlastně chodí za dveřmi FAMU. 

Víte, že nemáte své heslo na Wikipedii?
Nevim. (smích)

Trápí vás to?
Netrápí.

Nechcete někoho ukecat, ať vám ho založí? Přeci jen si ho zasloužíte asi víc než půlka lidí, co ho tam má…
Tak jo. Dávám to jako výzvu. Budu asi ráda, když ho někdo založí. Tak ho klidně založte.

Já asi ne. Třeba nějakej čtenář.
Tak dobře. (smích)

Vnímáte se už vůbec jako, řekněme, slavná tvář?
Nevím, co znamená slavná tvář. Je ale dobrý být v povědomí, když má třeba člověk filmovou nebo divadelní premiéru – pak má větší šanci, že na něj lidi přijdou. A to je vždycky skvělý, že lidi vidí jeho práci. Dělám si samozřejmě některý videa a filmy jen pro sebe, jako osobní věci. Pak jsou ale projekty, který dělám, aby je viděli lidi – moje role v představeních v divadle Ungelt, moje role ve filmu, režijní počiny…

 

Když by film Zákon Helena nikdo neviděl, tak to nevadí?
Jo, to by mi bylo líto, protože ten film jsem dělala i pro lidi. (smích) Tam je to záměr.

Jak zásadní je pro vás platforma, na které Zákon Helena běží? Užíváte si nějak extra uvedení v kině? Máte pocit, že ten film potřebuje plátno a pořádný zvuk?
Určitě je v kině výrazná přidaná hodnota. Je to víc. A užívám si to.

Paralelně jste ale uvedli film i do televize, takže na něj v prime-timeu mohli koukat i tisíce diváků, který by do kina nikdy nepřišli. Cítila byste naopak lítost, když by ten film neběžel v televizi víceméně v prime-timeu a nedostal se k těm tisícům lidí, nebo to není důležitý aspekt?
Tuhle strategii vymysleli producenti v Background Films, protože dokumenty získávají diváky složitěji. Proto rozhodli o jednorázovém uvedení v televizi, bez toho, aby zůstal na iVysílání, díky čemuž si ho i pak našlo publikum v kinech. Teď je film v distribuci na Slovenku a dá se vidět i na Dafilms.cz.

Větší míru proslulosti vám zajistil film Pusinky, který se natáčel před deseti lety a hrajete tam takovou tu oplácanější holku z ústřední trojice. Myslím si, že nikoho z diváků by v tu chvíli nenapadlo, že budete „módní ikonou“ fotící co chvíli pro ELLE a další módní časopisy, a zároveň režisérkou uvádějící do kin a televize celovečerní dokument. Napadlo by to alespoň vás?
Pro roli Venduly v Pusinkách jsem musela ztloustnout cca 12 kilo, ale ta role za to stála. To, že mě o dva roky později, kdy už jsem měla kila zase dole, jednou oslovila návrhářka Josefina Bakošová a já se mohla stát její tváří, s tím nesouvisí. V tý době už jsem ale studovala dokument - takže jsem si vždycky hýčkala představu, že budu hrát ve filmech a na divadle, plus k tomu točit vlastní filmy. Focení pro ELLE je milou součástí té práce. Když někde hrajete, oni vás osloví.

To směřování k vlastním filmům ale bylo celoživotní. Už v sedmnácti jsem spolu s ostatníma vedla filmový klub v Českých Budějovicích. Dramaturgovala jsem ho a vymýšlela v něm různý věci. Pro mě to byla i taková příprava na FAMU, protože jsem na ni chtěla jít studovat. Ve dvaceti jsem dělala roční festival, který se jmenoval Rubmovie, což bylo v divadle Rubín, kde jsme vždycky promítali dlouhej a krátkej film a pak byl koncert, třeba Filipa Topola, Jiřího Buriana nebo Matěje Rupperta. Akorát vlastně Filip Topol nikdy nedorazil. Bylo to hodně o kamarádech, kteří mi s tím pomáhali. Promítali jsme tam hardcore art. Například filmy Karla Vachka. To je mimochodem inspirace na celý život. 

 

Ten naleštěný, možná trochu prázdný svět módy a seriózní dokument běžící na ČT2 mi i tak přijdou úplně odlišné světy. Cítíte tam rozpor?
Ne. Jste v zajetí stereotypů a předsudků. Předsudků, který jsou všude. Opakovaně se s nima setkávám. Přitom svět není černobílej, i když by to přinejmenším obrazově bylo krásný. Naopak, je pestrobarevnej. Že mám ráda módu a věci s ní spojené, neznamená, že neumím být čtrnáct dní v Negavský poušti, kde Mojžíš dostal desatero s beduínama. Může být dobrý kněz, který má Porsche. Ne že bych si myslela, že jsem kněz, co jezdí v Porsche. (smích) Ale znám povrchní lidi, co jsou intelektuálové, a naopak hluboký lidi, co milují zlato.

Tak víte co, já když na baru potkal dokumentaristku, většinou to byla zuřivá feministka s horším účesem, než mám já.
A právě to jsou ty předsudky a stereotypy! Samozřejmě i já to pocítila. Když mě vzali na FAMU, tak jsem se asi v něčem vymykala. A stávalo se, že mi někdo říkal něco, co si myslel on sám o mně a já s tím vlastně vůbec nesouvisela. Například jeden profesor mě kritizoval skrze můj první film, kterej jsem točila na šestnáctku na bolexu. Podceňoval mě. Jenom proto, že jsem měla červené nalakované nehty.

Bylo mi dvacet, takže jsem to i obrečela. Strašně mě mrzelo, že člověk s takovým intelektem a takovýma vědomostma kouká na jinýho člověka jen skrze to, jak vypadá. Aniž by přitom ode mě viděl cokoliv z mé práce. Zabejčila jsem se, řekla jsem si tak to teda ne, seděla jsem dny a noci v Klimentský ve střižně, sama u stolu, kde jsem ručně stříhala 16 mm film. Poslouchala jsem Coco Rosie, abych měla správný rytmus a pocit pro film, i když byl beze zvuku, a abych tam nebyla tak sama. Nakonec jsem měla nejlepší film a od té doby jsem i na jeho hodinách měla dvakrát takové malé přednášky o filmu.

 

Pomáhal vám fakt, že jste mladá pohledná žena při navazování kontaktu s lidmi v Zákonu Helena, často dost drsnými gangstery? Je snazší si získat jejich přízeň a důvěru, než kdyby to zkoušel nějaký mužský kolega z FAMU?
To nevím. Je to specifická sekta lidí, jakejsi kmen, subkultura, která hodně komunikuje skrze moc a skrze sílu, koneckonců u mužů je to obecně přirozenější.  Tím, že jsem holka a není pro mě přirozený tuhle sílu takhle používat, nenapadne mě to a nemusím s nimi tolik bojovat. Když se během natáčení přirozeně stalo, že nás tam bylo pět holek, producentka, produkční nebo kameramanka, tak to logicky nebylo tolik o vystavování té silovosti.

Jak ten gangsta svět vnímáte sama? Přitahuje vás? Přiznám se, že jsem v Zákonu Helena pořád cítil takový ten prvek „růže mezi trny“ - sličné dívky, která trochu provokuje mezi šelmami, mezi drsnými chlapáky. Hraje něco takového u vás vůbec roli?
Nic takového tam nebylo. Mně opravdu jen zajímalo, jak se ty věci mají. Nikdy jsem je v reálu neviděla. Jak to mezi gangstery vypadá? Proč nás fascinuje Zjizvená tvář a proč jsou nejsledovanější na světě kriminálky? Jak to je ve skutečnosti? Jaký jsou doopravdy tyhle lidi, co jsou schopný dělat tak strašný věci? Kde je jejich svědomí? Co je to za svět? Tyhle osobní fyzičtější aspekty jsem tam vůbec neměla, protože je při práci nevnímám a nepoužívám…

Ten svět mě fascinoval spíš svou temnotou. Svým smutkem. Jsou dva nejsledovanější žánry na světě: Kriminálky a pornografie. U pornografie je zrození, u kriminálek smrt. Dva existenciální principy, který po staletí všichni řeší. A lidi logicky fascinuje, že někdo bere osud jiných lidí do svých rukou. Že někdo vezme někomu život, že ho ovládne skrze strach nebo bolest. Je to strašný, a proto nás to zajímá. Jelikož je mnoho lidí, kteří to neumí vzít sami za sebe a žít tak, jak by si přáli. Byla jsem z toho velmi smutná. Tím spíš, že nešlo o hranej film. Bylo to velmi náročné.

© copyright 2000 - 2023.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace