Filmy německý tu u nás daboval jeden doktor, co uměl dost dobře německy a byla docela prdel, když daboval a najednou: Pane doktore , případ !!!! Už du !!!!!:-)))))))))), to tam nechal a hotovka, žádný sraní s tím:-)))). Jinak na burze pamatuju kazetu s Total Recall a Narozen 4.července, dva filmy na jedné a klidně za 390,- kazeta....dobrý výdělek, o kus dál byl maník s videii Aiwa, měl jich tam 15 ráno, před obědem už ani jedno, prodával je za 15000,-, pohoda...co???

Já na konci neměl daleko k slzám... Parádní článek.

Osobní historka: Čtyřhlavé video jsme měli od druhé poloviny roku 94, s první originální kazetou "Kačenka a zase ta strašidla". První nahraný film jsme pak měli "Pomádu".
Bráchové si na tehdejší Vánoce vyškemrali každý originálku - jeden nějaký koncert (myslím, že to byla ABBA), druhý Addamsovu rodinu (která měla krásný přebal a dodnes ji chovám u sebe). Jen já sem ostrouhal. Dostal jsem jako hlavní dárek originální Lego (takže netruchlím). O těch Vánocích mi mimochodem rodiče na kazetu natočili Zdendům majstrštyk Princezna ze mlejna a já nic nenamítal. Upozorňuju, že sem v té době měl osm let.
Po oněch Vánocích jsem se ale upnul k jiné věci - vidět Jurský park. Jako šestileté dítě mě rodiče nepustili na "ten krvák, kde se trhají a žerou lidi vejpůl" a šel jen právě o čtyři roky starší brácha (ten, co dostal Rodinu) a od onoho listopadu 93 o něm v kuse básnil. Proč jsem si už kazetu nepřál tehdá nevím, ale co vím určitě, že nedlouho po nich jsem v časopise "Televize" viděl inzerát (tehdá děti neexistovaly e-shopy, to jen aby bylo jasno) od Bontonu, který nabízel krom vybraných filmů za 399,- a 499,- i Zachraňte Willyho za 699,- a především onen Park - za 999,-. Jako dítě jsem neviděl problém, rodiče to viděli ale trochu jinak. Měsíce přemlouvání. Představy, že mě překvapí na narozeniny. Bez překvapení, opět přemlouvání. Hezké vysvědčení. Nic. Zase škemrání. Blížily se Vánoce 95. Fakt jsem jako dítě nemohl dospat, jestli mi Ježíšek tu kazetu nenadělí...
Nastaly Vánoce 95. A jakože fakt Vánoce. Z těch si pamatuju především dvě věci. Že jsme měli stromek už hnedle ráno (jinak je u nás tradice ho mít nazdobený až fakt večer) a to, že jsem se probudil v pět ráno a z nosu mi tekla krev. Když si rodiče po deseti minutách všimli, že nejsem v posteli, nejdřív byli naštvaní (beztak do tří balili dárky a zdobili ten stromek) a mysleli, že jsem šel očumovat do obyváku. Po hodině, kdy ze mě stále krev tekla jako z vola, už nasraní nebyli, jen (jsme všichni) byli řádně líbí a chystali mě odvést do nemocnice. Abych tuhle story zkrátil, než se všichni nachystali a nabalili do auta, krev mi téct přestala - po skoro dvou hodinách. Na ambulanci nám pak řekli, že to bylo s velkou pravděpodobností stresem. Bodejť by ne.
Takže si tak sedíme u Stromu, já do sebe ládoval třetí porci cukroví (měl jsem ten den zakázáno hladověním vyhledávat Zlaté prase - nečekaně) a já každý specificky menší, ale symetrický balík považoval za předzvěst neředěného štěstí. Brácha dostal VHSku od National Geographic o Žralocích. Ten balíček mě tehdá málem porazil, ale ještě nebyly rozdány všechny dárky. Ty sem si syslil nerozbalené a chtěl bez větších stresů rozbalovat od těch nejměkších a neforemných, až po ty hranaté a pevné. Rozbalil jsem všechny dárky až na poslední. Hranatý. Pevný. Rozměrově odpovídající. A pak tam byla. Krásná, nová (a novotou voňavá) a barevná - "Encyklopedie do kapsy".
Pokud si teď říkáte, že rodiče měli dost krutý humor a onen vytoužený dárek schovávali na poslední chvíli? Pak neschovávali. Ne, vážně. Moji rodiče jsou milí, hodní a starostliví. Ale nebudu kecat. Tehdá mě teda poměrně nasrali. Nedávno sem z nich dokonce i vypáčil, jak to vlastně bylo. Krutí nebyli, jen ji prostě nesehnali. Bylo to v době, kdy prej všechny byly vyprodané a nebyly skladem ani u distributora.
Takže jsem Juráč zase neviděl. Nutno podotknout, že tahle okolnost mě naučila chodit do knihovny (když už teda nebyla k dispozici filmová verze, pak jsem si chtěl alespoň dobřát tu literální, k mé obrosvké smůle se i na ní stály fronty) a především - pokud si říkáte, co půjčovny? Inu, máma do jedné chodila. A bohužel do té, která Jurský park jaksi neměla. Tak jsem alespoň viděl spoustu jiných skvostů, především těch dětských. Když sem měl kliku, tak v nich byli i dinosauři. Dodnes si pamatuju slova - "Není to Jurský park, ale jsou tam dinosauři!". A bylo to o tom, že parta dětí ve skleníku pěstovala minidinosaury. Ano, pěstovala. Ano, ve skleníku. Ano, minidinosauři! Pokud někdo bude vědět o co jde a bude vědět název, tento klenot bych chtěl někdy opět vidět.
A tak jsem Jurský park neviděl. Kdy se to změnilo? Přesné datum bohužel nevím (jak zásadní!), ale vím, že to bylo jednoho krásného slunečného dubnového čtvrtka léta páně 96. Já přišel znechucený ze školy - měli jsme tělocvik (!!!) - a já se chystal, že si napíšu úkoly (božínku, tehdá jsem byl tak hodné a slušné dítě). Když jsem ale přišel, něco nebylo tak nějak v pořádku - táta zrovna odjížděl pryč a já nevěděl, proč byl o půl druhé doma z práce "stavený jen na skok". A máma v kuchyni měla na tváři takový hrozně šibalský úsměv. Nechala mě vklidu naobjedvat (ano, uznávám, tohle už krutý humor trošičku je) a pak mi oznámila, že mi táta půjčil Jurský park! Musel se kvůli tomu zaregistrovat do nové půjčovny (Spazz možná bude pamatovat G+G, dodnes pamazuju zakouřené dvě místnosti, kde pod jednotlivými krabičkami byly štítky a origo obaly se domů půjčovaly pouze v případě, když od filmu bylo víc jak jeden kus).
V tu chvíli jsem byl tak na větvi, že jsem řekl, že musím nejdřív napsat úkoly. To mě samozřejmě rychle přešlo a já běžel film pustit do videa. Krom toho, že jsem v půlce filmu (chvíli před T-Rexem!) musel film přetočit na začátek, protože ze školy přišel brácha a chtěl se dívat od začátku, už toho k napsání moc není. Jen snad, že táta platil pokutu - samozřejmě sme ho nenechali odnést kazetu na druhý den zpátky a měli ji přes víkend. Nekdo musel být hodně nasraný...

Pokud někdo dočetl až sem, pak malé bezvýznamné doplnění imfa: VHSka nebyla první domácí analogový videonosič - tím byl 8mm film, i když uznávám, že se na něm nešířily filmy jako takové.
A LaserDisky nejsou digitální, potažmo ve své pozdější generaci celodigitální nosiče. Obraz je v nich analogový SD dle regionu (PAL, nebo NTSC)...

Videopůjčovny měly fakt svoje kouzlo, nemělo chybu si jít něco pučit ... za pultem stála taková vysoká pěkná paní, která vždycky když psala doklad udělala předklon a já byl hned celej v pozoru:-))))), nádhera prostě.....to mi docela dost chybí....
domá mám v regálu Star Wars 4-6, Matrix 1-3, Predátor, Tango a Cash a dalších cca 100 kazet, nevyhazuju to a ani to už nemám na čem pustit, jen tak z nostalgie....
Jinak souboj formátů? nebylo tam i video 2000??? To měl známý a byla to dost velká šlupka na tu dobu....

Ty kráso, úplně se mi vybavilo, jak jsem ve videopůjčovně bloudil mezi těmi regály s úhledně natlučenými hřebíčky a doufal, že u nového fláku bude viset cedulka s číslem, kterou budu moct popadnout a pádit domů nažhavit video. :D Jako před očima vidím den, kdy jsem pozval kluky na speciální projekci Univerzálního vojáka, při který jsem k telce propojil tátovo megakazeťák a my si potajnu užívali domácí kinozážitek. Nebo to důkladné polepování videokazet pečlivě vystřiženými obrázky příslušných filmů z různých časáků...

Kurnik, to bylo krásný dětství. :D

Ja som zažil niečo veľmi podobné, ale nie s VHS. Vyrastal som v Bratislave, kde sa za socializmu dali chytiť na anténu ORF1 a ORF2. Takže Arnold, Stallone, Bond, Votrelec, Star Wars som videl prvý krát na ORF s nemeckým dabingom. V nedeľu bývala ešte taká relácia, ktorej meno mi teraz vypadlo, kde jeden týpek púšťal trailery. Prehávač VHS mala len jedna moja spolužiačka. Od nej mi utkvalo v pamäti len Evil Dead a The Wall (Pink Floyd).

Krásně dojemný článek. Též, si pamatuji na spoustu času trávený v půjčovnách a prohlížení si obalů a říkání jestli to bude pecka nebo totální sranec. Nejkrásnější vzpomínku mám, jak jsem pokaždé procházel kolem jedné kazety, kde na obrázku byla ležící černovláska s pistolí a překříženýma nohama. Hned jsem se do ní zamiloval a to mi bylo mezi 8-9, až za pár let jsem zjistil, že z toho bude jeden z mých nejoblíbenějších filmů, jménem Pulp Fiction.

Jdu si to pustit a priznam se trojku jsem nevidel (ztrestám se večer za to ... :-) ) :-) Huese jsem nedavno videl v hodne Guilty pleasure Lundgrenovce (ano, Dark Angel alias v USA I come in peace...). A Mathias hraje dobře, respektive super fyzicky a hezky zlej je tam.

Taky jsem už měl při nahrávání videokazet z televize takovej grif, že se mi většinou podařilo vystřihnout reklamu dokonale.

A taky mám jednu poličku videokazet na památku pro potomstvo

Dostáváš bludišťáka
BTW nejlepší je trojka, která se serií skoro nemá nic společného a souboj Wincott vs Hues je strašně dobrej. Vážně mě vadí že Imf už nedělá články Souboj měsíce, i když má víc času na podobné perly.

Genialni članek. Posilam za nej prachy :D Ja to zazil a ten pocit, ktery to ve mne vyvolalo proste genialni... Dik za clanek. A u nas byl nejvic RAMBO II - 20x v družině, Německy... Jazykovka :-)

U nás kazety prodávali vietnamci :). Měl jsem takové míchaniny jako: Jurský park + Beethoven nebo Texas Ranger + Policajt ze školky..atd. :D

Ze by Martial Law 2? Jednicku pamatuju diky davidovi co zabíjel uderem plouchou dlani na křížek... parchant! (=

Jo jinak hodne těžká nostalgie. Doma video na víkend, od tátovo kámoše z práce, a par kazetama. Americkyho ninju jsem za ty dva dny videl asi 20x. Samo nadabovaný jedním týpkem (=

Při nahrávání z novy před mnoha lety bylo dobré, že reklamy nabíhaly přesně po x minutách (cca 36-42 a různě se to měnilo, ale dalo se to předvídat), takže člověk rychle kliknul na pauzu u nahrávání, a potom standardní věc, že po ukončení reklamy běžela poslední scéna (cca 2-5 vteřin) znovu, takže člověk s trochou umu dokázal plynule navázat :)

Mr. Hlad: Jak vidim tu cedulku loterie, ta poslední u nás to má podobně, že k tomu dali terminál. Třeba to v Ládví pořád je.

Jinak ještě jednou, boží článek, na nejedno přečtení zrovna jsem do půjčovny vracel „Tah pěšcem“ od Zwicka. Plus tim, jak se tam nastěhovaly regály už ze zavřený pobočky, dá se tam vylovit-koupit kolikrát něco, co už normálně neni k sehnání.

Těším se na samostatný téma o tom dabingu (to se hned z hlavy taky sypou momentky, třeba „Krvavýho sportu“, smíchaný němčiny a jednohlasný cz, kdy to bylo nejvtipnější v částech, kdy JCVD křičí )

Nebýt VHS, tak v životě nevidím většinů Shaolin filmů. Veškeré Tygří spáry, Red Force atd. VHS byly součástí mého mládí a člověk se smutně loučil se sbírkou kazet, která byla kolem tří tisíc. Aspoň z nostalgie tu mám pár stovek originálek, které asi nikdy už neuvidím, ale jako vzpomínka slouží dokonale.

U nás mali požičovňu susedia naproti. Filmy sa vyberali z katalógu, ktorý som už potom poznal asi naspamäť a keď sa objavila nova stránka len som tak čumel

Boží článek! Kdybych nebyl odkojenej Arniem a Slyem tak bych teď zamačkával slzu Také mám doma velkou krabici plnou stařičkých VHS - bohužel to nejsou originály,ale nahrávky z telky. Nedávno jsem v jednom antikvariátu koupil fotosky Predátora z devadesátých let . Miluju tyhle starý nostalgický artefakty a myslím, že je to naše povinnost je schraňovat a udržovat naživu.