Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: TOP 7 filmů na jarní lyžovačku podle TedGeorge


ikona
TedGeorge
tématop 10top 5top10
Sjíždění sněhu nebylo takhle cool od Vlka z Wall Street. 

Sjezdové lyžování je výborná kratochvíle. Kontroverzní to zvolání na filmovém webu? Nemyslím si. Týdenní sjíždění plodů alpinského vrásnění (doufám, že jste v Alpách už někdy byli) přináší také volné večery. Jsou skupinky lyžařů, které je využívají ke hraní společenských her jako jsou: „Activity, Pivrncova putyka, Dostihy, Monopoly, Svlíkací poker, Vadí nevadí (doporučuje 5 z 5 Marion Cotillard) nebo Prší“.

Jiné skupinky lyžařů tyto veskrze nebezpečné hry hrají při jiných příležitostech. Místo toho na hory vezou kapesní projektor a spolu-lyžníkům promítají po večerech filmy tematicky nádherně doplňující unikátní vysokohorskou atmosféru.

 

V tomto článku se pokusím doporučit sedmičku filmů, které se na podobný výlet mohou hodit, na lyžích jsem totiž doma ještě více než na MovieZone. Sněhově vzdělaní rodiče mě nutili padat na svahu už od mých 3 let života. Od své první výplaty z letní brigády v jihlavském Vodním ráji si nedovedu představit lépe utracené těžce vydělané peníze než je financování týdenního výletu do italských či francouzských Alp. Jste podobně naladěni? Nejste? Nevadí, neutíkejte mi. Přeci jenom jsme na MovieZone, a tak to bude hlavně o filmech. Pohodlně se usaďte, chvíli nemyslete na pracovní trable a spolu se mnou si užívejte to nejlepší roční období. Ned Stark by chraplákem zahlásil: „Zima se blíží“. Co na tom, že i v našich podmínkách už to nějaký ten týden trvá a člověk musí za sněhem za hranice království.

Neděle

Kde jsme: Psychicky i fyzicky jsou všichni přítomni v italské vysokohorské vesničce.
Co pijeme: Sagrantino. Lepší by byl nějaký starší ročník, ale na ten nemáme peníze.
Pustíme si: Star Trek
Cival se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Neokouká se mi nikdy. A neoposlouchá.
Vytáhni v hospodě: Slyšeli jste už audio-komentář u Blu-raye? J. J. Abrams prý navštívil George Lucase a vyptával se zasloužilého sci-fi barda, jak udělat film co nejlepší. Lucas mu na to odpověděl: „Přidej tam světelné meče“.

Máme za sebou první den lyžování. Ráno jsme byli v 8.30 nastoupení u lanovky a mezi prvními si užíváme „manšestr“ na fantastických sjezdovkách. Po prvním dnu na svazích není nikdo zraněný ani mrtvý. Jeden člověk ztrácí lyžařské brýle. Na polední pauze pozoruji, že podezřele velké množství lidí neutrácí 30 euro za krevety s těstovinami jako já. Později se dozvídám, že se včera na náměstí všichni ožrali jako dobytci a v přepočtu utratili tisíce korun za pár panáků v jednom nesympatickém podniku, zatímco já jsem pouštěl film. Nesměji se jim, protože bych dostal po papuli. S velkou mocí přichází velká zodpovědnost a od 3 hodin odpoledne na svahu nepřemýšlím o volbě vhodného svahu. Místo toho vybírám film na večer. Něco mi říká, že projekce se tentokrát zúčastní všichni. A nemýlím se.

Všichni na tomto webu milujeme první Star Trek. Naprostá blockbusterová klasika, která nestárne do hrobu, ale do krásy. Proto jsem byl šokovaný tím, že se můj návrh na puštění tohoto filmu setkal se souhlasem. Pouze jeden člověk z výpravy film viděl a nadšeně souhlasil s druhým shlédnutím. Po prvních deseti minutách a prologu filmu jsem s radostí pozoroval, že nikdo z přísedících členů poroty nevyrušuje. Ten film prostě všechny zajímal od první minuty, J.J.Abrams tedy definitivně vyrobil popcornovou jízdu, která dokáže strhnout jak naprostého filmového analfabeta, tak labužníka majícího filmy jako hobby.

Vždyť i Quentin Tarantino kdysi u Craiga Fergusona vyprávěl historku o tom, jak předsedal porotě jednoho zapadlého festivalu, konzumoval jeden těžký film za druhým a další týden po přeletu do domovského Los Angeles chrochtal blahem nad první projekcí Star Treku. Nevím, jestli je správné označit „Džej Džejův“ návrat do světa Federace bojující proti Romulanům za remake. Každopádně trvám na tom, že jeho první vesmírná odyssea je nejlepší filmový návrat k pomalu zapomenuté značce v historii. Nadšení a ožebračení lyžaři z jednoho italského výletu by jistě souhlasili.

 

Pondělí:

Kde jsme: V pondělí ráno proběhlo sčítání účastníků zájezdu a pořád jsme všichni v Itálii.
Co pijeme: Stáčený italský Merlot. Prozatím nikdo nesahá po kreditní kartě a podle toho to vypadá.
Pustíme si: Věc
Cival se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Nezestárne.
Vytáhni v hospodě: Film při prvním rendezvous v kinech propadl. Zároveň na něj nadávali kritici a diváci z něj do vzduchu také neskákali. John Carpenter k tomu řekl: „Z mých filmů mám Věc nejraději. Byl jsem neskutečně zklamán přijetím, kdy byly filmu vyčítány nepovedené gore efekty a laciná zápletka.“ Snad ty rány zahojil čas a zasloužené docenění naprosté klasiky.

V pondělí ráno jsme znovu všichni pod lanovkou v 8.30. Pár lidí sice ráno brblá, ale vůně mnou přineseného čerstvého pečiva všechny spolehlivě probouzí. Na sjezdovce má polovina lyžařů z naší výpravy baťoh s podomácku připraveným obědem. Na konci dne se dozvídám, že jeden kamarád na spodní části olympijské sjezdovky srazil nějakou Němku. Kvůli své omezené jazykové vybavenosti s ní nejde na rande. Po večeři mi je řečeno, že se všem líbil minulou noc puštěný Star Trek a mám zase něco promítnout. Jsem odvážný a vracím se k hororům. Volba padá na toho nejlepšího zástupce zimního žánru všech dob.

John Carpenter je borec. Mr. Hlad by jistě dokázal napsat článek o třech tisících slovech, proč tomu tak je. Já tohoto legendárního režiséra až tak zevrubně nakoukaného nemám, a proto jenom řeknu, že Věc je pro mě už hodně dlouhou dobu v TOP 5 nejlepších hororů všech dob. Čím začít? Co třeba nestárnoucími triky, které dokázaly vyděsit už na začátku osmdesátých let? Nebo byste chtěli, abych zmínil naprosto geniální klaustrofobickou atmosféru odloučené antarktické stanice plné vousatých mužů a neklidných psů? V diskuzi by mi jistě byl připomenut ten nejvíc cool pilot všech dob zahraný Kurtem Russellem. Věc se prostě řadí po bok Vetřelce a je to jeden ze základních kamenů dodnes podceňovaného hororového žánru.

Jistě na tomto místě očekáváte, že budu házet špínu na remake obydlený hollywoodskou zrzkou Mary Elizabeth Winstead. Nedočkáte se. I ten se totiž povedl. Srovnávat ho s Carpenterem na vrcholu svých sil by nebylo fér, ten film totiž funguje sám o sobě a jako remake / prequel nabízí kvalitní řemeslo s famózní kamerou a svým způsobem nepředvídatelným scénářem. Fanoušci seriálu Banshee jsou jistě nadšení i díky obsazení jedné z hlavních rolí

 

Úterý

Kde jsme: Mrzí mě, že tato kolonka nebude až do konce článku zajímavá. Pořád jsme tam.
Co pijeme: Toskánské Chianto Governo. Bylo ve slevě a kupujeme i zásobu na následující večer.
Pustíme si: Jeníček a Mařenka: Lovci čarodějnic
Cival se vyjadřuje ke kvalitám filmu: Neviděl jsem.
Vytáhni v hospodě: Ve filmu zařve 46 lidí a čarodějnic.

Ráno je plné emocí. Šokujícím způsobem zaspíme a na sjezdovce jsme o patnáct minut později. Já a dva podobně smýšlející sněhový extrémisté kvůli tomu brbláme a dopoledne tak jezdíme sami. Na obědě vidím, jak se našim ženám v duhovkách odráží záběry kerosinu a mrtvých psů. Mám z toho radost. Polovina lidí balí lyžování už ve dvě odpoledne a odjíždí okoštovat saunu. Tři mušketýři + TedGeorge jezdí až do půl páté. Po návratu na ubikace přichází povstání žen. Zástupkyně něžného pohlaví tuší, že na závěr večerního programu zase navrhnu nějaký film a doporučují film Na sv. Valentýna. „Nemám ho tady“, lžu. Místo toho navrhuji romantického Jeníčka s Mařenkou.

Tommy Wirkola je norský režisér, který umí. Všiml si toho i protřelý hollywoodský byznysman Will Ferrell (vážně ho máte zafixovaného jenom jako komediálního herce?) a produkoval mu jeho zámořskou prvotinu. Stojím si za tím, že Jeníček se ségrou jsou peckovní zábavné dobrodružství chytře využívající nadsázku a atraktivní čarodějnice. Ten humor, který neruší (režisér si to vyzkoušel už dvakrát u svého hororu Mrtvý sníh) prostě chytne a nepustí. Wirkola tak natočil neskonale zábavnou jednohubku čerpající z lidové pověry ukradené bratry Grimmovými.

Mohla to být fraška, ale není tomu tak. Výskyt rotačního kulometu nebo gramofonu ve filmu usazeném ve středověku jako zázrakem nepůsobí rušivě, ale jenom dotváří atmosféru plnou neprostupných lesů a vesničanů ovládaných Peterem Stormarem (což je možná to největší sci-fi). Jádro redakce MovieZone je sice názorově rozpolcené, ale to nic nemění na tom, že se ten správný mix dobrodružného filmu, přiznané frašky a hororu hodí na hory jako pěkně tvarovaný ženský zadeček na hrnec. Jakože hodně.

© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace