Studio se sotva vylízalo z průšvihu jménem G.I. Joe: Odveta (přetáčky, klepy, mizerná 3D konverze, ale nakonec přeci jen mírný zisk) a už vyhlíží další, tentokrát ještě o fous větší. World War Z splňuje všechny průvodní znaky hollywoodské rakoviny - vzpurný herec, problematické natáčení v zahraničí, nafukující se rozpočet, mizerné testovací projekce a scenáristický čardáš. Jak tohle všechno zachránit měsíc před premiérou? Postěžovat si v tisku a vyprat špinavé prádlo. Negativní reklama je přece taky reklama, no ne?

 Tohle vám slibovaly artworky...

A tak si Paramount v červnovém vydání Vanity Fair nebere servítky, a poháněn zjevně dobrými dojmy z finálních projekcí, se snaží upřímně vylíčit všechna úskalí, jimž musel čelit v honbě za zombie blockbusterem, který zatřese celým nemrtvým žánrem. Ještě než se do toho pustíme, můžeme spekulovat nad tím, zda vůbec mělo smysl natáčet dvousetmilionovou zombie pecku podle knížky, která je snad až moc chytrá, v hlavní roli s Bradem Pittem - neoddiskutovatelnou hvězdou bulváru a ženským idolem... v žánru, který je vyhledáván především mladými neklidnými muži. Už angažováním Brada Pitta si ale studio zadělalo na pořádný průšvih.

 ...a tohle jsme měli dostat.

Z komorní předlohy totiž bylo nutné udělat geopolitický thriller o globální nákaze, ve kterém moudrý Brad Pitt ze silné pozice hlavní hvězdy a koproducenta rozdává místo olova osvícené rozumy. Alespoň tímhle směrem Pitt snímek tlačil navzdory prvním verzím scénáře i snaze režiséra Marca Forstera. Takže zatímco v trailerech jsme přesvědčováni o tom, že ve filmu obletíme Zeměkouli a všude uvidíme houfy naštvaných zombies, pro Pitta je snímek spíš egoistickým tripem, ve kterém on filozofuje nad úlohou lidstva. Právě tenhle rozpor způsobil, že celý třetí akt snímku nefungoval a po prvních diváckých projekcích to konečně pochopili i studioví hlavouni. Nastal čas na oblíbenou damage control, které se v tomhle článku trochu podíváme na zoubek.

V recenzích vždycky nadáváme na scenáristy, ale pravdou pravdoucí je, že vystopovat skutečné viníky konkrétního logického lapsu nebo nesoudržné struktury je čím dál tím těžší. Do prvních verzí scénáře mluví producenti (viz památná hláška "A nemohl by mít hrdina nějakého psa?", která už stihla zkultovnět... ostatně narážka na ní je i v Notting Hillu, když Hugh Grant ve finále zpovídá Julii Roberts jako novinář), na place akčních filmů se objevují tzv. deníkáři - scenáristi, kteří mají za úkol přímo na place a z hlavy vepsat do scénáře pár hlášek na základě aktuální atmosféry. Prostě něco, co hercům tzv. sedne do pusy. Takhle se mimochodem Skip Woods dostal k páté Smrtonosné pasti. Tenhle džob totiž zastával u čtyřky a Willis si ho bůhvíproč oblíbil. A pak jsou tu samozřejmě tzv. script doktoři. Uznávaní scenáristé, kteří opravují už hotové scénáře svých kolegů.

Je to zatraceně dobře placená práce (Scott Frank za tři týdny strávené nad scénářem Zatím spolu, zatím živí dostal 750 tisíc dolarů), ale nemůže ji dělat každý. Musíte na to mít solidní portfolio vlastních projektů a taky patřičný žaludek, protože v podstatě kosíte ducha původního scénáře a vepisujete do něj generickou vatu, která tzv. funguje. Je to vylepšování s velkými úvozovkami, protože to není vždycky o tom, že něco v původním scénáři nefunguje. Dost často jde o to, abyste zasáhli širší cílovku nebo vyhověli zadání shora. Script doktoři existují hrozně dlouho, ale dřív se o nich nemluvilo. Částečně i proto, že upravovali ještě nehotové scénáře a bez jejich asistence by se ani nezačalo natáčet. Byla to nevděčná práce, protože ačkoliv často scénář radikálně vylepšili, neměli podle pravidel WGA nárok na autorství (je potřeba být autorem až třetiny celkového scénáře) a tedy ani na oscarovou nominaci. Robert Towne takhle vylepšil Kmotra, a když mu Coppola řekl, že ho uvede jako autora scénáře (tehdy byla pravidla volnější), řekl mu Towne, ať se tam napíše sám. Jestli vyhraje Oscara, tak mu prý může poděkovat u stolečku. A přesně to se i stalo.

Aaron Sorkin např. vylepšil pár scénářů pro Bruckheimera (Skála, Nepřítel státu) - ukecanost Nicolase Cage a Willa Smithe budiž důkazem, stejně jako velmi sofistikované odkazy Seana Conneryho (Solženicyn v akčním filmu? To bylo překvapení). Joss Whedon zas dost radikálně přepsal první Nebezpečnou rychlost a pravděpodobně by pozměnil i X-Meny, kdyby jeho změny studio nesmetlo ze stolu. Někdy to vyjde, jindy ne... to je osud tohohle povolání. Potíž je, že dneska se script doktoři najímají během rozjetého natáčení a někdy dokonce i po něm. A pak už to začíná být dost nepřehledné. V případě World War Z povolal Paramount do akce Damona Lindelofa, aby film tzv. zachránil. Ano, zní to jako ironie, když mluvíme o scenáristovi Promethea, ale to ať si každý přebere po svém. Lindelof má velkou oporu v J.J. Abramsovi, díky němuž se dostal nejen k oběma Star Trekům (první přispěl několika nápady, u druhého už v podstatě jako jeden z hlavních autorů scénáře), ale i k chystanému Tomorrowland od Brada Birda. Ten kluk má prostě kliku a jen čas ukáže, jestli byl Prometheus jen ústřel a kolosální řetěz blbých náhod, nebo jestli Damon opravdu sviští pouze na vlně protekce.

Lindelof studiu navrhnul dvě cesty. První byla přestříhání třetího aktu a případné dotáčky, které by pozměnily jeho charakter. Druhá varianta byla brutálnější - vyhodit v podstatě hotovou dvanáctiminutovou akční scénu, která byla ozdobou celého snímku, a dopsat komplet nových třicet minut, které změní atmosféru celého snímku. Paramount se zakousnul, investoval do filmu dalších 30-40 milionů a Lindelof spolu s Drew Goddardem (Monstrum, Chata v horách) celý film přepsal. To ovšem bylo pár týdnů poté, co si Brad Pitt postěžoval, že natáčení nevyšlo úplně podle jeho představ, takže jediný způsob, jak teď zachránit víkendový otvírák zjevně je všem odhalit, jak moc problémů se nám tu nakupilo.

Ať už si o scénáři World War Z tedy budeme myslet cokoliv, bude kromobyčejně obtížné z toho kohokoliv obvinit. Jenom v případě tohoto filmu bude existovat dobrého půl tuctu scénářů a výsledek bude kompilátem všech možných verzí. Na případu prání špinavého prádla u Promethea jsme viděli, jak moc se může změnit scénář vlivem režiséra a dalších scenáristů, kteří si předávají verze jako štafetové kolíky. World War Z nabízí podobný příběh, jen se tentokrát Marc Forster nechal zatlačit do pozadí hlavní hvězdou filmu. Není divu, že Paramount teď musí bojovat se šuškandou, která film odepisuje předem. Je to ale velké připomenutí pro všechny filmové fanoušky - běžné diváky, recenzenty i analytiky. Připomenutí toho, že v zákulisí natáčení se prakticky pravidelně děje milion utajených věcí, které mnohdy ovlivňují výsledek víc, než snaha režiséra coby na odiv stavěného kapitána celé vize. Mysleme na to, až zas budeme v létě naříkat nad spálenými šancemi, ale třeba i jásat nad nečekanými trumfy.