Chtělo by to menší osvětu.Ted
A já se bál, že to byl Jimmy Stewart... Chtělo by to menší osvětu.
Chtělo by to menší osvětu.|
reagovat
|
Diskuze k článku Téma: Éra velkých hvězd se chýlí ke konci
příspěvky 21 - 40
Napsat příspěvek
- 1
- 2
- 3
- 4
Memphis
Aha, ty mluvíš o ikonkách :D To sme si nerozuměli :D
A měl tam Caryho Granta kdyžtak :D
A měl tam Caryho Granta kdyžtak :D
|
reagovat
|
KarelR
Mohl by si aspoň načrtnout to, jak tehdejší hvězdy unisono milovali fakt, že se uvázali nějakému studiu třeba na 8 let a museli hrát ve všem příkazem :)
|
reagovat
|
crom
Ehm, nejzásadnější období "opravdu velkejch hvězd" bylo ve třicátejch až šedesátejch letech. Ale to tu asi načínat nemám, co?
|
reagovat
|
"Období velkých hvězd" pochopitelně bylo a bylo docela dlouho - osmdesátá a téměř celá devadesátá léta. Neznamená to samozřejmě, že každý film s danou hvězdou "vydělal" těžké love - úspěchy se střídaly s neúspěchy, ale pokud v dané době nějaký herec sehrál klíčovou roli v několika úspěšných filmech za sebou, rázem byla jeho vyjednávací pozice někde jinde, protože vydělával studiu velké peníze a to se mu přizpůsobilo. Pozice superhvězdy se pak projevila v tom, co se bude točit (herec nebyl do rolí obsazován, ale vybíral si je), kdo to bude točit a hlavně kolik z toho bude mít. A pokud se nějaký herec dokázal prosadit ve frančíze, stal se z toho pro něj zlatý důl, pomocí kterého buď dokázal odejít se zlatým "padákem" (viz Ahnuldova smlouva na T3), nebo rovnou přežít vyhynutí svého druhu (viz Die Hard 4 a 5).
Ale to, že přijde změna a nebudou to už herci, kdo si bude diktovat podmínky, bylo jasné v okamžiku, kdy staré vzorce přestaly fungovat a "kult superstar" ochabnul. Osobně netuším, proč tomu tak bylo, zřejmě cosi v přístupu společnosti k ikonám, které nahradil popkulturní sezónní "fast food". Nicméně je zajímavé sledovat, jak se filmový průmysl mění, byť mnohé změny nesu já osobně nelibě, neboť zejména oklešťuje filmové žánry. Ale kde není publikum, tam není zájem filmového studia.
Ale to, že přijde změna a nebudou to už herci, kdo si bude diktovat podmínky, bylo jasné v okamžiku, kdy staré vzorce přestaly fungovat a "kult superstar" ochabnul. Osobně netuším, proč tomu tak bylo, zřejmě cosi v přístupu společnosti k ikonám, které nahradil popkulturní sezónní "fast food". Nicméně je zajímavé sledovat, jak se filmový průmysl mění, byť mnohé změny nesu já osobně nelibě, neboť zejména oklešťuje filmové žánry. Ale kde není publikum, tam není zájem filmového studia.
|
reagovat
|
Pravdivý článek jen co je pravda, hvězdy už nejsou co bývaly, každý vidí jen triky z mocných komicsovek a co nejvíce střílení před zeleným plátnem. Myslím si že za to můžeme být "vděční" (není to myšleno ve zlém) bratrům Wachowským. Po Matrixu už nikdo nevěděl co se má točit, všichni měly představu obřích výdělků právě z komiksů a už nikoho nezajímalo jestli v tom hraje Sly nebo Pattinson. Už to tady taky někdo napsal, konečně by se měla vrátit scénáristická kreativita a měly by se začít vymýšlet originální filmy. Mám už něco za sebou a za těch několik let se hollywood strašně změnil, a nejen ten. Pamatuju si jak po skončení filmu lidi v kině stáli a tleskali. Dneska, každý se na každého podívá a suše pronese HMMMM DOBRÝ. Není to jen o továrně na sny ale i lidech, mají jiné nároky. Mě by stačilo kdyby někdo vymyslel pořádný scénář obsadil by Matta a Toma a byl by z toho pořádnej akční nářez.Ať žijou 90-tky !!!!
|
reagovat
|
popik
Já myslím, že dočasně Pitt byl na úrovni Cruisovi "starpower", stejně tak i Smith...jen to bylo v různých obdobích. Na rovinu říkám, že ať Tom za svoji kariéru udělal kdovíkolik pí*ovin, tak mám můj obrovskej obdiv, jak dlouho se už drží na špici. V době, kdy jméno Pitt, nebo Smith ve filmové branži nic neznamenalo, tak Tom už točil jednu pecku za druhou. Je to kádr! 
|
reagovat
|
link
Zajímavý je, že třeba tady není mezi chlapama až do cca 60týho místa, kde je právě Shia, nikdo pod 30.
Kdežto u ženských jsou hned mezi prvními pěti hned 3 mlady ucha :)
Zajímavý je, že třeba tady není mezi chlapama až do cca 60týho místa, kde je právě Shia, nikdo pod 30.
Kdežto u ženských jsou hned mezi prvními pěti hned 3 mlady ucha :)
|
reagovat
|
No z nastupující generace nevím moc kdo má StarPower... Shia to měl dobře rozjeté, teď šel nějak do háje mi přijde.
|
reagovat
|
Brada a Angeliny je obrovská škoda ...
Co se týče Denzela apod, nezapomínejte taky na jejich věk, tihle herci o kterých je řeč jsou většinou kolem 50, Keanu Reaves a další .. tak je docela logický, že už nebudou běhat a točit filmy jako před 20ti lety ...
Co se týče Denzela apod, nezapomínejte taky na jejich věk, tihle herci o kterých je řeč jsou většinou kolem 50, Keanu Reaves a další .. tak je docela logický, že už nebudou běhat a točit filmy jako před 20ti lety ...
|
reagovat
|
Perry
Brad Pitt se před pár lety zabouchl na natáčení "jednoho" filmu do Angeliny. Začal s ní žít, pořídili si první, druhý, třetí, čtvrtý, pátý, .... nevím dítě, a Brad točí málo, protože logicky nestíhá. A imho nikdy taková hvězda formátu Cruise nebo Smithe ani nebyl.
|
reagovat
|
A jak je na tom takový Brad Pitt ? Tomu taky jde letos relativně "velký" film po relativně dlouhé pauze.
|
reagovat
|
Velmi zajímavý článek a veskrze pravdivý. Kde je dneska Pitt, DiCaprio a dokonce i D. Washington.....
Každý byl obrovskou hvězdou a dneska jsou rádi za film s průměrným rozpočtem.
Nabízí se však myšlenka - na co tedy budeme koukat? Na se/prequely, spin offy? To také nejde ždímat do nekonečna. A na nějaké MTV hvězdičky normální divák kašle.
Že by se vrátila scénaristická a režisérká kreativita????
Každý byl obrovskou hvězdou a dneska jsou rádi za film s průměrným rozpočtem.
Nabízí se však myšlenka - na co tedy budeme koukat? Na se/prequely, spin offy? To také nejde ždímat do nekonečna. A na nějaké MTV hvězdičky normální divák kašle.
Že by se vrátila scénaristická a režisérká kreativita????
|
reagovat
|
true story, ale je fakt že víc než kolísajícím stardom effectem, je to daný cenou vstupenek a cenou originálních nosičů...
|
reagovat
|
Disketa
Ve většině světa návštěvnost kin trvale klesá. Rostou ale ceny vstupenek a celosvětově roste šíleně Asie. Lidí v USA a Evropě chodí do kina čím dál míň.
U nás je to kvůli velkému množství nových multiplexů otevřených v uplynulých letech trochu jinak, ale stačí se mrknout na pár čísel, který se mi sem nechce teď házet, a je to jasný.
U nás je to kvůli velkému množství nových multiplexů otevřených v uplynulých letech trochu jinak, ale stačí se mrknout na pár čísel, který se mi sem nechce teď házet, a je to jasný.
|
reagovat
|
TOP Diskuze
60Melania: Recenze 30Princezna stokrát jinak: Recenze 24Michael: Trailer 22Youtuber zahanbil Melanii, vítězství v kinech hlásí chválený Raimiho thriller 2030 filmů, které vám v roce 2026 nesmí ujít 12Víkendový výplach #857 o Pánovi prstenů a AI 61Téma: 50 filmů před Star Wars, které musíte vidět (2/5) 8Válečné monstrum: Trailer 8Demoliční četa: Recenze 8Ďábel nosí Pradu 2: Trailer
Komentáře
Melania: RecenzeGonzi"Tohle téma už se řešilo milionkrát všude a v komentářích na filmovým webu to fakt řešit nehodlám."
Píše člověk, co tu má všeho všudy za třináct let 16 komentářů, z toho jediné tři letošní tady a teď, ohledně řešení "tohodle tématu na filmovým webu"
To prostě nevymyslíš. Člověk by řekl, že si poslechne druhou stranu, nebo tak, ale ne, pokaždé to samé.
Samozřejmě chápu, že když světonázorově potřebuješ obhájit chladnokrevnou vraždu, tak to vyžaduje mentální gymnastiku olympijské úrovně, ale takhle vyhodnocovat video s incidentem od začátku, do konce, z mnoha úhlů... To už je diagnóza.
Úplně vidím, jak si touhle nelogikou vezmeš do ruky globus a řekneš: "Tady krásně vidíme, jak je země placatá."- Top 15 filmové hudby roku 2025PoluxJedničkou loňského roku je pro mě elektro pecka F1 (jako fanoušek Zimmera a jeho OST k Rush ani nemůžu jinak, navíc když jsem hlavní téma od mistra při jeho koncertní návštěvě minulý rok slyšel i naživo
), ale atmosférických/působivých hudebních doprovodů bylo loni napříč žánry požehnaně. A to jak orchestrální, tak písničkové povahy.
Pochválit musím How To Train Your Dragon (Powell opět mocně čaruje stejně jako u originálu), Weapons (výborně buduje atmosféru a dokazuje, že Cregger je šikula i v oblasti filmové hudby), Draculu (tradičně napůl rozverný a napůl ponurý Elfman), Ballad Of A Small Player (skvělá práce v ne-až-tak-skvělém filmu), Wallace & Gromit: Vengeance Most Fowl (nenáročné, ale příjemné) a stejně tak divácky náročnější kousky The Girl With The Needle (záměrně nepříjemný a místy až disharmonický), The Brutalist (minimalistický, přesto dokonale funkční), Train Dreams (tematicky skvěle dotváří náladu) a One Battle After Another (poutající pozornost záměrnou disharmonií).
Za zmínku stojí i 28 Years Later (skvěle namixované a úderné), Sirat (film zklamání, hudební mix super), trojitá palba od dvojice Reznor a Ross v podobě Queer (zdánlivě nepatřičné moderní pojetí skvěle kontrastuje se zbytkem filmu), The Gorge (nepřelomové, ovšem zcela funkční) a Tron: Ares (zdaleka nejlepší složka filmu) a jako bonbónek na závěr Red Sonja (jak nahnat totální hrdinskou epičnost alespoň zvukem, když ne obrazem).
Naopak s nevolí ukázat prstem je potřeba na Ash (nesmyslná exhibice, která irituje od začátku do konce), Highest 2 Lowest (naprostá ignorace dění v obraze), Mission: Impossible - The Final Reckoning (pouhá zaměnitelná obsahová výplň), Frankensteina (v jedné scéně funguje, v druhé vůbec ne) a Play Dirty (Silvestri si spletl žánry a servíruje film noir).