Znamená to přesně to, co jsem napsal: z hlediska pravidel dokumentu to má asi dost závažné chyby (nedostatečná argumentace, není to zrovna koncepční, je to zaujaté pro jednu stranu), ale jako sociální drama (tj. jako filmová výpověď o určité skupině lidí a jejich sociálním prostředí) je to vynikající - Klusák použil dokumentární materiál a poskládal téměř filmovou mozaiku...

Zvláštní dojem. Mě naopak připadá, že marigold je jeden z mála kritiků, kteří vědí co píšou a proč. Nechci se po tisící pouštět do neřešitelné otázky kriterií pro dobrou recenzi, ale já preferuji recenze, jejichž základním sdělovaným poznatkem není jen kritikovo "tohle mě nudilo" nebo "tyhle filmy žeru", jak je dnes často zvykem. Od kritiky očekávám aspoň minimální prvky analýzy, rozvržení nějakých možností jak k dílu přistupovat a podobné věci, prostě jsem v tomhle trochu staromilec a to co dělá marigold nevnímám jako nerozhodnost, ale jako snahu o hodnocení z odstupu, o vyváženost atd. Jeden sociolog řekl, že problém objektivity podobný jako problém dokonale sterilního prostředí. Jen proto, že víme, že dokonale sterilního prostředí nelze dosáhnout, nezačneme přece operovat v kanále...

Recenze mi prijde spis jako zaznam mirnych rozpaku autora, co vlastne nepsat. Co treba konkretne znamena: "Jako dokument to má vlastně spoustu much, jako sociální komedie spoustu předností."