U většiny českých filmů od začátku víte, co přesně vás čeká, a na konci se vůbec nepozastavujete nad tím, že jste nebyli ničím překvapení. Pak jsou tu ale režiséři a scenáristé, kteří na to jdou trochu jinak. Nenechají vás usnout na vavřínech. Nedají vám přímočarý spotřební produkt. A po celou dobu vás vyzývají k tomu, abyste o jejich díle přemýšleli, čímž si ho užijete daleko víc. Kdo mezi takové české tvůrce patří? Pár jmen vás určitě napadne, momentálně nás ale o svém odhodlání přesvědčuje Petr Zelenka.

Zelenkův nový film se jmenuje Ztraceni v Mnichově a právě dnes vstoupil do českých kin. Pokud zapátráte po zápletce, dozvíte se cosi o papouškovi Edouarda Daladiera, který rozpoutá mezinárodní politický skandál, a také o natáčení česko-francouzského filmu, v jehož štábu se rozpoutá malá občanská válka. Na první pohled tedy dva separátní příběhy, které by měly nějak pasovat dohromady. Fór je ale v tom, že vám před filmem nikdo nevysvětlí jak.

Není pochyb o tom, že to je Zelenkův záměr. Ztraceni v Mnichově se „chlubí“ vyloženě matoucím trailerem, po kterém se do kina asi nepohrnete, ale minimálně si řeknete, že to celé vypadá dost netradičně a zajímavě. Kdyby podobným materiálem útočil debutant, asi by to nikoho moc nebralo. Jelikož je ale dobře známo, že nám Zelenka nadělil Rok ďábla, Knoflíkáře nebo Karamazovi (a navrch napsal Ondříčkovi Samotáře!), je situace úplně jiná.

V Zelenkově režii jsou Ztraceni v Mnichově nevyzpytatelným filmovým esem, které konečně vypadlo v rukávu. A jak jste možná tušili, první reakce oscilují mezi velmi spokojenými a vyloženě nadšenými. Na ČSFD se Zelenkova novinka vyškrábala na 85%. A ačkoliv z tamních komentářů stále není jasné, co vlastně vzniklo, rozhodně to není mínus.

Naopak! Ztraceni v Mnichově jsou zahaleni žánrovým i dějovým tajemstvím a mají kolem sebe jen kupu spokojených diváků, kteří české filmy chválí jen zřídkakdy. Očekávání se tedy pomalu šponují na maximum a i lidé, kteří po traileru nebo přečtení synopse jen zakroutili hlavou, si začínají plánovat návštěvu kina. Vážně je to taková pecka? Už to tak vypadá. Ze Ztracených v Mnichově se tak rýsuje jeden z nejlepších domácích filmů posledních let, což je pro Zelenku veliká výhra.

Pověst něčeho, co se moc nedá popsat, ale musí se to vidět, je totiž ve filmovém světě zatraceně ceněná. A u českého celovečeráku je to tuplem raritní cejch, který snad nažene do kin davy diváků!