Je hodně odvážné rozkřikovat něco o průšvihu, když brod (vrchol letní sezóny) je ještě daleko a lze celkem s jistotou očekávat, že návrat Spider-Mana či Batmana přinese číslo s devíti nulami. Na aktuálních krocích studií je ovšem znát jistá nervozita. A zdá se, že oprávněná. Nedávno zveřejněná americká studie ukázala, že časté chození do kina coby druh zábavy pokleslo skoro o třicet procent, zatímco sledování kabelovek (klidně hromadné - parta se v pátek večer sejde, přinese pivko a čumí na metrovou plazmu) a videa na internetu mírně roste. Příčiny jsou jasné - rostoucí ceny, rozčarování kolem 3D a hlavně optimalizace domácích rozpočtů. Za kabelovky dají Američané měsíčně tolik, co za jeden lístek do kina. Návštěva u kamarádů je navíc stojí akorát tak karton s pivem, což je opět investice plus mínus odpovídající návštěvě kina (nepočítaje občerstvení), přičemž zážitek a možnosti jsou neporovnatelné.

Pro návštěvnost těch největších trháků (tentpoles) to samozřejmě nic moc neznamená, ale už letošek ukázal strmý nárůst průšvihů, ze kterých měly podle představ studia být spíš nenadálé hity, které pomohou zalepit pomalejší části roku (podzim, jaro). I proto se do nich investují nekřesťanské peníze, napumpované do absurdních hodnot konkurenčním bojem (buď začnou šetřit všichni nebo nikdo… protože nikdo nechce být tím, kdo začne). V Hollywoodu všechno probíhá s určitou setrvačností, protože projekty se odsouhlasí na několik let dopředu. Proto lze stávající situaci, ač v několika případech přímo bije do očí absurdní rozhazovačnost producentů, celkem chápat. Prostě se tu hraje o všechno a studia doufají, že ti druzí to vzdají první a oni se budou moci na jejich chvilkové indispozici nějak přiživit. To ovšem může vést ke kardinálním průšvihům, protože i studia musí čas od času platit úvěry (a na případě MGM jsme viděli, že na nikoho happyendový bail-out nečeká).

Disney si naštěstí předem očekávaný průšvih jménem John Carter vyžehlil obrovsky úspěšnými Avengers, ale přesto na Carterovi i přes asistenci Asie a Evropy (209 milionů z 282) bude tratit hodně přes sto milionů a to i při odečtu všeho, co se odečíst dá, včetně prodeje televizních práv. Ani ostatní studia ovšem nezůstávají bez Černých Petrů - Warneři bůhví proč dali Burtonovi na Temné stíny 150 milionů dolarů, zjevně věříc v nesestřelitelnost Johnnyho Deppa. Teď bude snímek rád, když se vyškrábe na 220 milionů celosvětově, což znamená další obrovskou sekeru. A Universal u absurdně patriotistické Bitevní lodi musel paradoxně žebrat měsíc před americkou premiérou o almužnu v evropských kinech. Dočkal se, celých 235 z 296 milionů celosvětově pochází z multiplexů mimo USA, ale co naplat, když se náklady vyšplhaly na 210 milionů rozpočtu (plus minimálně sedmdesát za marketing). To jsou pak těžké počty.

A nenechme se zmást relativně vysokými celosvětovými tržbami, které často zažehnají hrozící průšvih. Ano, Hněv Titánů má nakonec 300 milionů a poslední Prcičky šly přes 220 milionů, ale… ani jeden z filmů by si na sebe v severoamerických kinech nevydělal - Prcičky tam utržily bídných 56 milionů, Hněv pouhých 86. Máme horší kabelovky a vlna, která chození do kina odsouvá na druhou kolej, k nám teprve dorazí. Pro Hollywood ovšem domácí tržby znamenají poplach.

Otvíráky Sněhuky nebo Mužů v černém 3 vypadají zdravě - přes padesát milionů, kdo vám to dneska dá… to už i otvírák erkového Promethea je přece úžasný. Jenže ty filmy nestály 120 nebo 150 milionů jako před lety. U Mužů v černém se spekuluje, že vzhledem k průtahům s natáčením, se náklady dostaly přes 300 milionů… to je i navzdory obrovské oblibě snímku v Asii a Evropě (364 milionů a stoupá) částka, která snímek bude těžko dolovat z červených čísel. Epická Sněhurka se 170 miliony rozpočtu se též nezaplatí a Scottův Prometheus? Erko za 150 milionů? I přes tuhle magickou úspornost asi Scott pokračování vymýšlet nebude. Studio už si to zkrátka podruhé nelajsne - jestli film v Evropě vyhasne stejně rychle jako doma, bude mít i s třísetmilionovou hranicí velké potíže.

Studia musí doufat, že zbytek léta se povede nějak "otočit". Jenže i tady číhají díry na peníze. Universal si restart Bournea pohlídal a dal Gilroyovi akorát tolik peněz, aby se vešel do sto milionů, stejně tak u Dredda se Lionsgate vydalo cestou punkového eRka za 45 milionů (upřímně, po průšvihu s Conanem je to celkem pochopitelné), ale co mělo dělat Sony s remakem Total Recallu? Takovou věc levně nenatočíte, a tak nás čeká dvousetmilionový spektákl bez hvězdy - při vší úctě ke Collinu Farrellovi. Jestli z tohohle bude profit, to ví jen bůh. Nebo japonští vědci, kteří nedávno přišli s formulkou, která předpovídá potenciální hitovost filmu. Prý na tom makali pár let a celkem jim to generuje solidní úspěšnost. Možná by se to dalo použít při hraní na virtuální filmové burze HSX.

Hollywoodští mogulové se však budou muset spolehnout na vlastní čuch. Pro dobro všech doufejme, že o něj tak úplně nepřišli a budou se napřesrok s tou dolarovou inflací trochu krotit. Nerad bych se dočkal toho, že v kinech bude drahých blockbusterů jen polovic, protože na studiových účtech nic nezůstalo, případně toho, že nás zasáhne vlna podpásových remaků, aby měli hlavouni na zaplacení úroků.

Kde vidíte řešení vy? Víc levnějších a originálních snímků, nebo jít all-in do sequelů, remaků a comicsových adaptací? Tady je každá rada drahá, ale jestli se říká "náš zákazník, náš pán", měli bychom tasit nápady dřív než bude pozdě...