Téma: Jak jsem před 20 lety propadnul Pánovi prstenůFalwicSpolečenstvo prstenu jsem viděl na počítači z 2 CD nedlouho před uvedením Dvou věží. Takže jsem nemusel dlouho čekat na druhý díl. Návrat krále jsem viděl myslím také na počítači.
Jednička byla okouzlující, dvojka osudová a trojka příběh dokončila (z mého pohledu moc jednoduše, když armádu porazí abstraktní duchové). Proto je trojka mým nejméně oblíbeným dílem.
Poté jsem poctivě koukal na Nově na každou reprízu Pána prsenů. Rozšířenou edici jsem viděl poprvé až na vysoké škole o mnoho let později. Navštívil jsem také všechny 3 promítání Pána prstenů v O2 Aréně s živým orchestrem, kde to byl skvělý hudebně filmový zážitek. Jen mi vždy přišlo jako velká škoda, že diváci opouštěli arénu již na začátku koncových titulků a nevyčkali dokonce.
Diskuze k článku Vánoční skřítek: Trailer
příspěvky
Napsat příspěvek
Do této diskuze ještě nikdo nepřispěl, buďte první.
TOP Diskuze
59Téma: MovieZone vs. Spider-Man aneb který pavoučí film je nejlepší? 48Téma: Fantastická zvířata 3 aneb jak Warneři a Rowlingová pohřbívají Pottera 39Téma: Jak jsem před 20 lety propadnul Pánovi prstenů 36Temný rytíř: V.I.M. 47Nový Batman dostal rating. Jak to vypadá s premiérou? 22Poslední závod: Trailer 18Víkendový výplach #648 o Batmanovi a Vřískotu 13Kmotr: Re-release Trailer 12Proti ledu: Trailer 23Vřískot: Recenze
Komentáře
- Téma: Jak jsem před 20 lety propadnul Pánovi prstenůrocketkingNěkolik mých vzpomínek/poznámek:
Pána prstenů jsem četl už před filmy, ale měl jsem mezi díly velké mezery a ten rozvláčný styl mě zase tak moc nebral. Bylo to parádní dobrodružství, ale mezi předáním prstenu Frodovi a okamžikem, kdy se vydá na cestu, v knize uběhne asi 10-12 let. Ale věděl jsem, že se do kin chystá něco, co by mohlo být hodně hodně dobré.
První díl jsem v kině viděl dvakrát a pamatuji si dodneška, jak jeden můj kamarád (potom, co jsem ho nalákal, že jsem to už viděl a že je to super film) po projekci prohlásil, že to je blbost a že to podle něho moc úspěšný film nebude. :D
Pak jsem se dostal k filmu na třech CD, ale můj počítač byl tenkrát tak slabý, že mi to přehrával trhaně, a tak jsem si to chtěl překódovat do jiného formátu. Což mi na tehdejším procesoru trvalo tak asi 16 hodin a stejně to spadlo. :D Nakonec mi to jiný kamarád s lepším PC a těmi správnými kabely nahrál na VHSku.
Druhý díl jsem si v kině užil ještě víc a mám ho z celé trilogie asi nejradši. A u třetího dílu v kině trpěl můj močový měchýř, kdy jsem se ke konci modlil, ať už se všichni rozloučí. :D - Téma: Jak jsem před 20 lety propadnul Pánovi prstenůRoburKnížky Tolkiena mě v patnácti letech přetáhly k fantasy od sci-fi, do té doby jsem četl hlavně Clarka, Lema, Neffa a podobné autory. Dnes mám radši Gemmela, Sapkowského, nebo Červenáka. Takže na filmy jsem se těšil jako malý kluk a v pětadvaceti jsem vyrážel do kina se švagrovou a celou cestu tam jsme řešili, jak se zadaří. Společenstvo mi vyrazilo dech, cestou zpátky jsme v autě nezavřeli hubu, takže zbytek rodiny věděl přesně co tam chybělo oproti knížce a taky co všechno uvidí další dva roky, naštěstí nebyli hákliví na spojlery a taky to do té doby zapomněli
Každopádně tahle trilogie je pro mě tím nejlepším filmovým dílem vůbec a asi to tak už zůstane. - Konference ve Wannsee: V.I.M.Disketa1U tohohle filmu není možné projevovat nadšení. To, co tam zazní, je hnus největší. Herci jsou výborní, a proto z jejich chladných výkonů čiší obrovský chlad. Ze samého Kennetha Branagha jde strach, když bez emocí pronáší ty strašné věty. Sledovat tenhle film právě v den 80. výročí téhle děsivé události je ještě více znepokojující, než si je člověk ochoten připustit. Pokud jste z Konference ve Wannsee nadšeni, máte nějaký problém, který byste měli urychleně řešit.
- Téma: Jak jsem před 20 lety propadnul Pánovi prstenůTedGeorgeSpolečenstvo: Jásot, okouzlení. Viděl sem se zpožděním až doma na DVD, také jsem potom investoval do rozšířené edice a sjížděl jí každej víkend. V patnácti jeden z těch důležitejch bijáků, kterej mě přivedl na světlou stranu síly a po Matrixu naučil milovat filmy.
Dvě věže: Jásot umocněnej tím, že jsem konečně vyhmátnul projekci v jednom jihlavském kině. Scéna, kdy Aragorn a spol zoufale vyjíždějí na smrt, burácí do toho geniální hudba a na horizontu se objeví Gandalf s posilama... Tenkrát sem myslel, že nic lepšího nikdy neuvidím a neuslyším.
Návrat krále: Už sem to někde tuším psal, je to asi jenom můj problém, ale mírné (ale opravdu jenom mírné) zklamání. Trojka, kterou sem se nikdy nenaučil mít moc rád (ty kvality tam samozřejmě vidím) a pokud sem viděl rozšířené verze prvních dvou dílů desetkrát, tak Návrat krále mi v ultimátní verzi stačil jenom jednou. Ale vzpomínky na první projekci obyč verze v kině živé i dnes. Jel sem poprvé do Olympie, s podobně venkovským kamarádem jsme vystoupili na velmi špatné zastávce (neptejte se), a pak se plahočili do vzdálené budovy, kde měla za pár desítek minut začít projekce. Společnost nám dělalo troubení okolo projíždějících aut na silnici, kde jsme fakt neměli co dělat. Na poslední chvíli jsme projekci stihli, protože jsme si zkrátili cestu pořádně rozbahněným polem.