-- 

Chtěl jsem napsat newsletter s předstihem, kdy byly ještě teplé informace o nové federální pobídce, která má vrátit filmové produkce zpátky do USA. Jenže pak začal brzdit i kolotoč jménem Skydance, kdy to začalo vypadat na definitivní K.O. A to skutečně přišlo, takže “tradiční” termín je sice proluka, ale vlastně jsme to stihli tak akorát. Sedmého října bude po všem, dámy a pánové. Bylo pár překážek po cestě, ale ministerstvo spravedlnosti definitivně odmávlo merger. Za chvilku si napíšeme, co to znamená, resp. co už se kolem toho děje. Tahle historicky gigantická transakce bude mít na hollywoodskou krajinu mnohem větší vliv než zmíněné federální pobídky, takže se nedivte, když příjmení Ellison budete do konce roku v newsletteru vídat pravidelně.

 

 

Sedmého října už budou Warneři jednou z položek v organizačním schématu Skydance. Kdo by to byl ještě před rokem tušil, vždyť v prosinci jsme si ještě mysleli, že je ruka v červeném netflixovském rukávu a trochu jsme se Ellisonovým posmívali, že jim to Sarandos urval před nosem. Jenže kdo se směje naposled. Ellison dostal svou trofej, akcie Netflixu jsou necelý rok po tomhle faux pas nebezpečně nízko a za pár dní se začnou dít věci. Federální soudkyně si možná dala pár dní na čas, takže Skydance bude muset akcionářům Warner Bros. Discovery zaplatit pětidenní “ticking fee”, což bude zhruba 35 milionů dolarů, ale nakonec i tahle škodolibost s krvácením desítek nebo stovek milionů odpůrcům nevyšla.

 

Pod křídlem Trumpovy administrativy to prostě všechno dopadlo podle očekávání, takže se můžeme těšit na megakorporát dvou “spojených” velkých studií, které však velmi pravděpodobně budou vystupovat samostatně, a generovat podle slibů cca 30+ celovečeráků. Všechno, k čemu se nechal Ellison přemluvit na papíře po roztržce s návladními je ale relativně bezzubé - je tam hodně výjimek a jen minimum trestů. První dva, tři roky to možná bude vypadat, že je všechno při starém, ostatně to je cca ona setrvačnost studiového systému. Ale pak se budou dít věci.

Co nás čeká hned? Přeobsazování a úspory. Skydance předem mluvil o 6 miliardách dolarů ušetřených v první pětiletce. Duplikované funkce už řeší teď, takže máme jasno o šéfovi, co bude mít prst na jednom z největších rozpočtů pro filmy a seriály na streamech. Byl to boj mezi šéfem HBO Caseym Bloysem a zkušenou matadorkou Cindy Holland z Paramountu (začínala na Netflixu). Obojí těžké váhy, ale většina insiderů tipovala, že o parník vyhraje Bloys, což se také stalo. Má za sebou neuvěřitelnou šňůru hitů a kdyby ho Ellison nechal utéct jinam, vyrobil by si neobyčejně silnou konkurenci. Zároveň bylo jasné, že ani jeden z nich by nepřijal pozici pobočníka toho druhého, takže tenhle mortal kombat dopadnul jasnou fatalitou.

 

Překvapením je naopak kápo z Mattelu, Ynon Kreiz, který bude co-CEO nového konglomerátu Paramount-Warner Bros. Obrovsky důležitá a zodpovědná funkce tak padá do klína někomu “zvenku” Hollywoodu, ale je evidentní, že tu jsou přátelské vztahy, protože Skydance pro Mattel vyrobil mj. akčňák na motivy angličáků Matchbox, který jde na Apple TV doslova za pár dní. Ellison bude plánovat dlouhodobou strategii, Kreiz bude obstarávat dennodenní chod organizace, což je obrovská zodpovědnost. Bude mít vliv na spoustu věcí, ale zároveň ho může Ellison kdykoliv vyměnit. Těžko říct, jestli strká Kreiz hlavu do oprátky, nebo si jde jen vydělat, aby za rok, nebo dva, prohlásil, že specifika trhu mu neumožnila umořit obří osmdesátimiliardový dluh, který po Paramountu a Warnerech stále zůstává.

Když už mluvíme o kamarádech, spekuluje se teď o mnohých bohatých dárcích (třeba o Elonu Muskovi), kteří by mohli do nové společnosti zainvestovat a trochu těm dluhům ulehčit. A mluví se také o Tomu Cruiseovi, jenž pomáhá alespoň mediálně, když svého kamaráda Ellisona chválí a dává záruky, že nový CEO Hollywoodu určitě prospěje. Možná ho dokonce i zachrání.

 

Byl to přitom právě Cruise, který umožnil Davidu Ellisonovi a jeho Skydance roztáhnout křídla. V oboustranně výhodném obchodě totiž Skydance dodal peníze a Cruise pak samotný film, který měl být jeho comebackem. A klaplo obojí - čtvrtá Mission: Impossible z roku 2011 dostala Toma Cruise zpátky na hollywoodskou mapu, umocnila jeho pozici akční hvězdy, co pro záběr udělá cokoliv a chce zachránit onen “autentický Hollywood”. Cruise pak pod Skydance natočil další půl tucet filmů, který patří k nejdražším, ale také nejúspěšnějším produkcím společnosti. Nebýt cruiseovek, je na vzestupy a (především) pády Skydance mimořádně smutný pohled a všichni by se dvojnásob škrábali na hlavě, proč zrovna tihle filutové chtějí koupit Paramount a následně i Warnery.

Je velkou ironií, že Tom Cruise po premiéře Top Gun: Maverick vzal tu roli hollywoodského mesiáše za svou a natočil politickou satiru Digger, v níž oním mesiášem skutečně je. Ještě větší “točenou” ránou osudu jest, že Digger bude posledním distribučním titulem (a pravděpodobně komerčním propadákem) Warnerů pod kuratelou Davida Zaslava a Discovery, protože už příští středu přibude na sídlo drobný podotek pod ikonické logo, které z Warnerů udělá jednu z dlaždic Ellisonovic impéria.

Všichni. Donald Trump si to samozřejmě přivlastní, tedy pokud se bude mluvit o americké kinematografii a nikoliv přednostně o Hollywoodu, ale podpora federální pobídky je ze strany demokratů i republikánů, takže by to mohlo projít a mohlo by to projít rychle. A poděkovat za to můžeme překvapivě primárně Jonu Voightovi, který se chopil vesla ve chvíli, kdy si Trump mylně interpretoval jeho podněty a chtěl zavést něco na způsob tarifů (tj. trestů) pro hollywoodské produkce, které točí v zahraničí. Zatímco další hollywoodští vyslanci - Mel Gibson a Sylvester Stallone - se svých rolí nikdy pořádně nechopili - sedmaosmdesátiletý Voight ucítil velkou příležitost a spolu s několika zákonodárci se mu povedlo dotáhnout vše do zdárného konce.

 

Když na chvilku zahodíme politiku, jde skutečně o historický úspěch, protože federální pobídka tohoto typu byla na stole dobré dvě, tři dekády. Někdo bude jistě říkat “příliš pozdě, příliš málo”, ale těch federálních 20 % mohou ještě jednotlivé státy či města osladit. A federální vláda počítá se dvěma bonusy - pět procent navíc, pokud natáčíte v oblasti, která teprve buduje infrastrukturu, nebo byla např. nedávno postižena živelnou pohromou. Dalších pět, pokud jste nezávislá produkce, nebo činíte pokání a vracíte své filmy zpátky do USA po letech natáčení v Evropě např.

V návrhu jsou některé výjimky, ale na dotace dosáhne překvapivě velké množství formátů (včetně reality shows), což je dobrá zpráva. Londýnské nebo maďarské ateliéry to zřejmě neohrozí, tam jsou pobídky stále štědré a řada štábů si tam zvykla jezdit i za kvalitními službami a pracovní silou. Federální snaha by však mohla zastavit odliv z Georgie a dalších regionů, které v posledních dvaceti letech vyrostly bok po boku Los Angeles. A počítá se s tím, že se rychle naplní i kapacity v samotné Kalifornii. Její nedávno inovovaná regionální pobídka má však své mezery a limity, navíc u ní hrozí kvůli byrokracii i opožděné vyplácení. Tady možná budou muset zastupitelé zpátky k rýsovacímu prknu.

Pro nás jako diváky to nebude znamenat žádnou velkou změnu, ačkoliv by bylo fajn dalšího Spideyho natáčet v New Yorku a ne někde ve starém Yorku ve Velké Británii. Také se mi na mysl dere vzpomínka na vyprávění Gorea Verbinského, který musel typické losangeleské předměstí ve své komorní sci-fi Good Luck, Have Fun, Don’t Die postavit a natočit v Jihoafrické republice, protože jinak by jeho budget žádný producent neschválil.

Nejen u Warnerů a Paramountu se bude masivně propouštět, Disney dobře tuší, že kvůli masivnímu nasazení A.I. a také propadu amerického turismu, který už pocítily tamní zábavní parky (včetně Epicu od Universalu), bude muset zdražovat a propouštět. Pár set menších pozic už bylo kráceno v tomto týdnu, ale to určitě není konec. Podobným směrem se pouští i Amazon a možná i Netflix, přičemž se to bude schovávat za násobné padáky u Paramountu a Warnerů, nebo za podobné zeštíhlování u velkých korporací v důsledku nasazení A.I. agentů. Vzpomínáte, jak se povedlo Davidu Zaslavovi během pouhých pěti, šesti let zredukovat Warnery o třetinu? Teď něco podobného zažije Hollywood jako takový.

 

 

Když už mluvíme o A.I., tak proč tomu nevěnovat ještě alespoň jeden odstavec. Tilly Norwood už prý agenta neshání (ani toho virtuálního, jakkoliv jsou dnes v módě), protože si prý všechno zařídí sama. Teď ještě aby si vygenerovala nějaké ty diváky. Tak či onak jí nikdo v rozletu bránit nebude, protože Donald a další důležití kapitáni amerického průmyslu prohlašují, že hlavní A.I. laboratoře na sebe mohou dohlížet samy. Hlavně, aby nás nepředběhla Čína. Americký prezident sice vymyslel pozici A.I. cara, ale to bude zjevně jen člověk, co bude chodit na schůzky s prázdnou kasičkou, kterou mlčky postaví na stůl. Nedávný dokument o A.I. z pozice nastávajícího tatínka/zkušeného dokumentaristy by vás měl probrat z nekonečných blouznění technooptimistů, které zaplňuje sociální sítě příspěvky, pod nimiž spokojení A.I. boti roztleskávají zmatené babičky, co se jen přišly podívat na falešné fotky roztomilých A.I. koťátek.

 

A skončíme na Netflixu, tako jako zatím většina populace. Ted Sarandos při pohledu na klesající hodnotu společnosti přemýšlí, jak předplatitele udržet u obrazovek. Doslova. Když jsem si zapnul eNko ve Švýcarsku, zjistil jsem, že jsme jedním z testovacích trhů pro cloudové hraní (Disney+ tu zase zkušebně nabízí FAST kanály přímo v appce). Co to znamená? Že řadu her, které Netflix dlouhodobě nabízí, si můžete pustit rovnou v prohlížeči, telefonu, nebo na televizi, bez nutnosti cokoliv instalovat. Vše běží okamžitě jako z praku (resp. z mraku, musel jsem), jako ovladač, u vědomostních her nebo jednoduchých stříleček, chodících adventur nebo logických hříček, můžete použít spárovaný mobil nebo přímo ovladač od televize. A vlastně to docela funguje, čas běží a vy neodchází z ekosystému a ještě máte pocit, že dostáváte za své peníze víc muziky.

 

Já teda přišel koukat na filmy a seriály, přičemž je v té změti dlaždic už hledám čím dál tím složitěji, což vzhledem k tomu, že mám čím dál tím méně času, je poměrně problematické. Na MovieZone naštěstí děláme už od covidu relaci Filmy v síti, tak mám alespoň základní povědomí o tom, co vlastně chci vidět. Nebo můžu jít do multiplexu… toho multiplexu, co do foyer nainstalovat videoherní a výherní automaty, bowling a jednu lajnu, kde můžete házet sekery na terč. A taky pouťové mlácení kladivem do kovadliny nebo pravým hákem do boxovacího pytle. Nebo virtuální 4DX realitu - tři minuty za čtyři stovky. Když to všechno obejdete obloukem, možná se dostanete i k pokladně. Krásný nový svět.