Rodinné sci-fi Konec Oak Street zatím proplouvá trošku pod radarem. U nás snímek nemá takřka žádnou kampaň a z těch pár plakátů, které jsou v našich končinách k vidění, se evidentně sází na rodinnou zábavu typu Jumanji, kde jen občas zpoza rohu na nebohého Ewana McGregora a Anne Hathaway vyskočí dinosaurus. Produkující J. J. Abrams ale dává vědět, že v Oak Street bude těch překvapení mnohem víc. A že možná nepůjde o tak přímočaré dobrodružství pouze pro rodinky. Alespoň tak vyznívají první dojmy naší redakce, která měla možnost letní blockbuster na plátně vidět.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Moc nevím, co si od tohohle filmu studio slibovalo, protože na první pohled tu je něco pro každého, ovšem na druhý nic z toho není úplně dotažené. Anne Hathaway, Ewan McGregor, jejich filmové děti a spousta sousedů se ocitnou v pravěku, kde utíkají před hladovými dinosaury. Zároveň ale řeší i dost vážné rodinné trable. A dohromady tyhle dvě věci moc nedrží a já moc nevím, kolik diváků tohle mixování témat nadchne.

Na druhou stranu má to správně oldschoolově dobrodružnou atmosféru a připomene to filmy nejen od Stevena Spielberga, nápaditě natočenou akci, pár scén, jejichž vyústění jsem úplně nečekal, i zajímavé kamerové hrátky. Nemůžu se však zbavit dojmu, že David Robert Mitchell tu chtěl řešit až příliš mnoho věcí a trošku se mu to rozpadlo. Naštěstí formálně všechno šlape tak, jak má, člověk se nestihne začít nudit a že to je celé tak trochu uměle polepený mišmaš mu dojde, až když vyjde z kina, kde se tu hodinu a tři čtvrtě docela příjemně bavil. Ale asi jsem čekal trošku víc než jen tohle. 

Jak to vidí do_Od:

WTF: The Movie – Jurassic Edition. Jako takhle, ten film je na jednu stranu naprosto viditelně s láskou dělaný love letter ranému Spielbergovi, to jak se zde záběruje, jakou to nabírá ze začátku dětsky nevinnou atmosféru, jaký to má postupně odhalovaný sci-fi háček, to vše je super a daleko lepší jak to hloupoučký peklíčko v podobě Disclosure Day. Pak režírující Mitchell ovšem dupne na plyn a zatáhne za ručku ve stejnou chvíli, takže to chvíli vypadá solidní průšvih, protože se začne řešit manželská krize v momentě, kdy se postavy naprosto zjevně ocitnou uprostřed pravěkého lesa plného hladových dinosaurů.

Naštěstí se ale tyhle věci vzájemně perou (ještě spolu s pár dalšími) jen chvíli a většinu času to už pak funguje jako zábavný a neotřele koncipovaný survival, kde dojde na poměrně šokující a pro někoho možná až traumatizující scény násilí s dinosaury, je tam taky jedna super scéna pro lidi s fobií z hadů, další scéna potěší milovníky psů a pak přijde finále, za které by se nestyděl ani takový Rick a Morty. Je to den od projekce a pořád nevím, co si o tom filmu vlastně mám myslet. V kině to úplně nestrhne, ale na streamu by to klidně mohl být hit. Anne Hathaway každopádně slušnej rok.

Jak to vidí filmfanouch:

Konec Oak Street je v první řadě poměrně osobitým pokusem o návrat ke starosvětským blockbusterům, které stavěly velké dobrodružství na relativně malé skupině postav. David Robert Mitchell očividně čerpá z tvorby Stevena Spielberga a jeho produkční stáje Amblin, zároveň se ale nebojí přidat černý humor, překvapivě brutální momenty a několik vlastních nápadů. Rodinná linka přitom není jen povinnou výplní mezi útoky dinosaurů, ale nedílnou součástí filmu, který se snaží spojit velkolepé dobrodružství s komornějším dramatem - jedna z jasných inspirací Spielbergovou tvorbou. Pomáhá tomu i výborný soundtrack Michaela Giacchina a celková retro atmosféra, díky nimž Konec Oak Street místy skutečně působí jako film, který mohl vzniknout před čtyřiceti lety.

Na druhou stranu se Mitchellovi nepodařilo všechny tyto ingredience ideálně skloubit. Film chvílemi neví, jestli chce být rodinným dobrodružstvím, černou komedií, nebo překvapivě brutálním sci-fi, kvůli čemuž občas působí dramaturgicky nevyváženě. Logika navíc dostává pořádně zabrat a některá scenáristická rozhodnutí jsou natolik laciná, že mohou výsledný dojem výrazně ovlivnit. Mitchell tak sice natočil spíše slušnou poctu než novou žánrovou klasiku, zároveň je ale jeho film dostatečně zábavný, nápaditý a nečekaný na to, aby si dokázal získat své diváky. Konec Oak Street možná nebude nový Jurský park, rozhodně ale dokazuje, že i v době současných blockbusterů může fungovat upřímná láska k filmům, na kterých vyrůstala celá jedna generace.