---  

 

Tolik stupňů za oknem a tolik témat, co se nám přelilo z minulého týdne. Vezmeme to dneska trochu telegraficky, informačně to ale bude jeden z nejnabitějších newsletterů za poslední týdny. A to je co říct, protože se toho na “okurkovou” sezónu děje skutečně hodně. Pojďte si přečíst, co jinde nenajdete. Napište do komentářů, jestli vám tenhle turbo styl vyhovuje, nebo se radši zastavíte u hlubšího ponoru. A řekněte kamarádům a známým, že umíme nahlížet pod pokličku Hollywoodu. Jo a taky nezapomeňte tipovat v naší Tipovačce. Miliony se tam válí na zemi!

 

Na úvod jen krátké matematické okénko. V nedělních tržbách ještě nebylo úplně jisté, kolik vlastně Spider-Man: Brand New Day utržil. Tehdy jsem počítal s odhadem 355 milionů, teď už víme, že je to 360 milionů, takže nový král severoamerických tržeb je na světě, o 2.9 milionu dolarů jsme ve vedení. Resp. ve vedení je Sony… a Disney. Podle aktuální dohody platí, že Disney přispívá 25 % na rozpočet (v tomto případě oficiálních 225 milionů dolarů, tj. něco přes 56 od Disneyho).

 

Nejaktuálnější čísla ukazují 360.1 milionu vs. Endgame s 357.1 miliony, přičemž Endgame startovalo ve skoro dvou stech kinech navíc, takže Spidey má i rekordní průměr na lokaci (80 tisíc dolarů). V žebříčku otvíráků je aktuálně deset filmů, které otevřely za víc než 200 milionů dolarů.

Spider-Man: Brand New Day … 360.1M

Avengers: Endgame … 357.1M

Spider-Man: No Way Home … 260.1M

Avengers: Infinity War … 257.7M

Star Wars Episode VII - Force Awakens … 250M

Star Wars Episode VIII - The Last Jedi … 220M

Deadpool & Wolverine … 211.4M

Jurassic World … 208.8M

The Avengers … 207.4M

Black Panther … 202M

Ano, mezi třetím a čtvrtým Spideym je obří stamilionová díra. Vás ale nejspíš zajímá, jestli do toho nějak promluvila inflace, takže si pojďme ještě srovnat počty prodaných lístků. Ty tři miliony mezi Avengers: Endgame a Brand New Day pak rychle přestanou být směroplatné. Podle údajů Boxofficemojo se na Endgame prodalo neuvěřitelných 39 milionů lístků (tj. cena jednoho vychází pod deset dolarů). V případě Brand New Day hrály mnohem větší roli prémiové sály. Dokonce i bez IMAXů šla průměrná cena prodaného lístku daleko, daleko za deset dolarů. Brand New Day prodal “jen” cca 29 milionů lístků. To jen tak pro pořádek. Vítr z plachet to Spideymu nijak neubírá, ale v případě historických rekordů je ten inflační kontext tak nějak potřeba.

Na Spider-Mana jsem se byl logicky taky kouknout. Blockbuster se srdíčkem, které tedy nejvíc bije v samotném závěru (ne nepodobně jako v Thunderbolts… dál spoilerovat nebudu), ale kterému něco oproti Raimiho Spider-Manům, k nimž je často přirovnáván, přece jenom chybělo. Dlouho jsem na to nedokázal ukázat prstem, až jsem si vzpomněl, že se podstatná část filmu natáčela v Anglii. V Glasgow prý kvůli honičce s tankem zavřeli desítky kilometrů silnic. Jenže… ona se ta honička odehrává v Midtownu na Manhattanu.

 

Vím, že kluci na MovieZone chválili Brand New Day za to, jak je osobní a plný solidních dialogů. Že nepůsobí ateliérově jako např. propadáková Supergirl. Jenže právě ateliéry jsou to jediné, do čeho se herci a štáb v New Yorku podívali. Co na tom, že z oken (dělám si legraci, ateliéry žádná okna nemají!) mohli vidět Empire State Building, když se drtivá většina filmů v terénu točila v Glasgow, Basingstoke a v Londýně? Odpověď je nasnadě, byly to daňové vratky a pobídky, které donutily Marvel přestěhovat z Georgie do Londýna. Kdyby neexistovaly, dál předstíráme, že New York stojí co by kamenem dohodil od Atlanty. Jenže Velké Jablko je natolik integrální součástí Spideyho světa, že prostě ve filmech najednou chybí.

Ano, i Raimiho snímky stály do značné míry na CGI, ale vždycky z nich ten autentický New York na chvilku vykouknul v klidnějších momentech. Tady v podobných scénách Spidey leží na hraně digitálního mrakodrapu, vzhůru nohama proti dalším virtuálním věžákům. Je to efektní, zvlášť když se pak spustí do betonové džungle v nevídaných úhlech a dynamicky vlaje nad svým světem, ale ten červíček pochybností hryže v hlavě příliš hlasitě. Inu, tohle je aktuální hollywoodská realita u studiových blockbusterů, kde se chyby neodpouští a stoprocentní kontrola musí být úplně nad vším.

Merger Paramountu a Warnerů už má víc zatáček než mé oblíbené alpské silničky. Ze dvou stopek a zamítnutého minipřelíčení je najednou plnohodnotná soudní tahanice, kterou momentálně soudkyně (ještě, že jsem s newsletterem o den počkal) navrhnula na březen 2027, což se Davidu Ellisonovi jistě moc nelíbí, protože sám Paramountu doufal v letošní podzim.

 

Paramount sám přitom naznačil, že by chtěl merger ideálně dokončit do června 2027, což se kryje i s navrhovaným termínem (podobné soudy většinou trhají cca 2 až 3 měsíce). David Ellison tvrdí, že si je vítězstvím zcela jist. Zároveň má pocit, že se mu celá nepříjemnost děje nikoliv kvůli antimonopolnímu chování, ale protože si někteří lidé nepřejí, aby ovládnul CNN. Přitom dal tak báječně dohromady CBS News.

Politiku nechám stranou, řečí peněz přijde Paramount minimálně o dvě, tři miliardy dolarů, pokud by šlo všechno i nadále, jak oni říkají, zcela podle plánu. Důkazem, že to asi podle plánu nejde je i Ellisonův podotek, že by se nebránili mimosoudní dohodě. Tu ovšem zástupci dvanácti amerických států zatím kategoricky odmítají a místo toho chtějí nechat Paramount vyhladovět. Že budou mezitím Warneři, HBO i všichni ostatní trochu v limbu? Pro někoho nutné zlo, pro jiného noční můra.

Nightmare on Elm Street, jeden z mých vůbec nejoblíbenějších hororů osmdesátých let, se má opět vrátit. Asi nikomu nestačila kritická a vlastně i komerční ostuda z roku 2010 s Jackiem Earle Haleym v hlavní roli. Michael Bay v roli producenta tehdy během dvou let resuscitoval kromě Freddyho i Jasona z Pátku Třináctého. Obojí ostudné, přitom o pár let dřív se ti dva utkali v hravém a nezávazném duelu Freddy vs. Jason a fanoušci to celkem vzali na milost.

 

Teď je největším nepřítelem Freddyho nikoliv Jason, ale Freddy sám. Paramount má práva na americkou distribuci a připravuje reboot, který respektuje původní dílo Wese Cravena. Warneři mají práva na distribuci všude jinde a zaúkolovali Lee Cronina (Evil Dead Rise, Lee Cronin’s The Mummy), aby připravil zbrusu novou verzi Freddyho. Obojí se seběhlo tak nějak před plánovaným “jistojistým” nákupem Paramount-Warner Bros. Oba projekty jsou teď u ledu, protože pokud se obě společnosti propojí, logicky se bude muset jeden z nich zrušit. Tuhle duelovku v zasedačce bych viděl dost možná radši než jakoukoliv další verzi Freddyho řádění.

U Warnerů mají i jiné starosti. Dobíhá jim totiž opce na práva k Barbie. David Zaslav prý nechce za sequel utratit příliš peněz, ale v prosinci Mattel stáhne práva zpět a bude je nabízet ostatním. Což by asi hračkářský gigant sám nechtěl, protože by si ze stávajícího projektu nemohl stáhnout Margot Robbie, Ryana Goslinga ani Gretu Gerwig. Musel by prostě a jednoduše začít od nuly. Zmínění herci a režisérka logicky o uzávěrce ví a navíc za ně všechny kope stejná velká agentura (CAA), takže Zaslav stojí před velkým rozhodnutím. Buď se plácne přes kapsu, všem dá dvacku a podíl na tržbách, což vystřelí rozpočet Barbie 2 přes 200 milionů, nebo to celé odpíská. První varianta slibuje i přes vyšší náklady pohádkové tržby (jednička měla půldruhé miliardy). Druhá varianta je velká tlustá nula.

 

Zaslavovi, který už je jednou nohou ze dveří, by to teoreticky mohlo být jedno. Určitě to není jedno Davidu Ellisonovi, kterému by se takový hit zatraceně hodil. Jenže dokud nebude u kormidla, nemůže Zaslava úkolovat. To je ale zapeklitá situace, když máte stroj na tisk stodolarovek a odmítáte ho použít. Mezitím Mattel dal práva na animovanou Barbie studiu Illumination, takže se zjevně nakonec bude nejvíc smát Universal.

Když už přeskakuji po oslích můstcích a zmínil jsem Universal, máme tady další velký deal, který otřese Hollywoodem. Nebo minimálně kanceláří Teda Sarandose. Peacock se totiž stane součástí nabídky YouTube Premium. Zdánlivě o nic nejde, tedy kromě snahy Universalu nakopnout předplatitele svojí streamovací platformy a udělat dobře Wall Streetu. Co na tom, že si YouTube z toho předplatného vezme desátek, důležitá jsou další návazná čísla, která zajistí, že Peacock v příští čtvrtletce nebude v mínusu.

 

Je to vlastně chytrá strategie, kterou by klidně mohli následovat i další menší hráči (včetně Paramount+), zároveň důkaz snahy YouTube a potažmo Alphabet ovládnout váš obývák. Pokud totiž v budoucnu za jednorázové předplatné YouTube Premium získáte nejen své oblíbené youtubery bez reklam, ale také velkou část streamovacího a televizního obsahu (v rámci Peacock lze koukat i na velmi exkluzivní a žádané fotbalové zápasy), jednoduše se odnaučíte chodit kamkoliv jinam. Naopak nařídíte své televizi, aby příště automaticky spouštěla YouTube a nikoliv třeba… Netflix.

Už pár měsíců tu opakuji, že aktuální kolo streamovacích válek není Netflix vs. všichni, ale jen a jen Netflix vs. YouTube. Naznačuje to i rvačka o největší contentové influencery a sebevražedná snaha tapetovat videopodcasty svou hlavní stránku. Netflix se nikdy nepromění v YouTube, ale YouTube by se klidně mohl proměnit v Netflix, kdyby chtěl. Zatím to vypadá, že bude úplně stačit, když si ty největší trumfy prostě jen půjčí. Za pár dolarů na hlavu měsíčně s ním zjevně půjdou do chomoutu dobrovolně.

Spider-Man urval všechny možné rekordy a zvládnul to i bez IMAXů (trochu jako kdysi Barbie, to už je snad poslední oslí můstek… pro tento odstavec). Od zítřka se do nich vypraví, jakkoliv si pro sebe spoustu sálů pořád urve kvůli smluvním podmínkám Nolanova Odyssey. Zatímco Tom Cruise se nad tím u sedmé Mission: Impossible rozčiloval, producenti Brand New Day nad tím mohou mávnout rukou. Ovšem marketingová kampaň už běží, takže až budete tipovat víkendové poklesy, dejte si radši bacha.

 

IMAXu se letos dlouhá řádka blockbusterů záhadně vyhnula, jiné filmy tam naopak míří, ačkoliv tomu jejich ambicemi odpovídají jen částečně (Oak Street), ale jakékoliv brblání půjde díky Odysseji stranou. Vždyť v Americe sedmdesátiletí promítači jedou dvanáctky, aby se mohlo promítat i v noci a mezi projekcemi zaučují mladé zaměstnance, aby mohl Nolan točit klidně do stovky. Jestli bude IMAX nadále ostentativně na prodej, garantuji, že ho nějaký soukromý investor koupí jen tak pro srandu králíkům. Nebo aby mohl chodit s Nolanem na pivo.

Švýcarský miliardář Simon Afram žaluje Netflix o 105 milionů dolarů poté, co z kanceláří streamovací platformy zmizel disk s hlavní kopií jím produkovaného snímku Fortitude. Pětačtyřicetimilionový thriller z druhé světové s Nicolasem Cagem v hlavní roli Afram produkoval a obratem zažaloval Netflix o ušlý zisk. Netflix kontroval hláškou o vydírání, přičemž ho Afram ještě pro jistotu zažaloval za nactiutrhání. Netflix má máslo na hlavě, nechal si přímo z kanceláří ukrást hned několik disků. Afram pro změnu dodal snímek v nešifrované verzi.

 

Nedávno jsem psal o masovém exodu z Los Angeles v důsledku nedostatku práce, loňských požárů a dalších katastrof. Teď to vypadá, že by tamní realitní trh mohli spasit zaměstnanci SpaceX, kteří si po grandiózním vstupu na brzu vycashovali své opce a disponují desítkami až stovkami milionů dolarů. Co je nesnesitelnější? Město plné herců a režisérů, nebo město plné techbros? Tuhle otázku si Hollywood klade už pět, deset let. Teď se na ni rýsuje pádná odpověď.

Disney přiznal, že Mandalorian & Grogu i Moana jsou kasovními průšvihy. Kinotržby jsou ale prý jenom částí účetní rozvahy, protože oba filmy budou masivními hity na streamu. Tak určitě. Podle nedávno zveřejněných čísel Nielsenu se do topky první půlky letošního roku nepodívala žádná disneyovka ani smykem. Ale není třeba panikařit, tržby pátého Toy Story to všechno spasí, jen se to nesmí říkat nahlas.