---  

 

Prázdniny, dovolené. Období klidu a okurkových sezón. Co se tak může stát, maximálně The Odyssey v kinech udělá nejmenší blockbusterový pokles od… začátku věků? Spider-Man utrhne tržební stavidla jako kdysi Avengers: Infinity War a Endgame? To počká. Ale Paramount prohlašující, že odloží merger o rok? To je trochu silnější káva na pondělní ráno.

 

Vlastně mi nevadí, že jsem při balení na výlet počkal s touhle novinkou, protože ji mezitím stihnul okomentovat sám Ellison, zcela podle očekávání s pozitivním spinem. Co se vlastně stalo? Minule jsem psal o tom, že

soudkyně uvalila na spor dvanácti amerických států a Paramountu dvoutýdenní stopku, kterou může případně ještě o dva týdny prodloužit. Můj komentář byl následující: “Obě strany se pauzu snaží prodat jako své vlastní vítězství, ale ať už fandíte komukoliv, měli byste vědět, že rozhodující bude až jednání stanovené na 3. srpna, kdy soud rozhodne o případné předběžné blokaci mergeru.“

 

Soudkyně onu pauzu o další dva týdny prodloužila v podstatě v době, kdy jsem newsletter dopsal, čímž vyslala směrem k oběma stranám jasné gesto. A zatímco kalifornský návladní dokončoval mediální kolečko, David Ellison míč nakopnul a oznámil, že je Paramount ochoten merger odložit klidně až o rok, aby se vše vyjasnilo.

Je to překvapivý tah, který v základní optice nahrává žalující straně. Podívejte, oni couvají, oni se bojí, že by mohli soud prohrát. Kdo mergeru nefandí, ten už skoro slaví, ale je nutné si uvědomit, že Ellison tímhle tahem jen předběhnul potenciální předběžné rozhodnutí soudu, které by mělo padnout v srpnu. Pokud soudkyně neshledá v žalobě dostatečnou oporu, jednoduše to shodí ze stolu a jede se dál. Jestli však pošle případ k projednávání, může Ellison vypadat jako chytrolín, co se už podle toho předem zařídil.

 

 

CEO Paramountu nezbývá než hrát statečného a opakovat, že právo je na jeho straně. Definitivní couvnutí od mergeru by stálo spoustu miliard a zpřetrhaných vztahů. Ačkoliv prý absolutně ložená transakce momentálně dostává trhliny a láká celou řadu dříve váhajících útočníků, Paramount zatím nekrvácí. Míněno v právním či finančním slova smyslu. Minimálně to druhé však brzy přijde. Pokud by se v extrémním případě vše pozdrželo do června příštího roku, ať už z důvodu probíhajícího soudu nebo jiných okolností, musel by v případě pak dokončeného mergeru Paramount akcionářům Warner Bros. Media zaplatit onu ticking fee za tři čtvrtletí, což činí cca 2 miliardy dolarů navrch oproti domluvenému 111 miliardovému mergeru.

Na první pohled drobné za to, že svůj problém na rok odložíte. A zároveň ujištění akcionářů, že vlastně dostávají lepší deal a několikaprocentní úrok. Zástupce žalující strany, zmíněný Rob Bonta, ujišťuje novináře, že rozhodně nepřipadá v úvahu mimosoudní vyrovnání. Soud však může být pro Ellisona jen malou překážkou, a to ve chvíli, kdy ho prohraje. Může se totiž přes několik instancí odvolat až k Nejvyššímu soudu, který je výrazně nakloněný jeho kamarádovi Trumpovi.

 

Přirozeně dost riskuje, protože už letos na podzim se může politická situace v USA dost měnit a s ní i způsob Trumpova vládnutí, ale od toho jsou to šachy - spousta figurek a kombinací, u kterých musíte přemýšlet několik kroků dopředu, jinak dřív nebo později přijdete o krále.

Ať už fandíte komukoliv, je poněkud předčasné teď slavit. Nejzásadnější rozhodnutí se odehrají v srpnu, teprve pak se ukáže, jak velké starosti si musí Paramount dělat. Už teď najal největší právnické žraloky, takže rozhodně antitrustovou žalobu nebere na lehkou váhu. Jediný, kdo tu nevyhraje, budou zaměstnanci Warnerů, kteří se ocitají uprostřed coby rukojmí s nejistými vyhlídkami. Akcie Paramountu klesají každým dnem, ale pokud budou Warner Bros. Media následující rok v právnickém limbu, budou je rychle následovat. A jakmile by pak Paramount překvapivě couvnul a nechal Warnery svému osudu, půjde o vyčerpanou firmu, akorát tak zralou na utržení někým dalším.