„Doktore Grante, doktorko Sattlerová, vítejte v Jurském parku“ je věta, která mě plně uvítala ve světě kinematografie. Neillův Dr. Alan Grant byl moje první nejoblíbenější filmová postava a přirostl mi k srdci ještě víc než Indiana Jones. Oba měli klobouk a akademickou kariéru. Ale paleontolog s velociraptořím drápem to v mých dětských očích nandal archeologovi s bičem. 

I proto mě zpráva o úmrtí tohoto osmasedmdesátiletého novozélandského herce a severoirského rodáka zasáhla. Zvlášť nečekaná poté, co Sam Neill v dubnu zveřejnil, že se mu podařilo uzdravit po boji s rakovinou a že je připraven točit nový film. 

Sam Neill ztvárnil různorodé postavy, jelikož zvládl kombinovat intelektuální rovinu s podivínstvím a občas krutou sveřepostí. Jeho nejslavnější postavou samozřejmě zůstává Alan Grant z Jurského parku, role, k níž se vrátil v Jurském parku III i v nedávném Jurském světě: Nadvládě, který nostalgicky svedl dohromady Sama, Lauru Dern i Jeffa Goldbluma. 

Po boku Isabelle Adjani exceloval v roli zoufalého manžela v Żuławského brilantně vyšinuté Posedlosti a podváděného manžela si zahrál i v hluboce prožitém Pianu Jane Campion. K nalezení je i jeho screen test na roli Jamese Bonda z roku 1986. 

Zahrál si dále v Horizontu události, Honu na ponorku, v Šílenství Johna Carpentera nebo ve výborném mockumentu Petera Jacksona Zapomenuté stříbro. Vzdálená mu nebyla ani televizní tvorba. Objevil se jako artušovský čaroděj Merlin ve stejnojmenném televizním filmu nebo jako Viktor Komarovskij v adaptaci Doktora Živaga s Keirou Knightley. Seriály obohatil rolí v Peaky Blinders. 

V oficiálním prohlášení jeho rodina uvedla, že „Sam byl obklopen rodinou a odešel s důstojností, která charakterizovala celý jeho život. Jeho odchod byl náhlý a nečekaný, ale útěchou je skutečnost, že Sam zůstal bez rakoviny.“ Sam Neill se kromě herectví věnoval i aktivismu a ochraně přírody. Za připomenutí stojí i jeho dojemná odpověď na otázku, co se naučil od svých rodičů, nebo jeho muzicírování s Jeffem Goldblumem. 

R.I.P.