Když byl v lednu 2025 oznámen Werwulf aka Vlkodlak od režiséra a scenáristy Roberta Eggerse, pozornost měl zaručenou minimálně u milovníků jeho dosavadních děl, jako jsou Maják, Seveřan nebo nejnovější zpracování klasiky Nosferatu. S oznámením 22. ledna 2025 došlo také ke zveřejnění několika prvních detailů – zasazení do Anglie ve 13. století, dialogů věrných časovému období včetně „překladů a anotací pro ty, kteří nejsou zasvěcení do staré angličtiny“. Právě proto se Eggersův film nejmenuje Werewolf, ale Werwulf. Scénář navíc napsal spolu s islandským básníkem a scenáristou Sjónem, který se dlouhodobě věnuje severské mytologii a folkloru. Dle původních plánů měl Eggers také v úmyslu točit černobíle, od těchto plánů ovšem nakonec ustoupil. Již tehdy bylo také známo, že se snímek do amerických kin podívá 25. 12. 2026 a my už teď víme, že do českých kin dorazí 7. 1. 2027. Právě proto přišel čas na první trailer naznačující, co přesně Eggers nabídne. Pojďme si to tedy rozebrat. 

Upoutávka začíná záběrem na Měsíc a úplněk, jenž samozřejmě ve filmech s vlkodlaky nemůže chybět. Nebudeme tu nicméně rozebírat tuto družici planety Země. První obrázek tak využijme ke shrnutí klasického příběhu o vlkodlakovi, respektive lykantropii. Tento klasický příběh má v evropském folkloru několik verzí, základní kostra nicméně zůstává podobná. 

V jedné zapadlé vesnici žil muž, který byl navenek obyčejný. Jenže místní si začali všímat podivných věcí. Za úplňků mizely ovce, v lese se objevovaly roztrhané stopy a lidé občas slyšeli děsivé vytí. Jedné noci se jeden z vesničanů vydal do lesa a spatřil obrovské zvíře – napůl vlka, napůl člověka. Stvůra měla lidské oči, které vypadaly až příliš povědomě. Po krátkém boji vlkodlak utekl, ale zanechal krvavou stopu až k okraji vesnice. Ráno se vrátil jeden z mužů, který byl v noci „náhodou“ zraněn. Nikdo nic neřekl, ale podezření rostlo. Starý kněz začal pátrat a zjistil, že vlkodlačí kletba se přenáší buď prokletím, kousnutím, nebo temným rituálem – a že dotyčný ji nedokáže při úplňku kontrolovat. Když nastal další úplněk, vesničané se rozhodli postavit pasti. Vlkodlak byl zraněn stříbrnou čepelí (jediným kovem, kterého se bál) a v bolesti se proměnil zpět do lidské podoby. Teprve tehdy všichni zjistili pravdu – byl to muž, jehož dobře znali. V některých verzích příběhu ho vesničané zabijí. V jiných ho kněz nebo moudrý léčitel zachrání a pokusí se kletbu zlomit. A někdy vlkodlak zmizí do lesů… navždy zůstane mezi světem lidí a zvířat. Jakou cestou se vydá Eggers? To se definitivně dozvíme až v kině. Náznaky nicméně existují. 

Hlavní postavu ztvární Aaron Taylor-Johnson. Jméno jeho postavy neznáme, prozatím je nicméně označován jako prokletý farmář. Aaron Taylor-Johnson se v traileru představuje v momentě, jenž si rozebereme až za chvíli, je nicméně jisté, že se Eggers zaměří i na pozadí tohoto hrdiny.

Ihned po představiteli Kick-Asse se totiž objeví mladý Vidal Arzoni, u něhož je potvrzeno, že ztvární mladší verzi svého staršího hereckého kolegy, jenž si již zahrál v Eggersově Nosferatuovi. Typově se na první pohled jedná o ideální casting.

Mladší verze prokletého farmáře se pak setkává s mužem, jehož oděv naznačuje, že se jedná o jakéhosi mnicha. První pohled samozřejmě může tak trochu mást a mnich dost možná nemusí být tím, za koho se vydává. Zatím mu budeme říkat mnnich. Už jen proto, že mladého farmáře osloví jako boží dítě. 

Mladší verze protagonisty se pak s tímto mnichem vydává do jakési tajemné jeskyně.

Právě v této jeskyni nacházíme později náznak toho, že víra v tomto příběhu skutečně sehraje svou roli. Vidíme oltář s Ježíšem a jakousi lebkou, i v tomto ohledu je ovšem zatím otázkou, jak moc tu trailer naznačuje víc, než by bylo zdrávo. V pozadí zaznívá, že se chlapec nesmí bát temnoty, ale naopak ji má přijmout. Zní to pak jako hlas Ralpha Inesona, jenž se objevil ve všech dosavadních Eggersových filmech (s výjimkou Majáku) a nebude chybět ani tady. Fotky z natáčení už prozrazují, že Inesonova postava bude mít pásku přes oko a působí jako jeden z lovců titulního monstra. Dost možná však bude jeho postava mít větší roli, než se dá dle těchto indicií z natáčení odhadovat. 

I když to nejdříve vypadá, že chlapec do jeskyně vkročí s tajemným zdánlivým mnichem dobrovolně, samotná grimasa v obličeji dává jasně najevo, že to pro mladíka nakonec nebude tak příjemná zkušenost. Hlavně když ho mnich zdánlivě tlačí k tomu, aby políbil zmíněného vytesaného Ježíše, přičemž se dost možná jedná o součást jakéhosi rituálu. Velmi pravděpodobně se tak právě jedná o ten temný rituál, o kterém mluví jedna z verzí klasického příběhu. 

Trailer nás následně ihned vrhá do jakýchsi oslav, které však spíše evokují formu jakéhosi kultu, dost možná i jakousi formu uctívání Satana. Naznačují to i zřejmé masky, které mají daleko například ke klasickým masopustním slavnostem. Z následujícího záběru pak vidíme, že se tam nachází i někdo, kdo by mohl být hlavní protagonista, a především se tu vyskytuje i vlčí kůže. Vzhledem k samotnému názvu určitě ne náhodou. 

Vlkodlak může být tak trochu tematickým návratem k Eggersově Čarodějnici, která se nicméně odehrávala v Nové Anglii až v 17. století. Záběr níže evokuje jakýsi nádech čarodějnického rituálu, není to ostatně poprvé, kdy čarodějnické prvky začínají vystrkovat své růžky. Potvrzuje se tak, že se Eggers vrací k raným evropským pověrám, kde lykantropie představovala spíše démonickou kletbu spojenou s náboženstvím, čarodějnictvím a hříchem. 

Další záběr potvrzuje formu jakéhosi rituálu, který by pro hlavního hrdinu nemusel být úplně nejpříjemnější. Více párů rukou navíc naznačuje, že se hlavní postava dost možná stane obětí hned několika čarodějnic. Na jednotlivých rukou můžeme ostatně vidět i cosi připomínající bradavice. 

Dál tu máme požár, k němuž dojde ne ve volném, ale v uzavřeném prostoru. Dle náznaků by se mohlo jednat o faru, zatím si to ovšem jen domýšlejme. Zatím je nicméně patrné, že se Eggersovy filmy v rámci jeho kariéry doplňují. V každém svém filmu si bere na paškál různé evropské mýty a pověry – čarodějnictví Nové Anglie (Čarodějnice), námořnické pověry (Maják), severské ságy (Seveřan), upírský mýtus (Nosferatu) či středověkou lykantropii (Werwulf). 

Tento záběr potvrzuje, že je Vidal Arzoni typově ideální volbou na roli mladého Aarona Taylora-Johnsona. Dva po sobě jdoucí záběry pak víceméně slibují, že ať už se v jeskyni stane cokoliv, chlapec to nakonec v klidu přežije a může se dožít dospělosti a založení rodiny. 

Další záběr potvrzuje, že se prokletý farmář dočká založení své rodiny, která se skládá z něj, jeho manželky a tří dětí. Ženu farmáře ztvární Lily-Rose Depp, se kterou již Eggers spolupracoval na Nosferatu, nejstarší dceru ústředního páru si pak zahraje Bodhi Rae Breathnach, tu si diváci mohou pamatovat z Hamneta či letošního akčňáku V úkrytu s Jasonem Stathamem. 

Od Majáku nenatočil Eggers jediný film, v němž by chyběl Willem Dafoe a měnit se to nebude ani tady. I jméno Dafoeovy postavy je prozatím neznámé, víme nicméně, že si zahraje lovce. Koho by měl tento lovec lovit? Nejpravděpodobnější volbou je samozřejmě titulní vlkodlak. Sám Dafoeův lovec ostatně prohlašuje, že slyšel o zuřivé bestii, která děsí Anglii. Záběr, ve kterém se svou družinou vydává krajinou, navíc potvrzuje, že Eggers opět upřednostnil natáčení na skutečných historických lokacích a dlouhodobě se prezentuje jako někdo, kdo preferuje reálné krajiny před digitálními kulisami. Všimnout si můžete i zmiňovaného Inesona. 

Záběr níže zobrazuje nejen ústředního hrdinu v nepříliš dobrém stavu, ale především nabízí lepší pohled na jeho manželku. Potvrzuje snahu o autentické vyobrazení dané doby. Lidé tak nebudou prvoplánově hezcí, zároveň na těch ze slabších sociálních vrstev budou vidět vlivy doby. Stačí se podívat na ret farmářovy manželky, dost pravděpodobně se na ní mohla podepsat nějaká nemoc. Ve 13. století v Anglii sice nemáme doložené informace o moru a černé smrti, v tomto století nicméně mohly obyvatele Anglie postihnout úplavice, neštovice, chřipce podobná onemocnění či ergotismus. Mor se do Anglie dostal až v roce 1348, v letech 1348–1350 měl pak zabít zhruba 30–50 % obyvatel Anglie. Snaze o autentické vyobrazení přispívá mimo jiné také nedokonalý chrup hlavní ženské postavy. 

Tento záběr naznačuje, že Eggers minimálně dodrží tu část příběhu, kde dojde ke stavění pastí na titulní monstrum. Hodně lidí samozřejmě očekává, že dojde k využití stříbra, které je vnímáno jako jeden z nejznámějších prvků vlkodlačí mytologie, původní příběh nicméně s tímto materiálem nepracuje. Vlkodlaci se nejdříve dali v příbězích zabíjet obyčejnými zbraněmi, useknutím hlavy, ohněm, náboženskými symboly nebo exorcismem či splněním určitých rituálů. Myšlenka stříbrné kulky se rozšířila až v 19. století, teprve od té doby je s vlkodlaky spojována. 

Je pravděpodobné, že onu vlkodlačí kletbu získá mladý farmář v tajemné jeskyni, její projevy o sobě nicméně dají vědět až v době, kdy má již rodinu. Farmář tak vypadá zdánlivě nemocně, zatímco o něj jeho manželka pečuje. Pomazává ho krví, přičemž prosí Boha, aby jejího manžela ochránil před jeho prokletím. V tomto ohledu tak pravděpodobně nedojde k tomu, že by manželka nevěděla o manželově prokletí, naopak o něm minimálně od určité části příběhu bude mít povědomí. A nebo jeho prokletí vnímá jako formu nemoci, kterou manžel zdánlivě trpí, aby se následně ukázalo, že není úplně běžná. 

Dost pravděpodobný pohled na lovce, kteří se vydávají po stopě tajemného přízraku. První muž s kápí může být teoreticky již dříve viděný Willem Dafoe. A k lovcům se pravděpodobně přidá i ústřední farmář. 

Dlouhé vlasy i sukně naznačují, že oběšená postava je žena, dost pravděpodobně pak jde o čarodějnici či ženu minimálně z čarodějnictví obviněnou. Největší pronásledování čarodějnic sice probíhalo až v 16. a 17. století. Ve 13. století k popravám docházelo dojít spíše ve výjimečných případech, například pokud bylo obvinění spojeno s jiným závažným zločinem, jako byla vražda nebo zrada. To nicméně samozřejmě neznamená, že nemohlo dojít k výjimkám a že někdo občas někoho nepověsil za údajné „kejkle“. 

Na první pohled může záběr níže evokovat hieroglyfy a člověk skoro váhá, jestli si Eggers nespletl monstrum (dodá snad časem po Nosferatuovi a Vlkodlakovi také vlastní Mumii?). Celé to nicméně spíše naznačuje, že i jeho Werwulf bude mít cosi jako mytologický či pekelný základ, čemuž by odpovídaly i plameny a další vodítka. Nejpravděpodobněji nicméně půjde o ilustraci k osvětlení kletby titulní postavy, samotné prokletí tak může pocházet z mnohem dávnější doby. 

Záběr níže zřejmě zobrazuje první ráno po útoku vlkodlaka. Máme tu mrtvé ovce, tedy další náznak, že minimálně v této části se Eggers bude věrně držet původního příběhu. 

Na mrtvé ovce logicky navazuje záběr ústředního farmáře pokrytého krví, která očividně není jeho. Jde tak pravděpodobně o první případ, kdy se farmář probudí po přeměně ve svou vlčí podobu. Těžko pak říci, zda se jedná o ovčí krev či krev lidskou. 

Farmářova nejstarší dcera dost možná také právě sleduje následky vlkodlakových činů, dle náznaků by se nicméně mohla v tomto momentě ocitnout i v nebezpečí. Eggersova slabost pro přirozené světlo je nicméně patrná a i díky ní je obtížné odhadnout, v jaké části dne se záběr odehrává. Dost možná se tak právě nejstarší dítě stane svědkem vlkodlakova příchodu. 

Táhlý záběr na noční farmu doprovází již z traileru známý hlas, jenž farmářovu duši označuje za prokletou – stejně jako jeho pokolení i celý jeho svět. 

Na první pohled to vypadá, že se farmářova žena dotýká jakéhosi zvířete, na druhý pohled to spíše může být pouze srst, případně vlčí kůže. Eggers tak nejspíše i ve svém dalším filmu klade důraz na spirituální rovinu, která bude pravděpodobně do velké míry zahalena tajemstvím až do samotné premiéry. 

Trailer velmi výrazně napovídá, že si jedno z farmářových dětí užije řádění vlkodlaka z první ruky. A to i s pár krvavými skvrnami na památku. 

Tajemná žena, která teoreticky může být čarodějnicí, a zároveň také již dříve viděnou oběšenou ženou. 

Svého pohřbu se tu dost pravděpodobně dočkává jedna z obětí vlkodlaka. Ve 13. století se tělo obvykle pohřbívalo během jednoho až tří dnů, protože neexistovaly metody dlouhodobého uchování. Většina lidí byla pohřbena na hřbitově u kostela. Čím významnější osoba byla, tím blíže ke kostelu mohla být pochována. Běžní rolníci byli často pohřbíváni jen v rubáši nebo v prosté dřevěné rakvi. Součástí pohřbu byly modlitby, svěcená voda, kadidlo a zádušní mše za spásu duše zemřelého. U prostých lidí byl pohřeb velmi skromný. Často šlo jen o dřevěný kříž, který časem zetlel. Pokud se podíváte na záběr níže, začnete mít snadno pocit, že Eggers je věrný i v tomto ohledu. 

Očividně dojde i na víc než solidní make-up a spoustu tělesných deformací. Ve 13. století byly výrazně častější než dnes, především v důsledku horší výživy, nemocí a absence moderní medicíny. Pokřivená páteř, deformace končetin, rozštěpy rtů, deformované prsty či části obličeje – to vše se mohlo v populaci vyskytovat. V diskuzích pod trailerem se již rozběhla debata o tom, zda jde o zdařilý make-up, nebo o dobrý casting.  

Tajemná žena, která na druhý pohled opravdu není Aubrey Plaza, se tu pohybuje po čtyřech, což naznačuje, že vlkodlak tu teoreticky nemusí být jen jeden. Nebo jde o další formu rituálu a zdánlivá dvojnice Plazy je ve skutečnosti jednou z místních čarodějnic. 

To, že se hlavní hrdina potká s čarodějnicemi, napovídá i tento záběr. Dlouhé nehty máme ostatně často spojené právě s čarodějnicemi, možná se tak díváme na čarodějnické doupě. Hlavní hrdina nicméně působí zesláble (že by se zrovna probouzel po další přeměně?), i proto ho dokáže tajemná postava utáhnout na vousy svým nástrojem.

Dost možná jde o jeden ze záběrů, který zobrazuje hlavní postavu během přeměny. V kontextu tohoto traileru ovšem začíná být zřejmé, že si Eggers titulní monstrum chytře schovává, a i proto se dočkáme spíše jen náznaků. 

Tento záběr velmi pravděpodobně předchází tomu, ve kterém farmářova žena pomazává svého manžela krví. Za oběť velmi pravděpodobně padne jedno z jejich zvířat – některé ovce tak na svůj „soudný den“ nemusejí čekat až do příchodu vlkodlaka. 

Jde o tutéž lebku, jaká se již objevila v tajemné jeskyni? Velmi pravděpodobně ano – i líbající postava evokuje mnicha, se kterým jsme již měli v rámci těch několika desítek vteřin co do činění.

Vidíte v otvorech na oči náznak chlupů a srsti? Dost možná je tento záběr tím nejbližším, co máme ke konfrontaci s titulním monstrem, vyloženě jistí si ale samozřejmě být nemůžeme. 

Tajemný mnich se odhaluje i v závěru a problesk naznačuje jeho temnější stránku. Důraz na zuby může vést k myšlence, že jsme ve skutečnosti konfrontováni s jakýmsi démonem, dost možná se však této postavě přikládá větší význam, než jaký bude ve finále mít.

Farmářova žena si zcela jistě projde peklem, což je i z tohohle záběru evidentní. Proč ovšem k jejímu vřískotu a zřejmým slzám dochází? Padne snad za oběť vlkodlaka jedno z jejích dětí? Eggers prohlásil, že scénář k Werwulfovi je jeho doposud nejtemnější – brutální vraždění dětí vlastními prokletými rodiči by tomu rozhodně mohlo přispět. 

Závěr upoutávky potvrzuje, že chce Eggers svého vlkodlaka skrýt stejně jako v Nosferatu skrýval finální podobu Orloka. Trailer tak prozatím vykresluje pouze křupání v zádech a Aarona Taylora-Johnsona s ústy plnými slin. V jeho očích navíc vidíme měsíc, čímž se trailer symbolicky uzavírá. 

Co nám tedy upoutávka prozradila? Eggers zřejmě potvrdí svůj dlouhodobý přístup k historickému hororu, v němž není důležitá jen samotná mytologie, ale především i psychologické a náboženské ukotvení. Autenticita prostředí, jazyková stylizace a důraz na rituál tu tak budou mít stejně zásadní roli jako samotný děj. Trailer navíc očividně záměrně pracuje s neukázaným a nevysloveným. Titulní monstrum zůstává v pozadí a veškerá pozornost se přesouvá k lidem, jejich víře, strachu a postupnému rozkladu jistot. Celé to tak působí méně jako klasický horor o příšeře a více jako studie prostředí, období a společenských poměrů. Na jeden z nejzajímavějších filmů konce roku by to mnohým stačit mohlo. 

MovieZone Live #239 o nejen o Nosferatu od Roberta Eggerse

MZ Live #242 o nejen o Vlčím muži od Leigh Whannella