Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

---

A je to za námi? Co vlastně? No přece CinemaCon. Tradiční cvičení (teď už nemůžu říkat cvičení NATO, protože National Association of Theater Owners se přejmenovala na Cinema United) v nalévání optimismu do provozovatelů multiplexů po celém USA, obří veletrh, kam studia naženou ty největší hvězdy z před i zpoza kamery, kde mezi hazardem ve Vegas a pečlivě utajovanými ukázkami z chystaných letních blockbusterů můžete ochutnat nové příchutě popcornu pro rok 2027, nebo zahlédnout projekci z laseru, co vám možná vypálí rohovky, nebo vám prostě jen ukáže barevné odstíny, o nichž jste netušili, že existují.

CinemaCon je stejným dílem vzrušující i frustrující. Média totiž celý týden píší o nových upoutávkách, ohlášených projektech na nadcházející roky, prvních fotkách, promítání pět, deseti, dvaceti úvodních minut z nového Spielberga, Nolana nebo Star Wars. Ale vy můžete jako běžní smrtelníci tak leda číst mezi řádky, protože pokud se nejedná o problémové nebo doposud podměrečně medializované projekty, většina těch upoutávek zůstává za zavřenými dveřmi a vy se musíte spokojit jen s popisky plnými emocí a spoilerů.

Město tisíců protestantů

Co rozhodně nezůstalo za zavřenými dveřmi? Otevřený dopis, který k dnešnímu dni podepsalo na tři tisíce filmařů, včetně celebrit jako JJ Abrams, Damon Lindelof, Denis Villeneuve, David Fincher a mnoha dalších. Upřímný prostředníček chystanému mergeru Paramountu a Warnerů, konkrétně tedy Davidu Ellisonovi, který se na Cinemaconu objevil, aby všechny ujistil, že hodlá do kin uvést v následujících letech desítky filmů, včetně třetího Top Gunu, k němuž už se píše scénář. A ty filmy budou v kinech minimálně 45 dnů. Čekal snad někdo před zaplněným sálem kinařů jiné sliby?

Zatímco Ellison sliboval třicet blockbusterů ročně, filmařská komunita volá o pomoc, protože je jí jasné, že navzdory slibům se vzedme vlna škrtání a vyhazování tak vysoká, že se v ní neutopí nikoliv ty nejschopnější, ale ti, kdo budou ochotní ohnout hřbet a jít s proudem. Politiku ale nechme stranou, protože ti bystřejší - třeba zmíněný scenárista Damon Lindelof - ve svých příspěvcích vytušili, že tahle bitva je předem prohraná. Tisíce, desítky tisíc podpisů… nic z toho nezmění, že spirála tohoto mergeru už je naplno roztočená a Hollywood tak či onak prochází bolestivým smršťováním. Každý jeden režisér, scenárista, herec, ale třeba i kostymérka, elektrikář, řidič nebo lepič plakátů, si může vybrat, na jaké straně barikád bude stát. Stačí mnohdy jen napsat jeden příspěvek na sociální sítě. Koledujete si o přiškrcení penězovodů? Ale jistě… právě proto má váš názor hodnotu, protože jeho vyslovením něco riskujete.

A pokud máte pocit, že ten risk je jen iluzorní. Jeden z kolegů newsletteristů se opřel nejen do mergeru, ale také do Ellisonových nedávných výroků a aktivit. Dovolil si vyjádřit názor a zapochybovat nad sliby i dosavadními vyhazovy. Reakce byla náhlá. Paramount Skydance jeho publikaci obratem vypověděl už nasmlouvanou inzerci. Můžete si říct, že je to logické. Nebudete přece propagovat své zboží na stránkách, které se o vás nehezky otírají. Na druhou stranu to něco vypovídá o molochu, pod nějž spadá CBS News a brzy dost možná i CNN. Vyvážené zpravodajství bych asi, být vámi, hledal po mergeru někde jinde. A pro zmíněnou publikaci je to krásný odznak cti a čtenáři okamžitě solidárně zareagovali nákupem předplatných, takže negativní dopad stažené kampaně byl prozatím násobně vyvážen štědrostí tisíců odběratelů.

Konec dobrý, všechno dobré? Možná, ale svobodu projevu a férovou novinařinu bychom si neměli kupovat jako housky na krámě. Mělo by jít o stejné jistoty jako že ráno vyjde slunce. V Maďarsku se z jednoho takového zatmění budí po šestnácti letech, u nás se teprve nanečisto připravuje. V USA se Ellisony pravděpodobně podaří jen zbrzdit a nikoliv zastavit. Každý hlas a každý podpis proti jejich snahám se ale počítá, protože je další dírou v jejich pečlivě budované falešné mediální fasádě.

Netflix na dalším rozcestí

Ted Sarandos a Reed Hastings. Svého času nerozlučná netflixovská dvojka, jing a jang, co se manažersky doplňoval. Když relativně nedávno Hastings odstoupil do pozadí a na jeho post co-CEO nastoupil Greg Peters, vlastně jsem ho - asi trochu nesportovně - přestal v machinacích Netflixu zmiňovat, protože bylo očividné, že firmu vede primárně Ted Sarandos. Teď Hastings definitivně z exekutivy Netflixu odchází a vzkazuje, že jeho dítko už zesílilo a odrostlo natolik, že ho vlastně nepotřebuje. Rád si vezme své akciové balíky v hodnotě miliard dolarů a bude dál rozdávat peníze chudým a potřebným.

Důvodem skandálního desetiprocentního poklesu akcií Netflixu ale nebyl ani tak odchod Hastingse jako pro Wall Street nečitelné další směřování firmy. Netflixu neubyli předplatitelé, ceny se opět zvedly, odhady zisku pro akcionáře a provozního obratu byly mírně překonány. Přesto šla hodnota akcií dolů, protože trh vnímá Netflix jako poraženého. Ted Sarandos chtěl Warnery, udělal pro to maximum a přesto neuspěl. Co bude chtít teď? Netflix po získání miliardového odstupného koupil pár projektů, domluvil pár spoluprácí, ale neudělal žádné velké gesto á la “zítra kupujeme Lionsgate”. Trochu jako když Zaslav přišel o parádní práva na NBA a jako záplatu koupil licenci na French Open.

Co tedy Netflix chystá? Vyzvat na souboj YouTube bez akvizice hollywoodského studia nepůsobí jako věrohodná meta. Sílí hlasy, že zvyšovat ceny nelze donekonečna. Že se všichni spokojí s levným předplatným s reklamními bloky? Netflixu se nedaří zvyšovat objem prodané reklamy (=zavádět tento model i na mezinárodních trzích), takže není dostatečně velkým hráčem a nemůže si diktovat přísnější podmínky. Jak je jinde nedostižný, tady hraje druhé housle. Jaká je tedy aktuálně Sarandosova “endgame”? Wall Street, potažmo investoři, to netuší, a tak cena vybičovaná mergerovým blitzkriegem, padá prudce dolů. Těžko říct, co by musel Sarandos momentálně slíbit, aby si akcionáře udobřil. Koktejl z buzzwordů o technologických lepších zítřcích, tak jako ho servíruje Ellison, by totiž mohl pro změnu rozladit předplatitele a dodavatele “contentu”. A teď babo raď.

Pobídky stručně a jasně

Řešili jsme kina, řešili jsme streamy… co ještě pálí filmaře? Ach ano, že se musí pořád stěhovat od čerta k ďáblu, aby vychytali všechny možné pobídky. Některé státy nabízejí nominační okna jen třikrát do roka, kdy musíte veškerou dokumentaci dodat během 48 hodin, jiné vám nezaplatí tzv. above the line, tj. režiséry, herce atd., případně si stanoví další drakonické podmínky. Někdo platí i za postprodukci, někdo má smysluplnější limity na rozpočty, množství natáčecích dnů, nebo nabízí obří úlevy za to, že město, v němž natáčíte, se ve filmu či seriálu objeví samo za sebe. Je to velký labyrint. Kde je ale největší potenciál - měřeno čísly - aby to v nadcházejících měsících a letech nejvíc “klapalo”?

Kalifornie rozdává 750 milionů dolarů, minimální produkční útrata je milion, pobídky jsou v řádu 35 až 40 %. Oproti dřívějšku rozhodně upgrade, ale Kalifornie bojuje hlavně s tím, že se nabízejí postprodukční pobídky (zejména ve státech jako New York, New Mexico, New Jersey, Georgia, Louisiana a Pennsylvania), což znamená, že zatímco dřív se v závěru všichni stejně vraceli do Kalifornie, teď jsou outsourcováni do všech koutů USA. Postprodukce je navíc časově zdlouhavá a v poslední dekádě a půl se v tomhle segmentu nabíralo zdaleka nejvíc (rozrostl se co do počtu zaměstnaných lidí o 40 %, všude jinde mluvíme spíš o negativních tendencích).

New York rozdává 800 milionů a má podobné podmínky, ovšem s vyplácením prostředků to často trvá, jsou navázané na daňové odpisy, a když vám něco schválí, o dva měsíce později klidně napíší, že peníze pro vás budou mít o tři roky později, než původně plánovali, protože kdo dřív přijde, ten dřív točí. To v sousedním New Jersey sice rozdávají jen 100 milionů, ale podstatně rychleji a spolehlivěji. Navíc se sem s velkým produkčním hubem nastěhuje Netflix, takže tady pobídky asi rychle porostou, pokud budou chtít politici využít nastálý šrumec.

Georgia, dřív přezdívaná South Hollywood, je teď se svými 20 až 30 % sice méně konkurenceschopná, ale zas nemá žádný strop, co se týče rozdávání peněz. Pokud se ostatní státy vymaxují, produkce jedou sem. Částečně i proto, že je tu špičkové zázemí a spousta profíků, co se odtud ještě pořád neodstěhovali, jakkoliv se např. Marvel se svými blockbustery přesunul do Velké Británie (v jeho případě i deset procent na pobídkách znamená ročně rozdíl ve vyšších desítkách milionů dolarů). Každopádně i tady jsou prý občas průtahy s vyplácením. Pokud si chce jižní Hollywood svou pozici udržet, bude muset tyhle administrativní bloky rychle řešit.

V Illinois všechny pobídky vysaje Dick Wolf se svými procedurálkami (Law & Order, FBI, Chicago Fire, Chicago Med., Chicago P.D.). Kdo nechce vidět za každým rohem Chicago, ten kouká na seriály Taylora Sheridana, které se točí v jeho vlastním soukromém studiu v Texasu. A protože jich každý týden přibývá geometrickou řadou, není divu, že tamní třísetmilionový rozpočet na pobídky si rychle najde cestu do Sheridanovy kapsy. Pokud byste tu chtěli točit a nezbylo na vás, můžete to ještě zkusit v Novém Mexiku. Tam mají poměrně laxní podmínky a vše řeší rychle a bez zbytečných odkladů.

Filmtech: Riedel kupuje Arri

Dnes jen ve zkratce a v jednom odstavci, ale o to je to zpráva závažnější. Arri, mnichovský výrobce kamerového vybavení od roku 1917, má totiž nového majitele. S krátkou výjimkou nástupu digitálních videokamer, kdy nebylo úplně jisté, kdo vlastně na novém poli profesionálních strojů uspěje, byla vždy Arri zlatým standardem. Řada Alexa (35 a Mini) celému odvětví naprosto dominuje, takže zpráva o novém majiteli firmy, která vyrábí hollywoodské oči už 109 let v rodinné manufaktuře, je poměrně zásadním sólokaprem. Přesto se o tom dočtete primárně v oborových (kameramanských) médiích. Know-how nicméně zůstává v Německu, novým majitelem je Thomas Riedel, majitel Riedel Group, která se specializuje na živáky, ať už jde o sportovní akce, koncerty nebo zpravodajství. Riedel kupuje za vlastní peníze, protože Arri miluje a chce jí zajistit nezávislost a kontinuitu. Dědicové předchozích provozovatelů Arri už netušili, co si mají s firmou počít, takže je tohle dost možná nejlepší možné řešení.

Riedel chce po akvizici produkty Arri zakomponovat do svých přenosů, aby docílil filmovějšího looku. Zároveň chce vývoj dalších Arri produktů nechat beze změny, protože by byl blázen, kdyby namíchnul Hollywood a zaříznul si tak dojnou krávu, která spočívá nejen v prodeji/pronájmu kamer, ale také v jejich servisu a draze zaplaceném supportu. Schválně, kam to celé povede. Nikon předloni koupil RED, nyní zvažuje prodej kontrolního balíku akcií i Leica. Velká jména hledají hluboké kapsy. Snad to neuškodí jejich image (pun intended!).

Jednou větou…

Stephen Colbert a jeho show končí už za měsíc. Jakou přichystal Ellison náhradu? Prodal volné sloty Byronu Allenovi a jeho plkání s neznámými komiky. Můžete zkusit na YouTube, kde je to (momentálně) volně k dispozici, se zhlédnutími v počtu stovek, maximálně tisíců. Ale když má Byron Allen na rozhazování, aby mohl mít vlastní pořad, kde si s ním někdo povídá, tak proč vlastně ne. Otázkou je, proč a jestli na to bude koukat běžný divák.

Millie Bobby Brown opustila netflixovské drama Perfect z prostředí olympijských gymnastek a streamer projekt obratem zrušil. Nikoliv přeobsadil, ale prostě zrušil. Bez Millie zjevně ani všemocný eNkový algoritmus nedokáže takové téma “prodat”. Co k tomu ještě říct?

Končíme happyendem. Pokud jste měli strach o kariéru Milese Tellera, talentovaného devětatřicetiletého herce, tak můžete přestat. Nejen že si zahraje za pár týdnů v Michaelovi (a velmi pravděpodobně i ve třetím Top Gunu), ale povedlo se mu také prodat podíl v plechovkovém fenoménu The Finnish Long Drink. V podstatě gin s grapefruitovým džusem se ujal natolik, že se ho Teller zbavuje za 325 milionů dolarů. On sám z téhle sumy uvidí jen část, přesto jde o velmi, velmi solidní výplatu. Tak na zdraví!

A to je… a to je… pro dnešek vše. Na viděnou u bonusových textů či nedělního boxoffice reportu. Díky za pozornost.