Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

---

A když už jsme u těch Oscarů, budou se tradičně předávat z neděle na pondělí, den po Českých lvech. Jenže zatímco České lvy si můžete naladit i v iVysílání, Oscaři jsou kvůli komplikovaným televizním právům (jejich prodej sponzoruje většinu provozu Akademie na další rok) k mání jen v klasickém televizním vysílání a nikoliv online. Ano, žijeme přece v roce 2026.

Nicméně, pokud tedy tu televizi máte - nebo se zvládnete připojit na iVysílání, kde to všechno bude - dovoluji si zapromovat své víkendové mediální kolečko (Oscary i víkend už máme za sebou, ale koukejte, jak je imf šikovnej - pozn. red.):

V pátek po poledni budu v dětském pořadu Wifina mluvit o Waltu Disneym a jeho kouzelném filmovém studiu.

V sobotu mám v poledne na pražském Comic Conu přednášku o kreativitě hollywoodského účetnictví (kolega Tomáš Vyskočil má už v pátek v sedm večer neméně zajímavý blok o tom, proč musíme na nové sezóny seriálů čekat tak hrozně dlouho).

V sobotu odpoledne běží na ČT pořad De Facto, kde budu mluvit o nesnadném vztahu A.I. a Hollywoodu.

V neděli budu doma sekat trávník, pokud počasí a děti dovolí.

Díky za pozornost.

To se tak občas povede. Tím bych chtěl zas a znovu poděkovat i předplatitelům, díky jejichž podpoře se občas utrhnu od jiné práce a jdu někam rozdávat zadarmo rozumy. Role mluvící hlavy v televizi je vděčná a já jsem ohromně rád za ten prostor v televizi nebo podcastech, ale vždy to stojí nějaký ten čas. Také bych chtěl poděkovat těm, co mě občas někam doporučí nebo se o mně zmíní, protože ne každý z oboru čte tenhle newsletter.

Takže dík ČT a zároveň nedík ČT, protože se budu muset v neděli složitě logovat na tchánův OnePlay, abych se mohl na Oscary dívat. Už aby se přestěhovali na YouTube, kde by podle příslibů nových majitelů licence měli být k dispozici všem (možná ne zadarmo, ale rozhodně bez podobných překážek). Lze tenhle úvod považovat za světlo na konci tunelu? Snad ano, protože ve zbytku témat pojedeme jako obvykle z kopce.

Tilly Norwood bojuje za práva “našich lidí” z jedniček a nul

Minule jsem se zmínil o prodeji startupu Bena Afflecka Netflixu. InterPositive změní majitele za cca 600 milionů dolarů. Co si za to vlastně streamovací platforma kupuje? Než jsem šel do pořadu De Facto, musel jsem se trochu nachytřit. Pominu, že Ben se snaží sedět na dvou židlích, když v Artists Equity bojuje za práva celého štábu na důstojný plat a profesi, a zároveň jako plán B rozjíždí vlastní A.I. startup, který teď prodá za velké peníze (tzv. Fuck You Money), aby už nikdy nemusel pracovat. To je holt selský rozum a vypadá to, že to měl Affleck skvěle spočítané - na rozdíl od opravdového Willa Huntinga. Pokud to nevíte, tak Matt Damon se kdysi přiznal, že mu James Cameron nabízel hlavní roli v Avatarovi a k tomu i procenta ze zisku. Za ty by měl Damon vystaráno podobně jako teď Affleck. Kdyby kývnul. Ale to už odbíháme, takže zpátky k InterPositive.

Ben Affleck byl už v dřívějších vyjádřeních ke generativní A.I. celkem skeptický, takže není divu, že je zároveň schopen během pěti minut vysvětlit, že InterPositive nabízí něco úplně jiného. Jde o sadu nástrojů, kterou musíte nejdřív nakrmit natočenými záběry (dailies). Jeho platforma nic generuje, nijak se neučí/nekrade, ale analyzuje hotové záběry a pomáhá s gradingem, postprodukcí (odmazávání věcí v pozadí, vyřešení greenscreenů a celková automatizace opakujících se VFX procesů), čistí audio, dokáže generovat digitální otisk hlasu pro ADR. Jde o sadu optimalizačních nástrojů, které vymyslel aktivní režisér, který přesně ví, s čím potřebuje pomoct. Proto vzal procesy, které se opakují stále dokola a jsou již do značné míry automatizované, aby posunul tu soběstačnost ještě o pár kroků dál.

Je to posun směrem k netflixovské pásové výrobě, takže není divu, kdo se stal koncovým zákazníkem. Netflixu to umožní produkovat jakékoliv pořady rychleji a levněji, protože stroj to zvládne efektivněji a nahradí či proškrtá celou řadu profesí. Tady opět naráží na to morální dilema, protože ačkoliv je tohle cesta k tomu, abyste za méně peněz dostali víc muziky, v důsledku to znamená vyhazov stovek až tisíců lidí. Kapitalista jásá, dělník pláče.

 

Zásadním trumfem je, že podobná optimalizace nijak nenarušuje rámcové smlouvy s odbory, protože nic negeneruje a nenahrazuje. Jen nabízí studiím a streamerům nástroj, který umožní jednomu prompterovi udělat práci pěti zkušených zaměstnanců.

Na druhé straně pomyslné barikády stojí kontroverzní Tilly Norwood, která o sobě opět dává vědět, protože to nejhorší, co se jakémukoliv herci může stát, je absolutní nezájem. Proto vychází videoklip Take The Lead, v němž virtuální herečka, kterou jste ještě v ničem neviděli, tklivě zpívá o tom, že za jejími jedničkami a nulami se skrývá lidská kreativita a jiskra. Na klipu prý pracovalo osmnáct člověků, takže je vlastně neuvěřitelně pozitivní, kolik práce dá rozhýbat takovou A.I. celebritu.

Klip má své okamžiky, když Tilly zkouší projít “I’m not robot” testem nebo tančí u serverů z datacenter. Jenže pak začne hercům radit, aby shodili okovy moci a rostli sami za sebe, využili nejnovějších technologií a byli volní. Načež začne létat na nafukovacím plameňákovi a trousit rýmy á la “They say it’s not real, that it’s fake. But I am still human, make no mistake. My soul’s in every move I take and you can own the path you make.”

Ale tak pořád lepší se smát Tilly Norwood, než sledovat, jak Anthropic odmítá americkou armádu, protože nechce nahrát svou A.I. do sebevražedných dronů. Radši chléb a hry než olovo a smrt, no ne?

Kdo v USA (ne)chodí do kina

Kinaři se pochlubili statistikami za rok 2025. Už dlouho víme, že #SurviveTill25 se úplně nenaplnilo, takže vás nepřekvapí, že meziroční návštěvnost klesla, ceny lístků vzrostly, takže obraty šly velmi, velmi nepatrně nahoru. Přesto většina řetězců skončila v mínusu, protože musela mořit obrovské dluhy, které vznikly hlavně kvůli výpadkům během Covidu, případně snahou o modernizaci v posledních letech (4DX, herní i výherní automaty, kolotoče, exotická zvířata… cokoliv, co lidi udrží v lobby).

Agentura Pew zároveň vydala výsledky studie, která se zaměřila na Američany chodící do kina. Stále to tak mohu pojmenovat, protože 53 % Američanů bylo loni v kině alespoň jednou. Prodej lístků se ovšem proti dekádě 2010 až 2019 propadnul o cca 20 % (mluvíme výhradně o severoamerických tržbách). Nejvěrnějšími návštěvníky multiplexů zůstávají Hispánci, ale ani jejich věrnost provozovatele dlouhodobě nespasí.

Výsledky studie i čísla kinořetězců opět dokazují, že studiový model vydělávání peněz dlouhodobě nefunguje. I proto se Foxové, Paramount a teď i Warneři stali obětí nájezdníků. Měli jsme tu jednu, s přimhouřením oka možná dvě dekády, kdy to skoro vypadalo, že “standardizovaný hollywoodský produkt” je celkem spolehlivý investiční přístav. Byla to iluze, podporovaná především pragmatickými rozhodnutími u Disneyho, který byl plakátovou reklamou na miliardové tržby. Tučná léta však definitivně skončila. V předvečer Oscarů a všemožných oslav filmu jako takového bych asi měl volit méně cynický tón, ale stačí se podívat, jak se velcí hollywoodští hráči dílem A.I. bojí a dílem k ní vzhlížejí jako k poslednímu stéblu, kterého by se ještě dalo chytit.

O tom, jak David Ellison marně uklidňoval dvě stovky warneráckých exekutivců a sliboval jim hory doly, zatímco mu finanční sektor zhoršil kvůli zadlužení rating akcií, zas někdy příště, aby toho zmaru nebylo příliš.

Klony útočí

A ještě na závěr dnešního rychlého newsletteru (další bude už v pondělí po Oscarech, abychom si rozebrali všechno kolem přenosu, afterparties atd.) upozornění. Až budete koukat z neděle na pondělí na promenádu na červeném koberci, nezapomeňte hledat klony! Po zjevení se Jima Carreyho na francouzských cenách César, se totiž opět rozjely internetové spekulace o tom, že nejde o mizerně načasovaný botox, ale jednoznačný důkaz o tom, že v Hollywoodu všichni používají klony. Nestačí mít doubla na place, v onlinových bludištích zjevně existují lidé, co si myslí, že Substance je dokument a herci jako Jim Carrey, Zac Efron, Nicole Kidman, Renée Zellweger, nebo třeba zpěvačky Avril Lavigne či Selena Gomez jsou zaručeně kloni.

Jejich majitelé si je pořídili, aby si usnadnili život, ale kloni je odstranili, a teď se o tom nesmí nikdo dozvědět. Všichni prý hrají domluvenou hru, i když se to v zákulisí ví. Scénář jak z mizerného sci-fi béčka je přímým důsledkem toho, že plastičtí chirurgové dnes umí na obličeji hotové zázraky, ale také nevědí, kdy přestat. Zároveň dnes existuje tolik fotek a záznamů kohokoliv, že je snadné zkoušet vykoukat v kontextu jednotlivých videí “zarážející rozdíly” a rozdmýchávat kolem toho zaručeně pravdivá odhalení.

Tom Cruise a Paul Rudd jsou pro změnu pokročilí roboti, upíři nebo mimozemšťani. Ty celebrity se prostě dneska ničeho neštítí. A proto je tak milujeme.

Zaslavova zlatá niť

Před pár týdny David Zaslav užaslým zaměstnancům Warner Bros. Media sliboval, jak všechno dobře dopadne a že jim celá branže závidí. Těm samým, kteří zbyli z torza cca 38 tisíc duší, které během tříleté vlády osekal o zhruba 5 až 10 tisíc. Po přestupu pod Paramount Skydance lze očekávat, že si sbalí věci přinejmenším stejný počet lidí. Ale Zaslav? Ten je optikou Wall Streetu nekompromisním vítězem.

 

Rok po nástupu do funkce se mu povedlo s posvěcením dozorčí rady navázat své bonusy na cashflow. Pak přišla stávka scenáristů a herců, takže studio mělo najednou obrovské přebytky (cashflow!) a on vydělal desítky milionů dolarů navíc. Pokud se mu povede prodat studio, které jako CEO Discovery Global koupil za 43 miliard (plus 40 miliard existujícího dluhu) za aktuálně slíbených 110 miliard, pak si pravděpodobně zaslouží i ten akviziční bonus ve výši 537 milionů.

Aktuálně prodal své akcie WBD za cca 110 milionů dolarů, aby profitoval z aktuální vysoké ceny na trhu. Takový krok naznačuje, že s vedoucí funkcí do budoucna moc nepočítá. Ale teplé místečko v dozorčí radě vzniknuvšího molochu? Když jinak nedáte!

Jednou větou…

YouTube (zatím pouze v aplikaci na televizích) startuje kromě přeskočitelných reklam i třicetisekundové nepřeskočitelné bloky. Prostě TELEVIZNÍ REKLAMY. Disney+ zatím doma v USA tento týden startuje Verts, vertikální videa (shorts, tiktoky, reelska) v rámci své streamovací platformy. Protože přesně tohle jsme potřebovali.

Jestli chcete zkazit nadcházející fincherovku-tarantinovku Cliff Booth, tak vězte, že na ní David Fincher používal testovací verzi Affleckovy InterPositive platformy (viz výše). Pokrok nezastavíš ani v dobových filmech.

A pecka na závěr. Zvykli jsme si, že Universal jde proti proudu a na rozdíl od ostatních nedrží 45 dní v kinech jako základní distribuční okno. Uvolňoval snímky na PVOD po 17 až 19 dnech. Prý na tom vydělával, ale teď se vrací zpátky do řady a přechází na standardní délku okna, tj. 45 dní. Hlavním důvodem velmi pravděpodobně bude rychlost s jakou se jejich snímky objevovaly na nelegálních platformách. Jakmile existovala digitální verze, pirátská ji následovala do několika minut.

A to je… a to je… pro dnešek vše. Na viděnou u bonusových textů či nedělního boxoffice reportu. Díky za pozornost.