Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

---

Prsty po klávesnici utíkají, protože není času nazbyt. Vlastně jsem chtěl sepsat nejnovější vývoj kolem Warnerů už včera, jelikož se tam zas všichni navzájem pohlavkují, ale únava a jiná časová zóna si vybrala svou daň. Každopádně je to pohlavkování červenou nití dnešního newsletteru, ať už jde o A.I. generovaná videa, interní třenice ve WGA nebo právě velmi veřejnou bitvu o Warnery, která s blížící se valnou hromadou a termínem dělení celé organizace nabírá na zajímavosti. Zvlášť když v ní Ted Sarandos blafuje jako kdyby měl čistou postupku.

 

Paramount v rauši, Netflix v klidu

David Ellison a Ted Sarandos se ani v tomto týdnu nepřestávají mediálně snažit o to, aby svou firmu v boji o Warner Bros. Media vykreslili v tom nejlepším světle. Warneři budou oficiální nabídku Netflixu projednávat zhruba za měsíc a Sarandosovi by vlastně stačilo tohle pinkání přes neexistující síť protahovat donekonečna a doufat, že protivník jednou, dvakrát promáchne. Jenže to zjevně není jeho styl.

Proto dal Warnerům sedm dní na to, aby si to s Paramountem vyříkali. Je to týden na to, aby se ze slibů a řečiček staly pevné záruky. Týden, po který neplatí ona téměř třímiliardová smluvní pokuta, jakkoliv by ji pravděpodobně Paramount musel uhradit, pokud by WBD od předběžné dohody s Netflixem jednostranně ustoupilo. Tento překvapivý tah přichází jen pár hodin poté, co dal Paramount neoficiálními kanály najevo, že by možná byl ochoten za akcii zaplatit 31 nebo víc dolarů.

Týdenní lhůta je v podstatě popíchnutím k tomu, aby Ellison ukázal karty. Je ochoten dát víc? Jaké konkrétní záruky pro Warnery má? Jak se hodlá popasovat s obřím dluhem, který pravděpodobně uvrhne WBD-Paramount do ještě větší spirály, než když Discovery koupilo Warnery a následujících pět let mořilo dluh vlnou propouštění a brutálních daňových odpisů?

Na žádnou z těch otázek neexistuje jednoduchá odpověď a Ted Sarandos to moc dobře ví. Sám chystá obří konsolidaci vlivu napříč Hollywoodem, ale to je teď pro mnoho lidí zjevně přijatelnější než tsunami vyhazovů. Jak už bylo mnohokrát řečeno, v téhle zákulisní hře nelze počítat s jiným než korporátním happyendem.

Warneři mimochodem ještě neměli účetní závěrku za poslední fiskální období loňského roku. A to máme prosím skoro konec února. Všechny ostatní termíny (valné hromady, hlasování) jsou určeny na dlouhé týdny dopředu, ale účetním se na kobereček vůbec nechce. Zaslav hraje o vše úplně stejně jako Ellison a Sarandos, protože dnes i ta poslední uklízečka v Hollywoodu ví, že reálná hodnota WBD je někde kolem deseti dolarů za akcii.

Čínská kina: Silná jako kůň 

Šťastný nový rok! V Číně právě začal rok koně, což je logicky spojené i s velkými oslavami a nejatraktivnějším slotem pro kinaře. Tamní sociální sítě zaplavily miliony fotek se vstupenkami, protože návštěva nového blockbusteru je oblíbenou kratochvílí v zemi, která provozuje s velkým náskokem nejvíc multiplexů na planetě.

Letos se o přízeň diváků ucházelo hned sedm novinek, ale žádná z nich neměla potenciál se stát dvoumiliardovým titánem á la Ne Zha 2. Přesto už dobrou dekádu nejúspěšnější z blockbusterů lunárního nového roku pravidelně promlouvají do globálního boxoffice žebříčku (do detailů si to probereme i v nedělním tržebním článku pro předplatitele). Fandové sequelů a velkolepých comebacků si přišli na své. V takový okamžik se slzou v oku vzpomenu na bydlení v New Yorku, kde jsem mohl zajít do kina nejen v čínské čtvrti a mrknout na tyhle premiéry s anglickými titulky ve vyprodaném sále.

Největším adeptem na obří výdělky je třetí díl závodnické série Pegasus, která pravidelně startuje v atraktivním termínu. Dvojka předloni utržila téměř 500 milionů dolarů. Mezi velké filmy patří také moderní špionážní thriller Scare Out od jindy spíš tradičního wuxia režiséra Zhang Yimou. Toho žánrově zastoupí mohutně promovaný comeback Yuen Woo-pinga na režijní sesli.

Adaptace komiksu Blades of the Guardians je též návratem Jeta Li ke kung-fu trachtacím a pár vrásek už stihnul nabrat i dětský obličejíček Wu Jinga, jednoho z možných nástupců Jeta a Pingova chráněnce z nultých let, z něhož se pak vyklubal věrný služebník režimu a blockbusterový symbol v sériích jako Wolf Warrior nebo The Wandering Earth. Ale to už uhýbáme do politiky. Což je nevyhnutelné, protože čtvrtým zásadním projektem je sequel Panda Plan s Jackiem Chanem, který používá roztomilé pandy jako hybatele děje i marketingový symbol. Zbytek vypadá trochu jako bizarní epizoda z Jackieho Božských relikvií. Fandové vědí, pro ostatní je lepší nevědět.

Zatím jsme teprve na začátku, ale Pegasus 3 za první den utržil 88 milionů dolarů, Scare Out solidních 33 milionů a Blades of the Guardians trochu podměrečných 18, což dokazuje hlavně rostoucí odklon od historických témat a hvězd včerejška. Přesto bych si ze všech zmíněných filmů došel nejraději právě na Blades. Snad se k nám nějakou oklikou dostane. Za první den z devíti, kdy se novoroční festival koná, utržila čínská kina skoro 200 milionů dolarů. Není to rekord, ale taky to není málo. Je to cca číslo, které Hollywood “zvládnul” v den, kdy měl premiéru Avengers: Endgame (sám o sobě během těch čtyřiadvaceti hodin utržil 157.5 milionu). To jen pro kontext.

Seedance 2 dál boří internet 

V zásadě všechna velká hollywoodská studia už poslala do Byte Dance ostrou protestní nótu, protože jim nelíbí záplava videí (můžu pořád říkat slopu, nebo už to dávno nemá tu správnou hranu?), ve kterých se fackují nejen Bruce Lee s Jackiem Chanem, ale i Spidey s Walterem Whitem, Pikachu s Flashem, Optimus Prime s Hulkbusterem, marveláci s klukama z DC, prostě kdokoliv s kýmkoliv. Vypadá to, jak jsem psal minule, spíš jako herní Mortal Kombat než cokoliv, co by šlo nazvat filmem, ale… lidi to baví. Miliardová dohoda Disneyho s OpenAI rázem vypadá jako poslední rozumný nápad urvat prachy, protože tohle je opravdu jenom začátek. 

A jistě, Byte Dance je čínská firma, takže protestní nóta zní asi takhle: 

Žádáme vás, abyste okamžitě vypustili ze svých tréninkových dat naše IP. Nehodláme tolerovat dodatečné opravy a berličky, které se teprve chystáte zavést. Chceme konkrétní návrhy jak tuto politováníhodnou záležitost řešit a zamezit jejímu opakování. 

Osobně jsem na tohle téma mluvil s několika lidmi z VFX, kteří mi ukázali výstupy z podstatně pokročilejších nástrojů, ve kterých se promptuje klidně na několik stran. A je to fascinující. Na úrovni trochu upatlaných digibessonovek z nultých let, ale vlastně to vypadá rámováním a rytmizací jako film, což je rozhodně pokrok od reelsek, co na sebe lepí nesouvisející jednosekundové záběry. S jedním z těch lidí jsme se shodli na tom, že budeme muset koupit farmu v horách, kde budeme pěstovat okurky, dojit krávy a žít ve spokojeném offline světě plném biopotravin, co budou ti odvážní z nás jednou za měsíc vozit do města, kde je snad odkoupí zlý digikorporát, ovládající všechny aspekty lidského bytí. Kdo by měl pozemek, traktor nebo ruce na kydání hnoje, vítejte do klubu!

Jenže v Číně možná i ty brambory budou sázet, orat a sklízet roboti. Už se naučili kung-fu na oslavách nového roku, dát jim do ruky hrábě nebude sebemenší problém. Takového dělníka si můžete na Alze za půl druhého milionu koupit. Instrukce mu ale půjde zadávat jen z Čínou spravovaného cloudu. Nevidím v tom vůbec ŽÁDNÝ problém.

WGA stávkuje sama se sebou

Minule jsem mluvil o tom, že WGA stávkuje nanečisto a oni to vzali vážně. Jedná se tedy spíš o interní ministávku WGA West, která je vyvrcholením vyjednávání vlastních pravidel, kdy devatenáct schůzek nepřineslo žádné výsledky, ale možná je to předzvěst věcí budoucích, protože SAG-AFTRA i WGA už týden potichu jedná s AMPTP. Nikdo se zatím k ničemu nevyjádřil, což je většinou znamení, že se nikdo v zasedačce nepopral. Alespoň zatím.

Stačí se ale podívat na bezzubý boj studií nejen s čínskými generátory barevných obrázků (kterým koncový uživatel vesele tleská a v komentářích vyhlašuje boj zkorumpovanému Hollywoodu) nebo nářky na tenčící se krytí zdravotního pojištění v zemi, kde i výjezd sanitky “kolem komína” jde do tisíců dolarů z vaší karty, aby se dala frustrace amerických dělníků filmového průmyslu doslova krájet. Přidejte k tomu hrozbu obřích vyhazovů, ať už si Warnery a případně i další ryby rozporcuje kdokoliv, aby bylo jasné, že ten první tichý týden bude spíše výjimkou, následovanou mnoha frustrovanými výkřiky do médií.

Filmtech: Oscar za olovo bez olova!

Techničtí Oscaři (jsou to spíš plakety a medaile, nikoliv sošky) se rozdávají vždycky s předstihem a relativně potichu. Což je škoda, ale tentokrát se nám to hodí do Filmtechu, protože hned několik cen dostanou báječní lidé za tzv. squibs, což jsou ty fantastické petardy pod oblečením, z nichž explodují gejzíry krve. Prostě klasická “analogová” průtrž hrudníků, kdykoliv vás zasáhne pistole, samopal apod.

 

Dnes jsou tyhle praktické efekty na ústupu, protože zásahy střelnou zbraní se dají mnohem levněji udělat v postprodukci jako CGI (ušetříte materiál, kostýmy i čas). Jenže ten rozdíl je patrný pouhým okem a někteří režiséři nedají na squibs dopustit. Ročně se jich tedy stále odpálí zhruba 130 tisíc. Je to maličký, ale roztomilý kousek dálkově ovládané rachejtle, kondomu naplněného deseti až třiceti mililitry umělé krve (přidat se toho může mnohem víc, třeba i peří, když má na sobě herec péřovku, aby to mělo ten správný John Woo efekt).

Jeden takový squib stojí cca šedesát dolarů, pokud bychom zahrnuli i znovupoužitelné části, tak zhruba dvě stovky. Certifikovanému technikovi trvá patnáct minut, než jeden takový připraví, a logicky se při tom zničí celý kostým a občas i bezprostřední okolí zasaženého herce či herečky. Především je však odpalovací zařízení plné těžkých kovů včetně olova. Ano, abyste naoko dostali zásah olovem, musíte být vystaveni až pětisetnásobku povolených polétavých hodnot, když vám tahle sranda vybouchne mezi třetím a čtvrtým žebrem.

Chytré hlavy v Hollywoodu naštěstí dovedou vyrobit nový squib kompletně bez olova, takže miliony životů budou zachráněny a lidé se mohou nechat prostřílet jako řešeto. Je to zdravé a pro diváka přínosné. Právě za to se budou rozdávat techničtí Oscaři Brentu Bellovi, Josefu Köhlerovi a Ianu Medwellovi. O dalších technologických přínosech si povíme zase příště.

Jednou větou…

Producenti Train Dreams toho Oscara za kameru opravdu chtějí, takže v Los Angeles vzniknul pop-up s výstavou snímků a videoinstalacemi věnovanými jímavému netflixovskému snímku.

Netflix sponzoruje největší catfight éry, kdy proti sobě v půlce května postaví Rondu Rousey a Ginu Carano, dvě slavná MMA jména a později také filmové “hvězdy”. Jde o další z jejich šňůry clickbaitových fightů. Sledovanost zaručena.

Ale abychom skončili pozitivně naladění. Kunal Nayaar z Big Bang Theory je na GoFundMe. Ne proto, aby vybral peníze na nějaký zdravotní zákrok nebo na nový projekt. Jedna z hvězd zmíněného sitcomu brala v dobách největší slávy 20 milionů dolarů ročně. A tak chodí anonymně na GoFundMe a přispívá potřebným. Přijde, vidí, že rodina potřebuje 100 tisíc dolarů na novou ledvinu, ale zatím vybrala jen třináct. Vytáhne kreditku, dorovná účet a s dobrým pocitem jde spát. Kdo z nás to má, dámy a pánové? Velké peníze a velké srdce se ne vždycky sejdou v jednom čase a prostoru. Tady to “dopadlo”. Díky, díky, díky.