Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu.

---

V kinech je teď pusto a prázdno (ovšem i já jsem šel vyprávět do podcastu 5:59 o Melanii, takže si to v pátek brzy ráno můžete poslechnout), ale to neznamená, že by se nic nedělo. Ba právě naopak. U Disneyho se korunoval nový CEO a Bob Iger jeho nástup urychlil hned na půlku března (v dubnu totiž začíná sezóna jachtařů a to si Bob nenechá ujít). A v americkém senátu grilovali dva dny po sobě Teda Sarandose ohledně plánovaného nákupu Warner Bros. Media. Proslýchá se, že MAGA považuje Netflix za kulturního nepřítele číslo jedna a bude se snažit merger všelijak překazit. Bude to velký test toho, zda si vládnoucí administrativa skutečně může dovolit cokoliv si umane.

 

Sarandos šel na kobereček před antimonopolní senátní komisi, která ale nemá aktuálně k probíhajícímu mergeru co říct, takže jde vlastně o zahřívací kolečko před mnoha podobnými schůzkami. Ptali se ho, zda hodlá dodržet distribuční okna, zda mu pod rukama nevznikne příliš velká značka, která zastíní ostatní, případně jestli hodlá jejich oblíbený seriál useknout v půlce, aniž by se dozvěděli, jak to s jejich hrdiny dopadne.

Ok, ta poslední otázka možná nepadla, ale zbytek rozhodně ano. Pro Sarandose to nebylo nic nového, na podobné dotazy v posledních týdnech odpovídal mnohokrát. Zopakoval, že hodlá dodržet warnerovské závazky a dál počítá s distribučním oknem pro kina v rozsahu 45 dnů. Samozřejmě nepotvrdil, zda se to bude týkat všech produkcí a jestli tyhle podmínky budou platit i za pět let, kdy vyprší stávající smlouvy. Netflix možná trochu spoléhá, že v té době už budou kina skutečně mlít z posledního, situace na trhu se upraví tak, že bude o streamovací trůn bojovat Amazon, Disney a právě Netflix+HBO. A YouTube, určitě YouTube. Ten sice do té produkce hollywoodsky vypadajících filmů a seriálů moc nezapadá, ale je to ideálně velký terč (o tom za chvilku), aby si ho Sarandos vybral, když obhajuje, že nově vzniknuvší kolos přece nebude největší na trhu.

Sarandose čeká podobných potítek hodně, ať už půjde o federální schvalovačky v USA nebo o jednání v Evropě. V naklonění si prezidentů, premiérů a šéfů komisí má Ted celkem slušnou praxi a zatím s ním nikterak nemává, že na křížovou výpravu po Evropě se vydal i David Ellison, který pořád ještě doufá, že mu Warneři spadnou do klína (hlasovat se bude až v půlce března). Momentálně probíhá navenek mediální válka, v zákulisí pak nejrůznější přesvědčování a přemlouvání orgánů, které by s tím ještě mohly zamíchat.

 

Jenže Sarandos hraje ty šachy o pár tahů dopředu. Pouhých pár hodin po oznámení dealu kontaktovat zástupce produkčních labelů a talentových agentur, takže je vlastně jedno, kolik herců a režisérů křičí, že je to neslýchané, když u jejich agentů má Netflix cestičku umetenou. A ani otevřený dopis Davida Ellisona a vágní přísliby zatím nic nemění. Netflix je pro Hollywood hrozbou vyhazovů a konsolidace. Paramount a Ellison k tomu přidává i politickou nejistotu a bezohlednost techbros ze Silicon Valley.

Sarandos doufá, že případné odpustky Trumpovi, ale i zástupcům evropských a asijských zemí zaplatí ze své bezedné peněženky. Investice do výstavby nových ateliérů, slib sponzoringu lokálních produkcí, odvádění procenta utracených peněz do kulturních fondů, na všechny tyhle situace už má Netflix manuál, takže nějaké to politické vydírání je u právníků eNka denním chlebem. 

Větší neklid vzbuzuje MAGA, kde zní hlasy o tom, že Netflix získá Warnery jen v případě, že slíbí razantní omezení “woke agitky” ve svých dílech. Trump se ohání monopolem, ale v optice MAGA se mluví hlavně o ideologickém monopolu, kdy prý Netflix svými levicovými hodnotami nakazil převážnou část amerického publika. S HBO pod jeho střechou by se vliv na mládež ještě znásobil, což MAGA nechce dovolit. 

Otázkou zůstává, jestli má v ruce nějaké legální páky. Netflix moc dobře ví, že všechna pravidla mergeru splňuje. Pokud mu bude administrativa nebo MAGA házet klacky pod nohy, bude muset bruslit na mimořádně tenkém právním ledě. Stejně jako v případě Trumpových tarifů pro hollywoodské filmy, které vznikají částečně v zahraničí, je totiž složité doložit, kde je zde velmi nejasná hranice toho, co se mi a) nelíbí, b) působí trochu nemorálně, c) zdá protiprávní.

Jablko padá daleko od kin?

Jeden by čekal, že po nečekaném úspěchu F1 v kinech a dokonce i několika oscarových nominacích se Apple požene do kinodistribuce s větším vervou. Jenže jakkoliv technologický gigant oznámil pět letošních premiér, způsob distribuce zůstává otazníkem. Je tam mj. trachtace Mayday s Ryanem Reynoldsem z produkce Skydance, režijní počin Outcome Jonaha Hilla s Keanu Reevesem a Cameron Diaz, nebo akční angličákové inferno Matchbox od Sama Hargravea (Extraction) s Johnem Cenou. Už jenom tyhle tři filmy by si kinodistribuci zasloužily, ale u Applu zatím ticho po pěšině.

Je to zarážející, protože Apple každoročně vyprodukuje šest, sedm (don’t do it!) filmů a snaží se je udat i v kině. Dokonce i u sequelu F1 potvrdili, že se do kin určitě podívá (ale nejdřív v roce 2027 nebo 2028). Kde je problém? Možná se kvůli přetahování Skydance/Paramount a Netflixu o Warnery (ti doposud Applu zajišťovali kinodistribuci) nechce aktuálně Tim Cook rozhodovat, zda změnit stáj či zůstat. Kdo ví, možná za dva, tři měsíce - pokud se nic nezmění - oznámí rámcovou smlouvu s Paramountem. Do té doby budou kinaři ve velké nejistotě.

Christopher Nolan svou armádu vysílá do boje s předstihem

Nolan se nechal zvolit prezidentem režisérského cechu DGA zhruba v době, kdy začal připravovat The Odyssey. Teď vysílá svou armádu do války nejen na stříbrném plátně, protože v nadcházejících týdnech začne i DGA vyjednávat se zástupci studií a streamerů. Nikdo to nechce nechat na poslední chvíli jako minule, jakkoliv DGA většinou nestávkuje a dohodne se rychleji než ostatní. Nolan však naznačil, že nespokojenost v rámci odborové organizace je velká a rozhodně nepředpokládá, že by se bez rozmyslu podepisovala nějaká dlouhodobější smlouva, dokonce by byl raději za tříleté a nikoliv pětileté okno, o němž se mluví.

Hlavními tématy jsou A.I., zdravotní a penzijní pojištění, bonusy za úspěch a tantiémy obecně, plus nějaká větší snaha natáčet lokálně (tady má ale máslo na hlavě federální vláda, která nechává zavádění pobídek a vratek na jednotlivých státech a jejich rozpočtech). Nolan v rozhovorech připouští, že A.I. nikdo nezastaví, ale režiséři by měli mít právo diktovat, jak se s ní bude v preprodukci, produkci a postprodukci zacházet. Zástupci SAG-AFTRA zase navrhují případně digitální herce výrazně zdanit a vybrané peníze vložit do hereckých fondů. Jednak by z toho něco měli lidé z masa a kostí, jednak by to producenty motivovalo k tomu najímat levnější “opravdové” herce.

Nikdo nechce stávkovat, proto všichni začínají půl roku před vypršením stávajících smluv. V AMPTP se však cítí silnější než kdykoliv předtím a ve stínu mergerů budou chtít odboráře vydírat chystaným propouštěním a utahováním opasků. Pokud přistoupí na vyšší odvody na zdravotní a penzijní pojištění, budou natáčet “doma” a nenasadí masivně A.I., bude se produkovat méně filmů, což znamená i méně práce pro ty, kdo během vyjednávání prosadili své podmínky.

Bude to další mediální přestřelka, v níž půjde opět bez přehánění o budoucnost Hollywoodu, jak ho známe. Čtěte newsletter, dokud ho nesmažou!

YouTube je největší, ale hraje jinou ligu

YouTube nechce být Netflixem, Netflix možná chce být YouTubem, ale už z principu se mu to nemůže podařit. Tuhle mantru opakuji často, teď si ji můžeme doložit i čísly. Příjmy YouTube za loňský rok jsou cca 60 miliard dolarů. Netflix pro srovnání dosahuje pouhých 45 miliard, Disney jako takový nad oběma ční s 96 miliardami, ale tam spadají i příjmy ze zábavních parků apod. U YouTube jde o příjem z protočené reklamy a předplatného. Jen pro představu, YouTube má např. službami Premium, TV a Google One cca 325 milionů předplatitelů. To není číslo zas tak moc odlišné od Netflixu. Z těch 60 miliard dolarů je necelých 12 miliard z reklamy.

 

YouTube nedodává, že velkou část zisku z reklamy vrací tvůrcům obsahu, ale i tak jsou to pěkná čísla. Značka navíc zavede pro předplatitele možnost multiview (souběžného sledování více videí na TV) a nabídne i levnější “žánrová” předplatné zákazníkům YouTube TV. Netflix bude právě těmito čísly a plány argumentovat v následujících měsících, ale upřímně, YouTube hraje trochu jinou partii, takže srovnáváme jablka s hruškami, ale taková zlá slovíčka se jistě v pečlivě připravovaných proslovech k akcionářům neobjeví.

Jednou větou…

Minule jsem tu kritizoval Aronofského A.I. slop. Svět na něj skutečně není připravený, na YouTube má aktuálně první díl osmnáct tisíc dislajků a jenom cca 767 lajků. Komentáře jsou zdrcující. Tak třeba za rok. Nebo za dva. Nebo nikdy? 

Ve Velké Británii se loni za natáčení filmů utratilo o 30 % víc peněz než kdy dřív. Návštěvnost kin? O 30 % nižší než v období před covidem. Než začnete bít na poplach, je třeba zdůraznit, že většina protočených peněz šla na americké produkce, které tu točí se štědrými vratkami (až 40 %). Lokální filmy z té sumy (3,8 miliardy dolarů) utratily jen 7 %. Marně přemýšlíte, jak se britské ateliéry dostaly k tak olbřímí sumě? Dvě slova: Spider-Man a Avengers.

Ještě dodatek k minulé zprávě o Super Bowlu. Vstupenky stojí krásných osm tisíc dolarů a třicetisekundový reklamní blok nikoliv reportovaných 8 milionů, ale kulatých deset. A to se vyplatí!

A když už jsme u toho sportu, připomínám, že HBO Max ve spolupráci s Eurosportem (který spadá pod Discovery) nabízí olympiádu všem “zdarma”, tj. za základní předplatné bez nutnosti utrácet další peníze za sportovní balíček. Kvalifikace nejrůznějších sportů a turnaje v curlingu nebo hokeji už běží teď!