Disney má tendenci některé sequely uspěchat, a s jinými otálet tak dlouho, až není vůbec jisté, jestli o ně stále existuje zájem. Jak už se ale brzy dozvíme, zájem o tento konkrétní je ve světě pořád zatraceně velký. Řeč je totiž o animáku Zootropolis: Město zvířat, který se po nějakých devíti letech vrací s pokračováním, které má ambice být ještě větší, bláznivější a samozřejmě úspěšnější. Jestli se to povede, nebo ne, to se dozvíme nejspíš už brzy, teď už vám ale můžeme nabídnout alespoň krátké dojmy prvních dvou členů (nebo spíš člena a bývalého člena) redakce, kteří film viděli.

Jak to vidí Rimsy:

Tak na tohle jsme čekali devět let? Druhá Zootropolis velmi připomínání pokračování V hlavě, a to poměrně rutinním až generickým navázáním na původní film a velmi defenzivním přístupem k až obřadnému použití všech propriet známých z jedničky. Disney rozhodně nehodlá měnit, co funguje, a podle kasovních odhadů se zdá, že zástupy fanouškovských rodin nic měnit ani nechtějí – tím pádem druhé Město zvířat funguje přesně tak, jak by mělo.

Osvědčená dvojka ve složení králičice a lišák řeší další případ, v němž se opět leccos dozvědí i o sobě navzájem a svých vnitřních bolístkách. Snímek těží z rozmanitosti chytře vymyšleného světa, hýří verbálními i fyzickými gagy a ačkoli se (podobně jako u jedničky) bude pro nejmenší diváky jednat o vcelku drsnou podívanou, dvojka přesně ví, co dělá. Dokonce nechybí ani vlezlá diskotéka stejně jako na konci jedničky.

Jak to vidí Spooner:

První Zootropolis byl fajn animák se skvěle vypiplanou zvířecí metropolí, tehdejšímu hypeu jsem kvůli zaměnitelné a slabé zápletce ale vlastně moc nepropadl. Dlouho vyhlížený druhý díl pak všechny devízy i slabiny v podstatě opakuje. I druhé Zootropolis mladé i dospělé diváky zabaví zejména titulním zvířecím velkoměstem i vtípky na adresu personifikovaných zvířat, v nichž si tvůrci hrají i s jejich typickými zvířecími rysy. Snímek je plný úsměvných detailů, povedených gagů, sympatických nápadů i filmových odkazů, u nichž se člověk celkem snadno pousměje. Zároveň vezme zápletka prověřené duo Judy a Nicka do dalších neprobádaných prostředí, která se chlubí výtečnou animací a čeká nás v nich hezky svižná akce.

Zootropolis je zkrátka sázkou na jistotu, která efektivně střídá atraktivní divácké atrakce a dokáže slušně pobavit. Jenže to znovu dělá s dost nezáživným a ne úplně napínavým příběhem, který se vám vykouří pár hodin po projekci. Chemie i konflikty mezi hlavním duem sice fungují, nové vedlejší postavy ale dvakrát nebaví (bobřice konspirátorka byla poměrně otravná) a vlastně se tu nepřichází s ničím novým. Druhé Zootropolis je tedy instantní animovanou zábavou, která sice pro rodiny s dětmi ideálně splní svůj účel, větší dojem ale nezanechá. Fanoušci jedničky ale zklamáni asi nebudou.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.