Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

---

Tahle skoro týdenní díra mezi placeným boxoffice reportem a tradičním newsletterem rozhodně nebyla plánovaná, ale uzávěrkové inferno (ano, tištěné časopisy ještě pořád vycházejí, o tom za chvilku) a A.I. konference, k níž jsem přispěl desetiminutovým úvodem, mi rozhodily rozvrh natolik, že sepisuji newsletter po odevzdání posledního článku. Je to za odměnu a bude to v rychlém sledu, takže to dnes bude buď výjimečně krátké, nebo výjimečně dlouhé. Příští týden na udobření pár bonusů pro předplatitele i ochutnávek pro všechny. Raketově se blížíme ke konci roku, ale i tříletému výročí startu newsletteru. Ať už to tu sledujete jen jako čtenáři, nebo přispíváte finančně, jsem moc vděčný, že to spolu všichni táhneme.

Právě díky té konzistenci přicházejí nabídky “zvenku”, díky nimž se člověk ocitne před přednáškovým sálem plným producentů v audiovizi a stihne si popovídat i s CEO Cinelytic a ScriptSense. Ano, těch A.I. nástrojů, které jsem tu trochu přetřásal, možná se do nich i prostřednictvím různých reportů trefoval. Tobias Quiesser to má ale moc hezky vymyšlené, a když to klapne, udělám s ním pro newsletter rozhovor i o tom, co probíhá za zavřenými dveřmi v nejvyšších patrech Hollywoodu. Tobiasovo jméno a celý Cinelytic si zapamatujte, časem bude dost možná pro filmová studia podobně nepostradatelný jako bájný algoritmus pro fungování Netflixu.

O Warnery má každý zájem, ale ne každý je chce koupit

Aukce o osud Warnerů bude mít víc zatáček než Nordschleife. Minule jsem řešil, že půjde o obrovskou sumu a v podstatě nikdo jiný než Ellison nebude mít reálně o kompletní Warnery zájem. Jenže teď už se ozývají i v Comcastu, Netflixu, nebo u Amazonu. Dává to smysl? Absolutní (nečekali jste, že řeknu něco jiného, hm?).

Zaslavovi se povedlo vyhnat cenu akcií na dvojnásobek letošního minima a zároveň mediálním kolečkem rozhýbal finanční oddělení zmíněných gigantů. Ti začali jako že vyjednávat možnosti úvěrování u svých bank. Jestli by se někde nenašlo pár desítek miliard, co hledají nového majitele. Důvod je ale prostý, Warneři budou muset všechny potenciální zájemce nechat nahlédnout do svých účetních knih. A to je neuvěřitelně lákavé. Jde to daleko za hranice zveřejňovaných čtvrtletek.

Ta aktuální mimochodem pro Warnery nevyznívá vůbec dobře - lineární TV sice pořád vydělávají, ale stream je na kapačkách a kina mají žně jen díky skvělému line-upu, příští rok naznačuje pád zpátky k “nezisku” a prohlubování krize, která je hlavním důvodem rozdělení neperspektivních a těch ostatních částí firmy. Což je paradox, protože hlavním zdrojem zisku jsou právě kabelovky a lokální televize, jakkoliv je trend nezadržitelně sestupný.

Nahlédnutí do účetních knih a následně odchod od dealu ve prospěch někoho drzejšího je nabídkou, která se neodmítá. Můžete tak nakouknout spolužákovi do písemky, abyste se ujistili, že máte výsledek správně (a on ne…). Jestli se ale Zaslavovi povede někoho přemluvit, čeká ho pohádková výplata, po níž mu třeba ani nebude líto, když se pro něj v nové společnosti místo už nenajde. Mohl by třeba přeskočit do Lionsgate a připravit je podobným způsobem na prodej. Jako likvidátor se v očích mnoha lidí zjevně osvědčil.

Deset morových ran moderního Hollywoodu

V úvodu jsem zmínil časopisovou uzávěrku. Ano, skutečně ještě někam do tištěných médií píšu, konkrétně (resp. mj.) do časopisu Muži v Česku. Jeho distribuce sice není nejlepší, ale kdybyste ho náhodou v trafice zahlédli, zvu ke čtení, protože co do technických a kulturních témat tam mám celkem volnou ruku. I proto je hlavním tématem čísla tzv. Deset ran hollywoodských. Pro čtenáře newsletteru nic nového, ale je tu na šesti stranách s kouzelnými ilustracemi sesumírováno, jaké levé a pravé háky inkasovala továrna na sny za posledních pět, deset, patnáct let. Seznam těch morových ran je následující, to jen abyste si to připomněli:

Ztráta vlivu za hranicemi

Stávky

Domácí kino (streaming)

Smrt filmových hvězd

Požáry a pobídky

TikTok a spol.

Generativní A.I.

Rightsizing

Techbros

Trump

Ne nutně v tomto pořadí, ale to jen kdyby se vás někdo (třeba šéfredaktor) ptal, jestli byste mu mohli ve zkratce vysvětlit, co se to na kulturní frontě v USA vlastně děje. Inu, alespoň že je na co chodit do kina. Třeba na Návrat do budoucnosti.

MTV mává bílou vlajkou 

Když jsem se krátce za sebou dozvěděl, že evropské MTV končí na svém hlavním kanálu s vysíláním jakýchkoliv hudebních videoklipů, a také že ruší pořad Ridiculousness, chtěl jsem si o tom napsat pár výživných odstavců. Jenže v rozhlasovém Akcentu mě předběhli, takže nezbývá než ho čestně nalinkovat. Hlavně hudební publicista Pavel Turek tu má pár skvělých postřehů. Ještě než ho budu citovat, tak připomenu, že Ridiculousness běžel dlouhých čtrnáct let a 46 sezón. To je hodně na pořad, v němž bývalý extrémní sportovec Rob Dyrdek jen promítá a komentuje s panelem odborníků humorná videa z internetu (dokonalou parodii pořadu nabídli svého času v Saturday Night Live, Jenna Ortega je tam kouzelná).

 

Dyrdek za tohle Neváhej a toč dostával každoročně 32 milionů dolarů (!!!), zatímco dříči na TikToku podobné koláže stříhali zadarmo. TikTok a YouTube stojí i za koncovkou hudebních videoklipů, protože dnešní mládež je prostě zvyklá hudbu konzumovat jinak a videoklipy ji sice baví, ale v podstatně kratších dávkách/smyčkách.

Pavel Turek trefně připomenul první odvysílaný videoklip v roce 1981. Byl k písničce Video killed the radio star. Nejen že hudební videoklipy z MTV rozhlasové hitparády nezabily, ale samy teď padají za oběť online doomscrollingu a zkracování pozornosti. Tří až čtyřminutové klipy k populárním písničkám jsou prý moc dlouhé a uondané. Fascinující paradox pro nás devadesátkové děti, jak Turek připomíná, které byly vděčným publikem nastupujících režisérů. Ti pak klipovitou estetiku z reklam a zfilmovaných písniček přenesli do celovečeráků. MTV generation nám dala Davida Finchera, Spikea Jonzeho, částečně i Michaela Baye, Douga Limana, Josepha Kahna, McGho a mnohé, mnohé další. Tihle “naštvaní mladí muži” jsou dnes optikou desetisekundových toků na odpis… pokrok holt nezastavíš. 

Disney statečně krvácí v boji s YouTube

ABC, FX nebo ESPN už pěkných pár dnů na YouTube TV nenaladíte. Což vás přirozeně v srdci Evropy nemusí zneklidňovat, protože tahle online kabelovka za plus mínus sto dolarů u nás vůbec není v nabídce a nemá nic společného se standardním YouTube. Přesto YouTube TV s deseti miliony předplatitelů v posledních měsících naplno využívá toho, že za ní stojí Alphabet/Google a pouští se ochotně do boje s jednotlivými televizními stanicemi, které chtějí stále stejně peněz, i když je veřejným tajemstvím, že od nich utíkají diváci ve velkém.

V případě Disneyho však agresivní vyjednavači z YouTube TV narazili. Podřízení strýčka Igera neváhali vysílání ze dne na den vypnout. Sice před americkým volebním víkendem přišli s prosbou, ať YouTube TV alespoň kvůli zpravodajství zapne ABC, na což ale nikdo z YouTube nereagoval. Takže se patová situace nikam nehýbe a právě vstupuje do dalšího víkendu, tentokrát bohatého na velké sportovní přenosy. 

Obě strany se drží pod krkem. YouTube TV argumentuje tím, že Disneymu nabízí stejné podmínky jako pěti stovkám dalších subjektů. Zároveň musí počítat s tím, že nemalé procento předplatitelů vyhrožuje kvůli chybějícím kanálům zrušením služby. Disney každý den přichází na neprotočené reklamě o čtyři až pět milionů dolarů. Může však doufat, že lidé prchající z YouTube TV popřemýšlejí o tom, že si předplatí Hulu Live TV, což je plus mínus podobná služba, akorát v disneyovském ekosystému.

A.I. nejezdí do práce autem

Paramount právě propouští plus mínus 10 % svého personálu, Amazon se chystá na totéž a obě studia jako by ostatní chtěla ukázat: takhle se to dělá v novém světě, do kterého se všichni neodvratně řítíme. Warneři a Universal, ať už pod křídly stávajících či budoucích korporátů nebudou dlouho váhat, u Netflixu už algoritmus vládne odnepaměti a ostatní? Malé ryby. Vítejte v Hollywoodu, kde stážisty nahradila A.I., která se začíná drze hrnout i do vyšších pozic. Ti, kdo zůstávají v soukromých zprávách vtipkují, že na parkovišti před kanceláří na studiových pozemcích lze poprvé za dlouhá léta pohodlně zaparkovat.

Scénáře se automaticky protahují skrz ScriptSense, aniž by se dávaly na přepis druhému nebo třetímu scenáristovi. Storyboardy jsou generované napůl automaticky z hrubého textu a promptových vzorů, nikdo už nepotřebuje ilustrátory. Automatické střižny sdružují a kategorizují dailies, navrhují postupy, vyhodnocují tón a upozorňují na nesrovnalosti. Střihač dostává materiál s desítkami stran dobře míněných A.I. poznámek. Dabing a lokalizace marketingových podkladů probíhá v týmu, kde místo čtyřiceti lidí najednou sedí čtyři. Dva promptují, dva kontrolují výstup a posílají ho přímo distributorům. Žádní prostředníci, žádné agentury, žádné zbytečně utracené peníze. Jen to všechno vypadá jako vejce vejci.

Pamatujete ty posty v titulcích, kde je vždycky před tou profesí napsáno “assistant”? Pomocný režisér, pomocný střihač, překladatel, zvukař, kolorista. Všechny tyhle profese mizí bez náhrady. Amazon jako takový chce v následujících letech ušetřit (čti propustit) 75 % personálu. V Hollywoodu mohou škrty dosáhnout 20 až 30 %.

Dojděte si na YouTube Shorts nebo TikTok a zadejte do vyhledávání Disney A.I. animated movies. Vylezou vám “teasery” na falešné pixarovky s dospělými, často velmi zneklidňujícími náměty. A u nich tisíce komentářů “to chci HNED vidět”. Samozřejmě, že publikum je jen zdánlivě namlsané desetisekundovou ukázkou zábavného “what if”, ale pracovat u Disneyho, tak jsem právem nervózní. Pracovat kdekoliv v Hollywoodu tak jsem nervózní. Všechny ty apokalyptické předpovědi z uplynulých tří let totiž začínají nabírat hmatatelné kontury, pro některé už zhmotněné vyhazovem nebo dočasnou stopkou. Mají všichni tihle řemeslníci doufat, že svět či branže A.I. hru prokoukne a oni se budou jednoho dne moct vrátit? Otázka za milion. Málokdo bude mít ten luxus, aby mohl měsíce či roky čekat na odpověď.

Jednou větou…

Coca-Cola zveřejnila další ikonickou reklamu se Santou a zvířátky. Podruhé v řadě je generovaná A.I., ale podle marketingového ředitele je to letos mnohem lepší než loni a nikdo z testovacího publika si nestěžoval, takže oni jsou hrozně moc spokojení. Tak určitě. Pokud si potřebujete vyčistit oči kartáčkem, tady je původní verze z roku 1995.

Autorka Tilly Norwood, A.I. herečky, která před pár týdny způsobila velký rozruch, se v médiích poplácala po ramenou, jak jim to krásně vyšlo. Že prý za každou A.I. herečkou stojí patnáct profíků z masa a kostí. A že mají dalších čtyřicet podobných hvězd v kapse. Teda v šuplíku. Teda na disku. Doporučuji před releasem přepočítat na prstech obou rukou. 

V Austrálii si schválili poměrně brutální kvóty pro streamery, kteří musí utratit 7.5 % svých lokálních příjmů na produkci lokálních filmů, seriálů či dokumentů. Ostatní státy mají nebo připravují podobné kvóty, ale takhle vysoko zatím nikdo reálně nešel.

Ryan Reynolds by si rád zremakoval polozapomenutý snímek Clinta Eastwooda a Jeffa Bridgese jménem Thunderbolt & Lightfoot. Všichni víme, že “mladému” Eastwoodovi je nejpodobnější jeho syn Scott a Hugh Jackman. Tak doufám, že je jasné, koho má Reynolds v telefonním seznamu na důležitějším místě.