Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

---

Taky jste si v uplynulých hodinách koupili akcie Warnerů? Jestli ne, pořád ještě máte čas. David Zaslav rozjíždí šachovou partii svého života a já u toho rozhodně budu se zápisníkem v ruce. Warnerácký rozvod a následná svatba budou velkolepou událostí, ale berte na vědomí, že to nebude žádná rychlovka. I proto si dneska uděláme takové malé “v minulých dílech jste viděli…”, abychom věděli, co nás ještě čeká. Chybět nesmí ani A.I., i když dnes jen ve zkratce. Kdyby někoho téma A.I. ve filmu zajímalo víc, budu 6. listopadu součástí panelu AI v audiovizi: Aktuální trendy a výzvy trhu, technologií a práva v rámci Prague AI Days. Bude to dopoledne v kampusu Hybernská v Praze, ale ještě se o tom pro jistotu zmíním příště. Já tam budu za toho, kdo vidí Hollywood hořet, samozřejmě.

U Warnerů hrají vabank

Hodně týdnů, nebo spíš měsíců jsme kolem toho kroužili, ale teď už je to oficiální. Warner Bros. Discovery oznámili, že dostali několik nevyžádaných nabídek a dozorčí rada momentálně posuzuje jejich zajímavost, aby se k nim mohla vyjádřit. Kdo je překvapen, tomu pravděpodobně pár newsletterů v mailu nepřistálo, protože… vždyť už se tu o tom dobrého půl roku bavíme, Mlho!

Warneři mluví o nevyžádaných nabídkách, ale David Zaslav dlouhodobě každého ujišťuje, že studio je k mání, navíc je v běhu plánované jarní oddělení lineárních televizních stanic a studia + streamů, to kdyby náhodou chtěl někdo nakupovat zvlášť zrno a zvlášť plevy. Minule jsem psal o nabídce Paramountu, ale to byly spíš zákulisní tam-tamy (tohle slůvko i vabank si jistě vygooglujete). Teď už víme, že Paramount nasadil další nabídku, která se pohybovala někde na úrovni 23 až 24 dolarů. Jenže zatímco ještě před tím půl rokem se akcie Warnerů obchodovaly za dvanáct dolarů, nedávno to bylo sedmnáct, a teď už sahají po bájné dvacetidolarové hranici. Na Wall Streetu prostě na tuhle šuškandu čile reagují a cena akcií je dost možná na potenciálním maximu. To, že by dozorčí rada Warner Bros. Media chtěla víc než 24 dolarů za kus, to ještě neznamená, že je někdo ochoten takovou sumu nabídnout.

Když si to vynásobíme, vyjde nám z toho kapitalizace značky cca 60 miliard dolarů. Plus cca 30 miliard neumořeného dluhu. Jen tak mimochodem, v roce 2021 měla akcie Warnerů historické maximum na 40 dolarech. O tři roky později byla na pouhých sedmi.

Vyplývá z toho primárně, že Paramount, resp. Skydance, resp. Ellisonové mají skutečně ambiciózní plány, pokud tu nabídku podali závazně (tj. nikoliv jen s cílem vylákat do hry další hráče). On totiž těch 90 až 100 miliard dolarů nemůže z kapsy vytáhnout jen tak někdo. Skydance prý nabízel hotovost na dřevo. Ostatní by si museli půjčit, na což teď vzhledem k úrokovým sazbám není zrovna výhodná doba.

Warneři tzv. jednají s konkurencí, mluví o několika nabídkách, ale bližší ohledání naznačí, že těch vážných zájemců zas tolik nebude. Netflix by měl možná zájem o HBO a jeho katalog, ale on už sám zavedenou značkou je, tak proč čeřit vody? Navíc by určitě čekal až do jara, kdy by mohl koupit jen studio a streamovací platformu, aniž by se musel obtěžovat se zbytkem. Apple? Příliš velký bolehlav. Nabízí se Amazon, to je tichá voda, co břehy mele a rozhodně by z nákupu WBD profitovala víc než z akvizice MGM/UA. Jenže se bavíme o obrovské sumě. I pro Skydance je to desetinásobek nákupu Paramountu.

Na veřejnost mimochodem unikly detaily té druhé nabídky, takže si můžeme celkem jasně říct, kdo na prodeji nejvíc vydělá. Ellison totiž nabídnul Davidu Zaslavovi v případě dohody křeslo druhého CEO. Zaslav navíc za zvýšení ceny akcií a úspěšný prodej dostane velmi, velmi tučné bonusy. Kdyby se mu povedlo prodat až na jaře každou část zvlášť, dostal by bonusy hned dva. Není divu, že se mu to Ellison snaží osladit jinudy, aby ho přece jenom obměkčil.

I kdyby náhodou dozorčí rada kývnula, čeká nás rok, dva nejrůznějších byrokratických překážek a tahanic, než se všechno definitivně dořeší. A pak vlna konsolidací a vyhazovů. Objem celé transakce je ještě o fous větší, než když Disney pohltil 20th Century Fox. Sice značku dál sporadicky používá, ale z hollywoodské mapy zmizelo slavné studio. Existuje obava, že by se situace mohla opakovat a z Warnerů už by se stala jen matná vzpomínka. U Paramountu se zatím objevil jen podtitulek “Skydance Company”, ale nikdo neumí odhadnout, jaké jsou dlouhodobé plány Ellisonovic rodiny.

Co je naopak jasné - a je to vykřičník především pro zpravodajské značky Paramountu a případně i Warnerů - to jest politická orientace Ellisona staršího, který to celé platí. Nebudeme naivní, abychom tvrdili, že Hollywoodem nikdy politika necloumala, ale někteří ještě rádi vzpomínají na rok 1982, kdy Columbia Pictures koupila Coca-Cola za 750 milionů dolarů. Značka by dneska částku nutnou na nákup Warner Bros. Media dala jen horko těžko. To ovšem platí o většině brandů či osobností, většina by si na podobný krok jednoduše musela půjčit. Bude tedy zajímavé, kdo v napínavém duelu Zaslav vs. Ellison mrkne jako první.

Netflix a usmíření s kiny?

Minule jsme mluvili o tom, jak se vrací do kin KPop Demon Hunters na Halloweena, a tentokrát i do sítě kin AMC. Vypadá to, že si Ted Sarandos a Adam Aron padli do náruče. Sarandos dál tvrdí, že Netflix o pravidelnou kinodistribuci nestojí, takže se nabízí, že bude vymetat slabší víkendy s podobnými PR kousky. U KPop je úspěch zaručen, protože si zpívánkový animák stihnul vybudovat na platformě silnou fandovskou základnu. Co by tak ještě mohl Netflix kinům řetězce AMC nabídnout, aby na to zaručeně přišla velká spousta lidí?

Když to v jednom podcastu začali řešit, hned po pár sekundách jsem začal řvát “finále Stranger Things, to je ložený!”... po pěti minutách k tomu taky došli. Ano, kdo by nešel definitivní konec svých hrdinů v poslední den roku 2025 oslavit s partou do kina, komplet v kostýmech a s tematickými drinky, případně s účastí herců a hereček ve vybraných lokacích.

O tři dny později to máme oficiálně, Netflix pošle finální epizodu do kin ve stejný den, kdy se objeví i na streamovací platformě. Už můžete začít šít kostýmy a shánět partu, tohle bude velký. A pro Netflix je to přesně ten typ zaručeného úspěchu, o který stojí. Není divu, že AMC po řadě rozbrojů definitivně obměkčili. Navíc tahle finta ani nenaštve zástupce tradičních studií, protože seriálové finále je nijak existenčně neohrozí.

Netflix měl také klasickou čtvrtletní závěrku, kdy nesplnil cíle předepsané Wall Streetem. Nešlo ani tak o pokles předplatitelů (který se už nereportuje), nebo nedostatek obsahu, tady eNko strategicky zachraňuje druhá sezóna Wednesday. V Brazílii však platformě napařili obří daně v objemu 619 milionů dolarů, s čímž jaksi ekonomické oddělení nepočítalo. Brazilský zákon CIDE, který postihuje lokální pobočky, které vyvádějí peníze svým mezinárodním matkám, už existuje několik let, ale zahrnoval portfolio, jež se Netflixu netýkalo. Brazilský nejvyšší soud však v případě jiné firmy uvedl, že desetiprocentní daň se ve skutečnosti vztahuje i na servisní poplatky, takže když to brazilskému Netflixu všechno dopočítali, razantně to snížilo provozní marže i čtvrtletní zisky pro celou značku. Brazílie je mimochodem co do počtu předplatitelů (přes 16 milionů) třetím největším trhem za USA a Velkou Británií.

Britští A.I. provokatéři

Sliboval jsem, že A.I. bude jen telegraficky. Channel 4, který v Británii tváří v tvář BBC občas rád provokuje, odvysílal speciál o tom, jak A.I. připraví některé profese o práci. A twist byl v tom, že voice-over i pár výstupů na kameru v něm obstarala kompletně vygenerovaná moderátorka. Někteří si toho všimli, jiní ne. Naštvaní byli všichni. Je to jen předzvěst něčeho, co bude brzy zcela normalizováno. V rádiu už jsou takových virtuálních moderátorek tucty a mezi písničkami si toho ani nevšimnete. Amazon právě oznámil, že nahradí 5000 zaměstnanců roboty a chatboty. Internet zaplavuje generovaný obsah, přičemž ho zatím poctivě označuje ze sociálních sítí jen YouTube, ale i ten se občas splete, takže… good luck.

Filmtech: Roads? Where we’re going, we don’t need roads.

Existuje lepší teaser na sequel než v závěrečné scéně Návratu do budoucnosti? Dr. Brown přijíždí s vylepšeným DeLoreanem a vystřelí Martyho vstříc dalšímu dobrodružství. Za vizuálními efekty téhle scény stál jeden z kouzelníků ILM Ken Ralston. Psal se rok 1985, CGI bylo ještě v plenkách, ale přesto Ken naučil DeLorean létat.

Bylo to v době, kdy v noci dohlížel na Návrat do budoucnosti a ve dne řešil vizuální efekty v Zámotku (The Cocoon), takže někdy celý týden spal třicet minut denně a prý byl na hraně absolutního vyhoření. Ale zvládnul to a u Návratu do budoucnosti využil to, co v ILM vypiplali u Lucasových Star Wars. Kamerové systémy s pohybovými senzory, které šlo naprogramovat na identické dráhy, tak aby se natočilo hned několik vrstev, které pak šlo snadno zkombinovat do finálního záběru. Tohle a využití bluescreenu, jenž se pak barevnou eliminací snadno zneviditelnil, to už zvládali levou zadní. Jenže museli postavit létající auto, resp. jeho velmi, velmi detailní model.

Byli zvyklí na stíhačky z předalekých galaxií, ale létající DeLorean? Kolegyně z účetního oddělení naštěstí zrovna jednoho z DeLoreanů měla, takže si ho půjčili a na parkovišti ho ofotili, následně obkreslili a na základě toho vyrobili velmi přesný modýlek s plně funkčními světly v měřítku jedna ku pěti. Ralston ikonickou scénu s modýlkem natočil během jediného dne. A to si přitom Zemeckis usmyslel, že vůz se nevznese jen jako helikoptéra, aby zmizel v dáli, ale udělá otočku a proletí stříbrným plátnem vstříc divákům.

Dokonce si vymínil, že před tou otočkou spustí pravý blinkr. To se muselo dokreslovat na jednotlivé framy v postprodukci, protože model funkční blinkry neměl. Ralston měl nůž na krku, protože datum premiéry bylo stanovené a jemu najednou v postprodukci Zemeckis “sebral” dva týdny. Premiéra byla 19. července a on stál třetího na ulici a snažil se natočit všechny podklady, aby mohl začít pracovat.

Doslova za zády mu stál střihač, aby zkompletovaný záběr mohl odnést a přilepit na konec filmu. Nešlo jen o záběr ulice a modýlku v perspektivě, ve scéně je i několik dokreslovaček a praktických efektů. Ale vyšlo to moc hezky. Není bez zajímavosti, že se ta scéna musela trochu remixovat v úvodu dvojky, když došlo k přeobsazení Martyho přítelkyně.

Ralston pak dohlížel i na zbylé filmy slavné trilogie. Zajímavostí je, že do projektu původně šel proto, že v první verzi scénáře se Marty s DeLoreanem dostane doprostřed výbuchu atomové bomby. Tahle scéna však nakonec zmizela v prachu dějin. Není holt každý den posvícení.

Jak se loví Tarantino

Vánoce jsou už skoro za rohem. Pokud sháníte dárky s předstihem (a ne jako já), tak bych doporučil krásný zákulisní pohled na hon za tarantinovkou Once upon a time in Hollywood. Tenkrát to byla vskutku památná rvačka mezi velkými studii, kterou vyhráli - pro mnohé překvapivě - u Sony. Tom Rothman však po Tarantinovi bažil už mnohem dřív. Když byl u Samuel Goldwyn, protekla mu mezi prsty příležitost ulovit Pulp Fiction. Když byl u Foxů, málem vyhrál aukci na Djanga. Novou tarantinovku si nechtěl nechat utéct, stůj co stůj. Ani navzdory skutečně brutálním autorovým požadavkům.

Máme o celé události kusé informace, ale nová kniha Jaye Glennieho, která vychází už 28. října, vám umožní být mouchou, co sedí na zdi kanceláře agentury William Morris, kam museli kápové studií milostivě dorazit, protože to bylo jediné místo na světě, kde si pod dohledem mohli přečíst scénář. Kompletně autorizovaná historie s přepisy rozhovorů konkrétních lidí. Žádné dohady, žádné výmysly. Nefiltrovaný pohled za oponu továrny na sny u projektu, na který jeho tvůrce dostal tolik svobody, co málokdo před ním a prakticky nikdo po něm. Making of Once upon a time in Hollywood není lacinou bichlí, na Kindlu vás bude stát o poznání méně, ale pod stromečkem zaručeně udělá radost každému fandovi newsletteru.

Jednou větou…

Snad se jednou dočkáme i velké knížky (nebo minisérie) o prodeji bondovských práv. Před pár dny bylo zveřejněno, že EON dostal od Amazonu za práva “jen” 20 milionů dolarů. Nikdo to nerozporoval, nikdo dál nepátral. Dřív se přitom mluvilo o miliardě. Kam se ty nuly poděly? Pravděpodobně jde jen o část plnění. Možná Barbara Broccoli a Michael G. Wilson dostávají těch dvacet milionů dolarů každoročně. Možná je největší plnění vázáno na procenta z příjmů bondovek za dalších deset, patnáct let. A třeba dostali oba zbytek v akciích Amazonu. Všechny varianty jsou mnohem, mnohem příjemnější ve vztahu k placení daní, než kdyby jim prostě na účtě přistály stovky milionů. Ano, říkám nahlas spoustu nepodložených myšlenek a “nápadů”, ale právě o čtení mezi řádky náš newsletter je. Snad vás to takhle baví.