Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

---

Dobré páteční dopoledne. Už je asi na čase smazat z patičky, že newsletter vychází ve středu nebo ve čtvrtek, ale příští týden nám to třeba zase vyjde. A možná jsem tak trochu čekal, jestli se něco ještě ve čtvrtek večer amerického času nestane. Celý týden se totiž stále nese v duchu Kimmelgate (dokonce ani Escalategate ji nedokázala zcela zastínit), takže ani tomu se tentokrát nevyhneme. Předplatitelům doporučuji k nastudování bonusový text o amerických televizích, i po návratu Kimmela na obrazovky je stále velmi, velmi platný. Naštěstí máme něco i pro vás ostatní a vakuum vyplníme boxerským kolečkem, protože kdykoliv můžu něco napsat o čtvrtém Rockym, jednoduše neodolám. Letošní Vánoce a čtyřicetileté výročí se blíží. Jen ty řádky píšu, mám chuť vyběhnout na kopec za barákem a řvát na lesy. Pokud to tak nemáte, snad vám udělám radost zase příště.

Televizní války aneb studia proti všem

Píšu studia, ale momentálně je ve světle reflektorů (takových těch policejních) především Disney, kvůli tomu, co se seběhlo kolem Kimmela. Pokud situaci trochu sledujete, tak víte, že Kimmel je zpátky s historicky rekordními ratingy. A to navzdory faktu, že Sinclair a Nexstar ho jako prostředníci odmítají pustit na svoje “vlny”. Protože jde o jedny z největších prostředníků, nevysílá se tak ABC v řadě velkých amerických měst a celkově jde asi o 25 % trhu.

Jen ve zkratce pro nepředplatitele. Velká americká čtyřka (ABC, NBC, CBS a Fox News) má licenci vysílat napříč celými USA, ale bylo by pro ni neekonomické všechnu infrastrukturu vlastnit. To platí hlavně o lukrativních trzích (New York City, Los Angeles, Chicago, Philadelphia atd.), jinde např. Disney ABC podle tříleté smlouvy pronajímá prostředníkům - lokálním stanicím. Podělí se o příjmy z reklamy a lokální distributor si může v omezené míře do programu zařadit lokální obsah (zpravodajství většinou). Po omezený čas může z různých důvodů nevysílat původně domluvený obsah, jde o technické potíže, nenadálé zpravodajství, lokální sportovní přenosy atd.

Sinclair a Nexstar nevysílají Kimmela z trucu. Podle smlouvy tak mohou činit až patnáct dnů v kuse (v rámci zmíněných tří let). Pokud bude patová situace trvat déle, může Disney/ABC přikročit k dalším opatřením, nebo dokonce vypovědět smlouvu a nabídnout vysílání ABC jiné lokální stanici.

Když pomineme, že je to vše zpolitizované a Sinclair nebo Nexstar, dva největší prostřednické konglomeráty, mají vlastní důvody, proč podlézat Trumpově administrativě, nelze přehlédnout, že vztah mezi prostředníky a poskytovateli obsahu se v poslední dekádě pronikavě zhoršil. Ne nepodobně jako vztah mezi kinaři a filmovými studii. Smlouvy jsou čím dál tím nevýhodnější, protože poplatky prostředníků stoupají, zatímco příjmy se tenčí. To vede k nervozitě a vzájemným útokům. Poskytovatelé obsahu mají vždy lepší pozici, ale vyvřelá frustrace je mediálně vděčným tématem.

Jenom pro kontext. Kdyby se v Sinclairu a Nexstaru rozhodli nevysílat Kimmela dlouhodobě a nějak jim to smluvně prošlo, přišel by Disney ročně cca o 20 milionů dolarů na příjmech z reklam. Většina neobsloužených regionů se na Kimmelův monolog a rozhovory podívala jednoduše na YouTube, kde klipy nabírají rekordní sledovanost. Z protočených reklam na internetu sice Disney ušlý příjem nezalepí, ale z další vlny zdražování Disney+ by mohl!

Že budou na podzim ceny předplatného růst je stejnou jistotou jako že bude listí padat. Před šesti lety Disney+ začínal s dumpingovou cenou 7 dolarů měsíčně. Od října je to nově 19 dolarů za předplatné bez reklam. Následuje mnoho bundleových kombinací s Hulu, ESPN+ nebo dokonce i novým ESPN D2C, ale faktem zůstává, že cena roste cca o dva dolary, což je v průměru meziroční navýšení od spuštění služby. Všichni, kdo ve vzteku z Kimmelova střídání službu rušili, mají teď už jen pár dnů na to, aby si koupili měsíční nebo roční předplatné za původní cenu.

Zdražovat se bude i u konkurence (Peacock nebo HBO Max), takže se plní moje předtucha, že předplatné bez reklam budou platformy šroubovat výš a výš, zatímco předplatné s reklamami poroste pomaleji, aby se postupně přelévali uživatelé tam. Víc protočených reklam = víc klientů = lepší marže = zisk. Disney+ je ovšem v plusu (heh) i díky tomu, že stopnul zbytečné utrácení za celovečerní Originals, předražené marvelovské a starwarsácké seriály (nezmizely, ale je jich o poznání méně). V podstatě jediný, kdo udržel výdaje na stejné úrovni jako před rokem či dvěma, je Netflix se 17 miliardami dolarů. I tam je drobný pokles (jde spíš o peníze, co se nestihly utratit), nebo méně drobný, pokud započteme inflaci. Následující graf naznačuje, že řada firem utrácí ještě víc, ale tam je to rozprostřené ještě do kinodistribuce nebo obsahu pro televizní stanice. YouTube je jedinou výjimkou, která funguje jinak - většina výdajů putuje na platby za hudební práva z vysílaných videoklipů a na vyplacení tvůrců obsahu, kteří mají podíl na reklamách.

Je Mr. Beast největší zvíře?

Ano i ne. Jednoduchá, leč rozpolcená odpověď na otázku, která se týká největšího existujícího youtubera. Má 439 milionů odběratelů, jeho videa mají obří sledovanost. Je mu sedmadvacet a je jediným miliardářem pod třicet, který své jmění nezdědil. Na jeho účtech se ovšem válí sotva stovky tisíc dolarů a na svou vlastní svatbu si půjčuje peníze od maminky. To jsem trochu zrecykloval clickbaitové titulky, ale pokud hodláte jít v Jimmyho stopách (Mr. Beast se jmenuje Jimmy Donaldson, to jen pro pořádek), měli byste vědět, že rozdavačný mladík drtivou většinu zisků z YouTube reinvestuje zpátky do své tvorby.

I proto loni vykázala jeho firma ztrátu cca 110 milionů dolarů (ve ztrátě je tři roky v řadě). Jedno video má budget mezi třemi a čtyřmi miliony dolarů, ročně jich Mr. Beast vyprodukuje desítky, jen letos za ně prý utratil až 250 milionů dolarů. Jeho show pro Prime Video, Beast Wars, na kterou dostal 100 milionů dolarů? Prý nula od nuly. Těch pár milionů, co ušetřil, má prý u mámy na účtě, takže si o ně musí doma říkat, kdykoliv potřebuje peníze na osobní výdaje. Jeho značka má hodnotu cca 5 miliard dolarů, ale jeho účetnictví jde od výplaty k výplatě.

Hodně peněz do rozpočtu vrací jeho snackový offshoot Feastables, který prodává čokolády, spustil virtuální burgerovou revoluci a chystá i další projekty. Jenže tady jsou i velké náklady, ještě větší konkurence a vrtkavý trh, s níž Donaldson nemá zas tolik zkušeností. Teď se chystá i na trh s mobilními operátory, ale mohl by narazit na jeden problém - sledují ho totiž především děti, které za vlastní mobilní plány ještě neplatí - jsou přisáté na ty rodičovské. A přesvědčit mámu a tátu, aby změnili operátora jen proto, že Mr. Beast je cool? To bude trochu náročnější.

Mr. Beast možná není pohádkově bohatý, ale úvěr mu dá každý rád. Jeho značka má svou hodnotu, která dál poroste, protože v něm všichni uvidí toho blázna, co protáčí stovky milionů, aniž by mu zůstaly za nehty. Schválně jestli to dokáže dělat tak dlouho, dokud nepostaví mediální impérium, které někdo za ty miliardy nakonec koupí.

Taylořin syndrom

Když jsem říkal, že je Mr. Beast jediným miliardářem pod třicet, který své jmění nezdědil, určitě vám bleskla hlavou Taylor Swift. A pak jste si uvědomili, že už jí asi třicet bylo. Bez ohledu na věk a chystanou svatbu však hvězda popmusic nezpomaluje a chystá nové hudební album odpálit v kinech. Taylor Swift | The Official Release Party Of a Showgirl se 3. října objeví ve 110 zemích a 8000 kinech po celém světě, takže běžte odvolit, abyste mohli jít pařit. Severoamerické předprodeje během prvních 24 hodin překonaly hranici 15 milionů dolarů, takže lze očekávat podobný třesk jako v případě koncertního filmu k Taylořinu turné.

Bude Taylor i u nás? Cinestar je v seznamu partnerů, ale na jeho stránkách zatím ticho po pěšině, na oficiálních stránkách projektu také Praha není v seznamu vyvolených, takže nezbývá než čekat do posledního okamžiku. Nebo si dojet do Vídně či Drážďan, kde tamní řetězce, ale i malá kina neváhaly a Taylor objednaly.

Každopádně lze očekávat velká čísla vzhledem k limitované povaze akce, ale nikoliv spásu kin, jak to mnozí předpovídali už při uvedení Eras Tour. O pár týdnů později šla do kin Beyoncé a udělala sotva čtvrtinový výsledek, následovaná Olivií Rodrigo, která se ani neprobojovala do topky. Taylor Swift je prostě anomálie, kterou je záhodno oslavovat, ale nikoliv prezentovat jako “nový normál”. To jen pro všechny, kdo by snad propadali bezuzdnému nadšení z toho, že o budoucnost kin je postaráno.

V Cinestaru si ale můžete zajít na Zrádce, kdyby vám domácí metrová televize nestačila. Ach…

FilmTECH: Rocky IV

Já vím, může se zdát, že jako spoluautor Encyklopedie akčního filmu a Legend akčního filmu využiji následující řádky jen k tomu, že se budu zas rozplývat, jak tahle braková agitka formovala moje mládí, že si pamatuju všechny hlášky a (byl) jsem z toho úplně hotovej. Všechno je to pravda, ale já bych rád oprášil jméno, které v souvislosti se čtvrtým Rockym zas tak často nepadá. Bill Butler. Můj oblíbený kameraman, co odtočil nejen Rockyho II, III a IV, ale třeba i Spielbergovy Čelisti, Coppolův Rozhovor, komedii Lampasy, skorokomedii Dětská hra, nebo třeba Žhavé výstřely. Co mají všechny ty filmy společného, kromě toho, že jsou super? Vizuální rukopis a fantastickou hru se světlem na celuloidu. Dneska už se zapomíná na to, jaká alchymie vzniká, když točíte na analogovou pětatřicítku. Že musíte vybrat vhodný materiál a znát ho “po hmatu”, abyste věděli, co si můžete na place a pak i v laboratoři dovolit. Bill Butler to věděl, protože byl nejdřív inženýr, teprve potom kameraman. Začínal v televizním studiu, ale skrz Čelisti se před padesáti lety probojoval k filmu. A o dekádu později pomohl Stallonovi “nakreslit” jeden z nejikoničtějších filmových zápasů všech dob.

Přeskočíme dneska mou nejoblíbenější tréninkovou montáž, při níž Butler musel vybrat z nabídky filmových materiálů vhodnou “směs”, aby udržel detaily Slye šplhajícího v Jackson Hole (Wyoming) na vrchol hory po pás v čerstvém sněhu z nedávné vánice, a zároveň udržel běloskvoucí odstín jiskřivého prašanu. Budeme se věnovat rovnou finální bitce na život a na smrt, která se taktéž odehrává nikoliv v nejvyšším Sovětu, ale v kanadské aréně. Na sever jeli tvůrci hlavně proto, že bylo zajištěno, že se diváci/komparsisti teple obléknou a vše bude působit přirozeně.

Butler si pro interiérovky vybral Eastman Color High Speed Negative Film 5294 a natáčel kamerou Golden Panaflex, která díky dvousetstupňové závěrce propouštěla víc světla. To potřeboval, protože defakto snímal sportovní přenos. Ačkoliv byl zápas do posledního detailu předem promyšlený a nazkoušený, Butler tušil, že Stallone i Lundgren budou improvizovat. Kolem ringu ve sportovní aréně ve Vancouveru rozestavěl osm kamer. Tři byly přímo u provazů, zamaskované jako kamery televizních štábů, dalších pět bylo ve větší vzdálenosti, vybaveno dlouhými skly.

Čtyřka Rockyho má spoustu záběrů na detaily tváří a zpocených těl. O pot nouze nebyla i díky světlům (opět přiznaným, jde přece o sportovní událost přenášenou do celého světa), pod nimiž se aktéři vyloženě pekli. Butler nechtěl, aby dřina Slye a Dolpha přišla vniveč, a tak jim světla nasázel tak, aby každý sval a záhyb ještě zdůraznil. Zároveň jim v obličeji musel světlem trochu pomoct, protože ostré kontrastní svícení, které zvýraznilo muskulaturu, by v tváři naopak nadělalo paseku.

Výrazné svícení krásně zaplavilo i prvních deset řad kolem ringu, pak už se zbytek arény rychle topil ve tmě, což se hodilo ke schování vzdálenějších kamer, ale také proto, že zatímco na první dva dny natáčení přišlo diváků tolik, že se dovnitř nevešli, pak už návštěvnost prudce klesala, takže dalo dost práce zaplnit i bezprostřední okolí ringu.

Butler si k sobě vybral kameramany-fotografy, kteři měli zkušenost se snímáním boxerských zápasů. To aby měli postřeh a věděli, že herci ne vždycky zaútočí správnou rukou, nebo půjdou na stranu, kam jim velí scénář. Při snímání sportů je nutné improvizovat, přizpůsobit se situaci a mít cit na to, kam švenknout nebo na co si počkat. To se tu dařilo právě díky zkušenostem pomocných kameramanů.

A to není všechno, zápas snímaly ještě dvě videokamery, protože Stallone chtěl přímo na místě vidět, jak některé sekvence vypadají. Nehodlal čekat na dailies z laboratoře, chtěl mít prostě jistotu, že údery vypadají realisticky. Tenhle materiál se logicky ve filmu nepoužil, ale střihač měl ze zmíněných osmi kamer obrovskou spoustu materiálu. I proto si mohl Stallone rochnit ve střižně, kdy po letech sestavoval režisérskou verzi filmu.

Až budete o Vánocích (kdy se zápas odehrává) na Rockyho IV zas koukat, abyste si po čtyřiceti letech připomněli, jak Amerika nakopala Rusům zadek, všímejte si té kamery a toho vizuálu. A pak si najděte další Butlerovy filmy, které jste třeba neviděli. Rychle zjistíte, že patří k těm kameramanům, co se dovedli pod svoje projekty nezaměnitelně podepsat a svou expertízou uměli poručit světlu, aby za ně malovalo na celuloid záběry, co nám nejen v kině braly dech.

Jednou větou…

Už jsme dlouzí, takže dvě jednověty! Pobřežní hlídka se vrací v roce 2027 s novými těly a bude se odehrávat v Kalifornii, jakkoliv se možná kvůli daňovým vratkám bude natáčet v Austrálii.

Stan Lee se stane nedobrovolným hrdinou losangeleského Comic-conu, kde ho Disney bude provozovat jako hologram, co se s vámi za úplatu vyfotí a řekne vám některou z předem schválených hlášek.