Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

--   

Na kryptické titulky i podtitulky jsem byl vždycky expert a editorům či kolegům z toho tekly nervy (zdravím Civala). Dnešní newsletter budete muset dočíst do konce, aby vám došlo, co jsem tím vším vlastně myslel. Každopádně bych chtěl hned v prvním odstavci poděkovat čtenářům za to, že se zúčastnili dvou chatů v neděli a v pondělí. Určitě si to zas brzy zopakujeme a od září se pravidelný newsletter a zejména pak bonusy pro předplatitele trochu změní. Určitě k lepšímu, takže neumdlévejte ve své podpoře, ať už finanční nebo časové. Snad je ta moje vděčnost mezi řádky alespoň trochu cítit.

Hollywood na výletě

Nezačínáme žádnou novinkou, o stěhovací nátuře továrny na sny jsme psali už mnohokrát, já jsem to téma pokrýval i před vznikem newsletteru při reportování neutěšeného stavu dílen vizuálních efektů, jejichž zaměstnanci se museli stěhovat z místa na místo, podle toho jaké pobídky zrovna studioví účetní vyjednali. To přirovnání štábu k vojsku platí i tady, protože posádky amerických vojenských základen se také pravidelně co dva roky stěhují o dům dál, takže děcka střídají školy jako na běžícím pásu.

Pravidelné výlety na Barrandov nebo do “sousedního” Maďarska jsou jedna věc, budování druhých domovů věc úplně jiná. Řada hollywoodských mazáků před lety přivítala, že máme továrny na sny hned tři. Jedna vznikla těsně za hranicemi v Kanadě, to byl tzv. Hollywood North. Natočila se tady obrovská spousta seriálů i filmů, vznikla tu robustní infrastruktura a zázemí pro tisíce lidí. Jenže pak se probudili i sousedi na jihu a Hollywoodu začaly podkuřovat např. obě Karolíny (Severní a Jižní), aby se nakonec produkce přestěhovala do Georgie. To je ten stát, co má v logu broskev, určitě jste ji viděli na konci většiny marvelovek.

Právě marvelovská workflow, kdy se točily filmy jak na běžícím pásu, tu zasponzorovala vznik obřích ateliérů Trilith - 34 stagí, moderní zázemí, mo-cap a postprodukční hub, plnohodnotné Volume a vlastní městečko. Bez nadsázky tu odrostla celá jedna generace dětí a tisíce lidí si tu slušně vydělali na živobytí. Možná měli pocit, že to tak bude do konce věků. Jenže koncem minulého roku si Marvel sbalil fidlátka a odjel pryč.

Jen pro představu, v roce 2022 se v tamních ateliérech natočilo 412 filmů. Všude se stály fronty, dopravní zácpy byly na denním pořádku, produkční se rvali o každý centimetr místa, každý kelímek kafe. Loni už tu vzniklo jen 245 produkcí a letos? Vypadá to tu jako v městečku duchů. Ateliéry jsou vytížené sotva z pětiny, vznikají v nich televizní seriály a pořady, takže řada profesí nemá do čeho píchnout. Stovky fachmanů, co si tu koupili domy, v nichž teď tráví nezdravě moc času.

Šéf Trilith Studios tvrdí, že jde jen o dočasnou situaci. Za dva roky by se vše mělo vrátit do normálu. Jenže ten nový normál bude o poznání skromnější než dřív. Marvel se ve snaze ušetřit nestěhuje zpátky do Los Angeles, kde si odklepli nový plán štědrých pobídek, místo toho si domluvil pětiletku ve zbrusu nových ateliérech na předměstí Londýna. Britská metropole byla před patnácti lety velkým magnetem pro Hollywood. Jen co se tam dotočil Harry Potter, nastavila tamní vláda agresivní pobídky ve výši až 35 %, díky čemuž tu vyrostly obří postprodukční kapacity. Velká Británie se stala trikovou velmocí právě díky těmto tučným rokům.

Teď se snaží Hollywood přilákat zpátky a zjevně ulovila tu největší rybu. V Londýně je sice draze, ale místní pracovní nároky nejsou tak striktní jako pod přímým dohledem hollywoodských cechů, což se projevuje i na nižších mzdách. Za každý utracený dolar (nebo libru) filmaři dostanou minimálně 25 % zpátky a platí to i pro preprodukci a postprodukci, takže není divu, že se tu Marvel na pár let usadí. Velkou výhodou pro štáb a jeho rodiny je společná řeč, díky níž mohou děti nastoupit do školy - jen co zjistí, že není fotbal jako fotbal a překonají další kulturní a společenské bariéry. Určitě výhodnější než se učit maďarsky.

K transatlantickému dealu došlo dávno předtím, než začal Trump vybubnovávat návrat do země zaslíbené. Lze tedy očekávat, že v Georgii se brzy objeví noví zákazníci a své ateliéry a restaurace naplní i Los Angeles, který aktuálně žije především z turistů a influencerů. O Kalifornii jako takovou se nemusíte bát, před pár dny podle údajů Mezinárodního měnového fondu (IMF) předběhla Japonsko a stala se čtvrtou nejvýkonnější ekonomikou světa, jakkoliv za to můžeme poděkovat spíš techbros ze Silicon Valley.

Stěhování filmových štábů po celé zeměkouli se určitě nevyhneme ani do budoucna, zvlášť teď, když se počítá každý dolar. Hlavně že se točí!

Stamilionový odpal?

Když už jsme u toho utrácení a pobídek, New Jersey zveřejnila, kolik tam kvalifikovaně utratil štáb Happy Gilmore 2 (tj. skutečně prokazatelné útraty na studiovou kartu). A všichni na internetu si tím lámou hlavu, protože se odhadovalo, že Sandlerův sequel mohl stát realisticky tak 70 až 80 milionů dolarů. Film vypadá, že stál 30 až 40, ale vzhledem ke všem cameo roličkám a “malým domů” lze odhadovat, že Adam trochu popustil uzdu fantazii a rozpočtu. New Jersey ovšem hlásí 152 milionů dolarů utracených přímo na místě.

Myslím si, že Sandler utratil za Happy Gilmore 150+ milionů dolarů? Spíš ne, ale je třeba připomenout, že komik s Netflixem podepsal dohodu na čtyři filmy v celkové hodnotě 275 milionů dolarů (to by nahrávalo spíš té sedmdesátimilionové cifře). Proč to celé nepasuje dohromady? Inu, kreativní hollywoodské účetnictví.

A teraz si vás kúpím všecky…

U Davida Ellisona jsem minule zmínil, že koupil UFC (za necelých osm miliard, nikoliv osm milionů, to byl překlep), aby Paramountu trochu zlepšil šance. V nákupech ovšem pokračuje, takže přeplatil Netflix ve rvačce o bratry Dufferovy, duchovní otce Stranger Things. Těm končí exkluzivita příští rok na jaře a budou se stěhovat do Paramountu, kde se ostatně potkají se starými známými z Netflixu (Cindy Holland, Matt Thunell). Ve finále asi nerozhodla cifra, ale šance dělat kinofilmy, která se na Netflixu rodí jen velmi těžko (zvlášť když přicházíte zevnitř). Dufferovi se budou pořád angažovat ve Stranger Things projektech, mají na Netflixu rozdělány i další věci (adaptaci Stephena Kinga s malou dopomocí Stevena Spielberga), ale už je to prostě táhne jinam.

Exkluzivní smlouva je podepsána na čtyři roky, což je při bratrském tempu poměrně krátká doba. Ellison má ale v šuplíku celou řadu silných paramountích IP, jež by mohli Dufferovi nakopnout silou své imaginace. Teď se teprve uvidí, jestli se autorsky nevyčerpali na Stranger Things, ale optimismus zatím přetrvává a rozhodně jde o další z nákupů ve stylu “myslíme to vážně”.

Tam patří i námluvy s Legendary. Před měsícem, dvěma jsem naznačoval, že Legendary je zralé na utržení, ale Ellison pravděpodobně zkusí podobný model jako dřív Warneři. Legendary budou vyvíjet své vlastní projekty, Paramount na ně přisype pár desítek milionů, a do kin půjdou pod Ellisonovým vedením, takže studio dodrží svůj slib o navýšení kinopremiér na dvojnásobek. Ještě by pak klidně Legendary mohlo koupit Lionsgate, jak se šušká, čímž by se Ellison dostal k řadě dalších zajímavých značek. Celé to dává absolutní smysl. Kdo ví, možná za rok, dva koupí Ellison i ty Warnery. Poslední dekáda nám jasně ukázala, že se v Kalifornii mohou stát i o dost divnější věci.

YouTube i ve vaší lednici

O tom, že YouTube by rád streamoval Oscary a hodlá si za to královsky zaplatit, jste už možná slyšeli, takže jsem to vlastně ani nechtěl rozmazávat nad úroveň “jednou větou”, ale sešlo se nám tu hned několik zpráviček, které brnkají na stejnou strunu. Např. Netflix stále naznačuje, že mu YouTube vrásky nedělá, ale poté co u sebe úspěšně recykluje videoprodukci populární youtuberky Ms. Rachel (děti na ni nedají dopustit), zkouší teď přetáhnout další youtubery k exkluzivním projektům. To je případ Marka Robera, bývalého inženýra NASA, který si díky edukativním videím přišel na 76 milionů sledujících např. YouTube a sociálními sítěmi. Baví i děti Jimmyho Kimmela, který jeho nový projekt zaštítil svou produkční společností. Balíček prodali Netflixu a určitě budou jedni z mnoha.

Chcete další důkaz obrovské síly YouTube? Spotify nutí podcastery do postování epizod s videem, protože jen bezmocně sleduje, jak se hlavní podcastovou Mekkou stává právě YouTube, kde si lidé ty mluvící hlavy mohou i prohlédnout. A na závěr jsem si nechal to nejlepší. O fotbale toho vím trestuhodně málo, ale spadla mi brada, když jsem zjistil, že exkluzivní britská vysílací práva na dvacet zápasů německé Bundesligy získal ve Velké Británii youtuber Mark Goldbridge. Jeho kanál That’s Football má přes milion odběratelů. Další britský YouTube kanál, Overlap (1,5 milionu sledujících), odvysílá zbylých dvacet pátečních zápasů, zatímco ty sobotní budou k dispozici na Sky a nedělní pokryje Prime Video.

Jednou větou…

Původně jsem to chtěl napsat jako samostatnou kapitolu, ale ono je to vlastně na jednu větu. Šéf britského Channel 4 si v rozhovoru postesknul, že si piplají tvůrce a herce minisérií jako Adolescence nebo Baby Reindeer, jen aby přišel Netflix a slíznul smetanu. Britové si zjevně uvědomují, že jsou pro americkou firmu velkým supermarketem, jehož zboží se nakonec přelepí, aby se mohl Netflix chlubit cizím peřím. Ale o peníze jde až v první řadě, takže zůstane jen u povzdechů.

Showrunner Patrick Somerville, který momentálně zpracovává do seriálu videoherní Wolfenstein, podepsal rámcovou smlouvu s Prime Video, takže jsme o krůček blíž adaptaci kultovního titulu. A kdo je hvězda Prime Video? A kdo by se na náckobijce tak hrozně moc hodil? Fotka napoví.

Kdy jste naposledy byli v kině? Přijďte se pochlubit do komentářů. Severní Amerika aktuálně hlásí 6 % nárůst kinotržeb oproti loňsku (ovšem o pětinu horší výsledky než v roce 2019), zároveň je však na prahu minimálně dvouměsíčního blockbusterového sucha. Velké řetězce začaly vedle levných úterků nabízet i levné středy, zatímco víkendové vstupné nenápadně zdražily. To zas bude na konci roku nářků, kam se všichni ti diváci poděli…