Akční nářez Nikdo byl v roce 2021 docela příjemné překvapení. Z malého filmu s tím dost možná nejméně pravděpodobným hercem v hlavní roli se ukázal být našlapanou žánrovou jednohubkou, ve které si Bob Odenkirk sáhl na dno sil, režisér Ilja Najšuler potvrdil, že tomuhle žánru má co nabídnout a kaskadéři z 87North Production se pořádně vyřádili. V Nikdo 2 bývalý vládní zabiják Hutch, který by raději trávil čas s rodinou než kosil gangstery, vyráží na dovolenou. Je s ním stejná zábava jako posledně? 

Jak to vidí Imf:
Líňoučké jako práce pro šéfa uprostřed dovolené. Druhý Nobody je takové to fajn béčko, co jede na půl plynu, ale vlastně mu to jde díky zkušenostem a nenáročnému žánru celkem od ruky. Odenkirk si užívá roli kanónenfotra, ale oproti jedničce prostě chybí Najšulerovy nápady a drajv, stejně jako moment překvapení, kdy se z uťápnutého kravaťáka vyklube vrchní čistič. Možná jsem trochu víc doufal v urvanou komedii z lunaparku, protože třeba příprava pastí á la Sám doma je tu skutečně jen v rámci kratičké koláže, zatímco úvod je nepříjemně ukecaný (stopáž je pouhých 89 minut).

Na druhou stranu mě celkem baví ta familiérnost, kdy se v rolích herců i kaskadérů střídají stále stejné obličeje, občas se povede nějaký wow moment (ačkoliv oproti jedničce jich je spíše pomálu) a vy už bezpečně víte, že podobný film uvidíte od stejné party i za rok. Nikdo 2 udělá možná větší radost vousatým fandům stathamovek, než gurmánům vytříbené akce (ty raději odkážu k povedenější a piplavější Baleríně), skoro jako by tentokrát kino bylo navíc a všichni už se těšili na dolary ze streamu, kde bude mezi netflixovkami tenhle rodinný výlet přece jen vynikat o trochu víc.

Jak to vidí Crom: 
Bob Odenkirk je ve skvělé formě. Herecky i fyzicky. Jeho výběr rolí jej posunul do roviny chlápka, který vás s jistotou horského vůdce provede krizí středního věku. Protože ruku na srdce, jeho ikonické postavy v sobě ukrývají přesně to, čím by čas od času chtěl být každý životem unavený muž. Zvlášť pokud je vám kolem padesáti, pomalu plešatíte, máte pitomou práci, s manželkou si moc nerozumíte a děti už jsou bůhvíkde. Co by v takové situaci udělal Hutch Mansell alias pan Nikdo? Samozřejmě by se ze všech problémů snadno vysekal, a ještě přitom zachránil rodinnou dovolenou! Nikdo 2 navazuje na ujetou krvavou vybíjenou z roku 2021, kde se Hutch v režii Ilji Najšullera musel popasovat nejen se svým nevýrazným životem maloměstského taťky, ale taky s ruskou mafií. Bývalý specialista na násilné řešení neřešitelných situací se ukázal být skvělým prototypem naštvaného fotra, kterému ruplo v bedně, ale tím správným způsobem.

Nikdo 2 jej vrací na scénu, ovšem tentokrát si potřebuje dát pauzu, a tak vyrazí s rodinou na dovolenou. Že přitom zdemoluje spoustu ksichtů a zneškodní jeden zlý kartel vedený Sharon Stone je přitom samozřejmé. Režie se tentokrát ujal Timo Tjahjanto a diriguje novou kapitolu krvavého baletu jako "rodinnou (ale pořád stejně krvavou) komedii pro každého". Což je výrazný odklon od jedničky, ale na druhou stranu to posunulo zábavu na jiný level. Díky tomu je celé pojetí filmu mnohem odlehčenější, bitky jsou čirou audiovizuální zábavou a těch 89 minut uteče jako voda. Nic ikonického v tom nenajdete a dost možná je celý ten koncept bitek, co se neberou vážně, už relativně vytěžený, ale poctivou zábavu vám Bob Odenkirk přinese jako nikdo jiný.

Jak to vidí Spooner:
Sequel, který v podstatě splnil zadání, i když za jedničkou stejně v mnohém zaostává. Chybí tu totiž moment překvapení, v podobě proměny obyčejné nudného týpka Boba Odenkirka v mašinu na zabíjení a také řemeslná sebejistota a ráznost Iljy Najšullera. Ne tedy, že by jeho nástupce Timo Tjahjanto odvedl špatnou práci, akce tu skvěle odsýpá, kontaktní bitky správně bolí a finále nešetří nápaditými a brutálními „killy.“ V prvním díle byly však bitky ještě o řád fyzičtější a lépe sestříhané, zde se režisér zejména s kamerou vyřádil možná až moc.

Druhý díl doplácí také na slabé záporáky. Většinu času sledujeme sebranku zaměnitelných buranů, Sharon Stone nastoupí na scénu až příliš pozdě a její role je jednoduše divná a nefunkční. Měla by být vyšinutým magorem, v tomto podání ale působí křečovitě a vlastně tak trochu navíc. Bob Odenkirk se však v této roli stále neokoukal, rodinná linka docela funguje a celé si to i díky krátké stopáži udržuje svižný drajv a správně odlehčenou letní atmosféru. Jeden z akčních nářezů roku se sice nekoná, jako letní jednohubka však druhý Nikdo pořád obstojí. 

Jak to vidí Mr. Hlad:
Nebudu zakrývat, že jsem malinko zklamaný. Ale vážně jen malinko. Dvojka Nikdo je svižná akční komedie, která má tak akorát dlouhou stopáž a nabízí solidní řemeslo v akčních scénách, sympatického hrdinu a spoustu nápadů při likvidaci bezejmenných záporáků. Ale jakoby si tvůrci mysleli, že si s tím vystačí. První díl nabídl i celkem zajímavou proměnu postaršího bambuly v nezastavitelný stroj na zabíjení, to však v pokračování logicky zopakovat nešlo a nikdo se o to ani moc nesnaží. Potíž je, že se tu nikdo nesnaží ani o nic jiného. 

MovieZone Live #164 o prvním Nikdo

Hutch s rodinkou zkrátka vyrážejí na prázdniny, v malém městečku se děje cosi nekalého a když tatíkovi poprvé rupnou nervy a rozbije držky místním buranům, trochu se to zvrtne. A to je víceméně všechno. Rodinná linka, v níž se Hutch pokouší sblížit se opět s manželkou a dětmi, není příliš nosná, prostředí se celkem rychle okouká a popravdě i ta akce je o chlup slabší než posledně. Timo Tjahjanto řemeslo umí, ale nápadů má výrazně méně než jeho předchůdce a navíc mu scenáristé hodily před kameru spoustu nepříliš zajímavých postav a dějových odboček. A i když nakonec dostaneme velice solidní a zábavný masakr, dojem, že dvojka je tak trochu navíc a nikdo moc nevěděl, co s ní, pár hodin po projekci přetrvává. 

Recenzi čekejte velmi brzy