Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

--   

Druhý dovolenkový newsletter je tu, tentokrát z podhůří rakouského Vorarlberska, což je nejen jazykově takové “malé Švýcarsko”, se kterým ostatně tato druhá nejmenší spolková země sousedí. Jezdím sem už šestnáct let a je to moje “druhé doma”. I proto tu řádky naskakují pomaleji, protože od klávesnice neustále vzhlížím k horským klenbám. Chybí na nich nápis Hollywood, ale zas v nich poskakují svišti, co legračně pískají a trhají vám mrkev z ruky. My si ale dneska budeme povídat spíš o bolehlavech strýčka Igera a o tom, jak Netflix vždycky nečekaně objeví nějakou nášlapnou celovečerní minu. Loni se mu to povedlo s Carry-On, letos však přepisuje všechny tabulky s animovaným muzikálem KPop Demon Hunters.

Když se střetnou kultury, létají jiskry…

KPop Demon Hunters je úkaz. Animák, co se mezi prcky i dospívajícími rozjel do neuvěřitelných otáček a v sedmém týdnu od premiéry v podstatě sledovaností neumdlévá, což je v historii Netflixu neuvěřitelná anomálie, která ho při stávajícím tempu vystřelí na nejsledovanější celovečerák v historii služby. A zdaleka nejúspěšnější Netflix Original v kontextu rozpočtu, téměř nulového marketingu a teprve posléze se rodícího merche. Netflix s touhle peckou jednoduše vůbec nepočítal, urodila se sama od sebe, skrz návykové soundtrackové bangery, co drtí americké hitparády i Spotify statistiky. Fandové si kvůli nim na Netflixu pouštějí film znovu a znovu, takže statečně přidávají další miliony zhlédnutí. Geniální tah, který se přihodil tak nějak sám od sebe.

Což je pro dnešní dobu příznačné. Na Spotify se objevují nové hvězdy, Hollywood občas lape po dechu, když vidí, co všechno se stane virálním, a kontrola nad osudy stávajících či budoucích herců a hereček už je zcela mimo draze zaplacené agentury. Netflix může nasypat dvě, tři stovky milionů dolarů do Electric State, ale jeho filmem roku nakonec bude “malý” animák, který na papíře nedává moc smysl.

Není divu, že se do produkce K-Pop Demon Hunters (ano, v původním pracovním názvu ta pomlčka skutečně byla!) nikdo nehrnul. Režiséři ho pojali jako poklonu svébytnému hudebnímu žánru i korejským legendám, takže v něm lovkyně démonů jsou zároveň hudebními hvězdami, protože síla jejich muziky udržuje při životě speciální zónu, v níž jsou démoni lapeni. Ti však stvoří chlapecký band, takže se tu místo fireballů skutečně bojuje notami a pěveckými sóly. Na papíře to zní dost bláznivě, takže dokonce ani Sony, kde byl projekt původně zaparkován, se do jeho finalizace moc neměla. Od prvního nápadu k poslednímu renderu uplynulo dlouhých sedm let.

Sony nakonec ten horký uhlík nechala Netflixu, pro který ho exkluzivně doanimovala, zprodukovala, dokonce ho uvedla i do hrstky kin, aby snímek splnil přísná kritéria pro nominaci v oscarové kategorii nejlepších animáků. Po premiéře na platformě si možná v japonském studiu říkali, jak obrovskou chybu udělali, protože na tomhle se dalo v kinech trhnout i několik stovek milionů dolarů. A film by pak díky exkluzivní smlouvě o distribučních oknech na Netflixu skončil tak jako tak.

Po bitvě je samozřejmě každý generál, u několika katalogových nákupů Netflixu už jsme viděli onen efekt tří set milionové služby, kdy se najednou utrhne lavina i u několik let starých béčkových akčňáků, seriálů typu Suits apod. Na svých domácích hřištích řadoví hráči, v dresu Netflixu najednou globální hvězdy.

Logicky to lze vnímat i obráceně, Netflix má své vlastní hvězdy, které ale (už) neslaví moc úspěch za hranicemi služby, ať už jde o Millie Bobby Brown nebo Sofii Carson (ta už má letos dva solidní divácké hity), ale třeba i střídavě spolehlivého Adama Sandlera, jehož Happy Gilmore 2 nezklamal, byť je čísly za nedávným has-been hitem Back in Action s Jamiem Foxxem a Cameron Diaz.

Červené eNko má miliardy tabulek s diváckými daty, ale ušít jistojistý hit na míru divákům vlastně neumí. KPop Demon Hunters si odbyl premiéru bez jakékoliv marketingové podpory, nebyl nikomu tlačen do chřtánu, ale děcka si ho našly skrz hudbu, pestrobarevnou animaci a vzájemné doporučování na sociálních sítích. Možná je svým způsobem uklidňující, že i na největší streamovací platformě pořád ještě o úspěchu či neúspěchu rozhoduje primárně divák.

Zahulíme, uvidíme

Disney u příležitosti účetní závěrky za uplynulé čtvrtletí skutečně perlil, takže si to teď musíme všechno dopodrobna rozebrat. Některé změny se totiž týkají i naší kotliny. Předně tedy od příští závěrky přestane Disney reportovat přírůstky předplatitelů po vzoru Netflixu. Streamovací války už přece skončily, tak proč se ztrapňovat např. aktuálním nulovým přírůstkem amerických předplatitelů?

Bob Iger má na tohle malé zaškobrtnutí krásný recept. Hulu se zařadí do Disney+ aplikace. Nadále si ho bude možné předplatit samostatně nebo v balíčku, ale jeho sólo aplikace počínaje příštím rokem zanikne, což s sebou přinese velké úspory v technologických i personálních “nákladech”. Vypadá to, že Hulu se vlastně rozpustí v širším disneyovském portfoliu, ale opak je prý pravdou - alespoň v marketingovém newspeaku. Hulu totiž v mezinárodních edicích Disney+ nahradí dlaždici Star. Pro nás to bude bezesporu velká věc - nicneříkající logo nahradí jiné nicneříkající logo. Průměrný český divák to skutečně všechno bere jako jednu myšákovu produkci, což je samozřejmě chyba, protože např. produkce FX pro Hulu, díky níž máme řadu dospělejší tvorby (Reservation Dogs, The Bear, The Old Man, Shogun a další), je často smíchána s marvelovskými a Star Wars seriály. To nejsou ani jablka a hrušky, to je ovoce z jiných vesmírů.

Ze samostatné služby do dlaždice, to je bezesporu sešup. Nahoru naopak stoupá ESPN, které bude mít novou službu ESPN D2C (zachování původního ESPN+ mi dávalo větší smysl, ale kdo jsem já, abych někomu radil). Povedlo se pro ní zařídit exkluzivní NFL zápasy i eventový wrestling, který WWE za 1.6 miliardy dolarů na pět let zajistí nad rámec toho, co poskytuje Netflixu. Disney v podstatě urval tenhle programming Comcastu a Peacocku, kde podobná rámcová smlouvá v březnu 2026 doběhne. Solidní skalp, ale fanoušci za něj budou muset vytasit 30 dolarů měsíčně v rámci prémiové nabídky ESPN D2C, ta základní bude stát jen 12 dolarů, ale nabídne podstatně méně obsahu. To aby to bylo přehlednější. Ehm.

Sportovní balíčky a nárůst předplatných bez reklam jsou budoucností streamovacího byznysu. Už za uplynulé čtvrtletí sice Disney na streamu vydělával (nižší stovky milionů dolarů), ale základem zůstávají lineární televize (vyšší stovky milionů), sporty (miliarda) a zábavní parky (2.5 miliardy). Disneylandy hlásí rekordní návštěvnost i přes vyšší vstupné a výletní lodě mají vyprodáno na několik let dopředu. To se pak Myšák nemusí bát ani chřadnoucího Marvelu či Pixaru. Minimálně do té doby, než si uvědomí, že bez nich by nebylo z čeho vymýšlet atrakce v parcích a program lodních večírků.

Youtubeři jinde než ve vaší kapse

Variety vydalo žebříček “40 pod čtyřicet” o nejvlivnějších mediálních imperátorech. Počet vysokých šarží, které se pohybují výhradně ve vodách YouTube či podcastů, případně tedy ještě akvizicí dokumentárních filmů či sérií pro největší streamery, je zarážející. Filmové akvizice nebo exekutivci starého střihu tu hrají druhé, mnohem spíš třetí housle. 

Je to další pádná ukázka toho, že velké brandy dnes vznikají i mimo Hollywood a musí se s nimi počítat. Pamatujete, když Taylor Swift obešla tradiční systém a uvedla si svůj celovečerák, oslavující její koncertní tour, ve spolupráci s řetězcem AMC úplně sama samotinká? Tehdy se Hollywood bouřil, vypadalo to, že studioví hlavouni nebudou mít co jíst, ale nakonec tou úspěšně prošlapanou cestičkou vlastně nikdo nešel. Až teď se na stezku vydávají někteří z YouTuberů, co chtějí maminkám a babičkám ukázat, že to dotáhli i na stříbrné plátno.

Tyhle celebrity už dnes vyprodávají obří arény. Ostatně u nás můžete do outůčka s úspěšným podcastem, tak proč by mladíci z Dude Perfect, kteří kombinují sportovní majstrštyky s djůdovským humorem, nemohli v rámci turné vydělávat desítky milionů dolarů a ještě při tom nenatočit dokument, který na podzim uvedou stovky amerických kin?

Je otázkou, zda na tuhle partu půjde do kina někdo jiný než jejich příbuzní. Tohle není vyložený FOMO event, v podstatě se to moc nebude lišit od toho, co produkují pro YouTube. Dude Perfect: The Hero Tour může být pro kinaře jen vyplněním distribučního okna, ale zároveň je připomínkou toho, že youtuberští milleniálové pořád ještě z nostalgie a setrvačnosti sní o tom, že to dotáhnou do televize či do kina. Važme si jich, protože mladší generace tvůrců už tyhle ambice postrádají a kina považují div ne za muzejní exponáty.

Svým způsobem jsou to žabomyší války na pozadí mnohem hrozivějšího trendu. Microsoft, Amazon, Meta a Alphabet letos utradí dohromady 344 miliard dolarů na vývoj A.I, stavbu datových center a úprk vstříc nejen mediální apokalypse. A vy jste si až do poslední chvíle mysleli, že to dneska bude sluníčkové. Běžte ven, lehněte si na vyhřátý palouk, poslouchejte ptáky a zhluboka dýchejte. Příště to zas bude lepší. Musí být!

P. S. Dnes to bylo skutečně výjimečně kratší. O víkendu ale bude ještě bonusové vzpomínkové téma, tentokrát výjimečně pro všechny.