Trocha politiky, trocha mraků, dva sluneční paprsky a spousta nepříliš zajímavých předpovědí. To není počasí na následující měsíce nad Prahou, ale obsah dnešního newsletteru. Jsou prázdniny, já už mám skoro sbaleno (díky manželce) na velkolepou dvoutýdenní jízdu, ale s každým dnem teď přibývají témata. To je takhle vždycky. Člověk vytáhne paty z domu a začnou se dít věci. Tak snad se dovedu nad ranní kávou na dovolené ovládnout, abych ten notebook neotvíral příliš často.

 

 

Nebo tedy odbimbá za deset měsíců. Pokud sledujete krajinu amerických talkshow, jistě vám neuniklo, že CBS/Paramount zrušil bez náhrady show Stephena Colberta, který se vždy rád navážel do Trumpa, měl k tomu spoustu důvodů a ostrovtip jeho týmu dostal The Late Show na vrchol sledovanosti svébytného televizního žánru. To první místo je logicky s háčkem, protože všechny podobné talkshow divácky prudce klesají v podstatě celých deset let, co je Colbert u kormidla.

 

 

Kdykoliv byl u moci Trump, Colbertovy ratingy rostly, protože vláda oranžového mocipána vyrábí situace, při nichž se do scénáře skáčou vtipy samy. A realita je často “stranger than fiction”. Do politiky bych obvykle nezabíhal, ale Trumpova administrativa nedává na výběr. Colbert je jedničkou v talkshows, má skvělé recenze, hosty i témata. Přesto ho CBS/Paramount ruší, resp. oznámili, že za deset měsíců neprodlouží jeho smlouvu a celý pořad zruší z finančních důvodů. S politikou to prý rozhodně nemá nic společného. Ani s tím, že před pár dny Colbert vynadal Paramountu za šestnáctimilionový úplatek, který prezidentu Trumpovi hodlá vyplatit.

Den po oznámení se v publiku Colbertovy show sešli vlastně všichni ostatní moderátoři (John Oliver, Jon Stewart, Seth Meyers, Jimmy Fallon) a další hvězdy televizního nebe. Chyběl jen Jimmy Kimmel, který byl tou dobou na předem ohlášené dovolené, ale i ten si s Trumpem na podobné téma vyměnil alespoň pár ostrých tweetů, které Donald zakončil tím, že Kimmel je další na řadě (jeho show běží na ABC, tj. spadá pod Disneyho).

Na Colbertovi jsem byl dvakrát osobně a jeho show na mě vždycky působila sebevědomě a drze, jakkoliv si nemohl dovolit stejné stěry jako Oliver na HBO, a kvůli sledovanosti musel jít do rozhovorů s celebritami, které si přišly odvykládat naučenou historku a zapromovat nový film či seriál. Většina publika bohužel Colbertovy nebo Meyersovy každodenní souhrny politických událostí sleduje až na druhý den na YouTube, takže televizní ratingy jsou nízké a David Ellison snadno může zrušení pořadu svádět na škrtání neefektivně vynaložených peněz.

 

Zachovejme si trochu naivity a připusťme, že jde skutečně jen o finanční rozhodnutí (show je prodělečná, liší se jen odhady, zda tratí 20, 30, 40 nebo 50 milionů dolarů ročně). Jeho načasování je však v době stále živé Epsteinovy kauzy a oněch šestnácti milionů (Trump se chlubí tím, že mu Ellison za odmávnutý merger Skydance a Paramountu přihodí ještě 20 milionů v inzerci), mimořádně podezřelé. Trump navíc dokázal prosadit vynulování dotací pro PBS a NPR, což je další rána kvalitní žurnalistice. Tady už cítím, že mezi řádky vylézají názoroví oponenti, takže se radši dávám na ústup a vracím se za hollywoodské kopečky. Právě pro továrnu na sny a její osazenstvo je to ovšem velká rána. Nenamlouvejme si, že Trump nevyhlásil válku i hubatým hercům, progresivním producentům a sebejistým studiím. Zavírat před tím oči a nekoukat na americkou mediální krajinu a její znepokojující proměnu trochu zeširoka, je osudová chyba, protože tyhle prohry se s odstupem času promítnou úplně všude.

Nejen Superman, ale i Hollywood prodává do celého světa onu “American Way” jako mimořádně úspěšný exportní artikl. Otázkou je, zda současná taktika okované pěsti místo dosavadní otevřené náruče najde za hranicemi dostatek fanoušků.

Cítím v prstech storytime k úpadku americké komiky a komedie jako takové. Je to přeci jenom čtvrt století od vlny prcičkovských komedií a poslední monokultury humoru na stříbrném plátně. Takže píšu do notýsku!

Zařekl jsem se, že o Supermanovi už nebudu moc psát po své kontroverzní recenzi, ale oddělit dílo od tržeb přece jde, ne? Zvlášť když mi někdo konkrétní napsal, že by si moc rád přečetl o tom propastném rozdílu zájmu v USA a ve světě. Pokud sledujete americké mediální výstupy (zvlášť ty pod taktovkou Penske Media), pak musíte mít pocit, že Superman je letošní Avatar (omyl, James Cameron dorazí až na podzim (re-release) a v zimě (premiéra)). Fantastický start, fantastický držák, fantastické ohlasy i tržby. Tomuhle filmu se prostě všechno daří. Prorokují se mu závratné výdělky, při jejichž obhajobě základní matematika drhne tak hlasitě, že začnete shánět špunty do uší. V USA ale především zcela ignorují, že v Evropě a v Asii Kal-Ela drtí dinosauři a návrat syna Kryptonu vlastně zaujal jen pár skalních fandů.

 

Existuje v poslední době vlastně jiný případ, kdy by americké tržby tak statečně táhly film k profitu, zatímco ty zbylé podkopávaly bohulibému záměru obě nohy? Vlastně moc ne. V žebříčku Top 200 kasovně nejúspěšnějších filmů najdeme jen hrst výjimek. Wicked je pochopitelné a kategorií samo pro sebe. První a druhý Black Panther těsně ve prospěch USA, hodně proamerické marvelovky jako Iron Man, Captain America jsou ve srovnání tržeb dost fifty-fifty, stejně tak např. Top Gun: Maverick apod.

Superman v té Top 200 s celkovými tržbami asi ani nebude, ale jeho mix bude výrazně proamerický (jinak film nejvíc “letí” ve Velké Británii, Mexiku, Brazílii, nebo v Austrálii). Ale aby tyhle tři (za chvíli čtyři) odstavce nebyly jen zbytečným konstatováním, pojďme si povědět o opaku, tj. výrazných případech, kdy mimoamerické tržby zachraňují filmům krk. Některé kontrasty jsou fascinující. Např. u bondovek byste asi tipovali, že vydělají nejvíc peněz mimo USA, ale co třeba Transformeři nebo Rychle a zběsile?

Avatar :: 798M (USA), 2.138B (zbytek)

Titanic :: 674M (USA), 1.549B (zbytek)

Furious 7 :: 353M (USA), 1.107B (zbytek)

The Fate of the Furious :: 226M (USA), 963.2M (zbytek)

Minions :: 336M (USA), 821M (zbytek)

Aquaman :: 335M (USA), 814M (zbytek)

Transformers: Age of Extincion :: 245M (USA), 859M (zbytek)

Ige Age: Dawn of the Dinosaurs :: 197M (USA), 690M (zbytek)

Ice Age: Continental Drift :: 161M (USA), 718M (zbytek)

Venom :: 213M (USA), 643M (zbytek)

Náhodně poskládaná desítka, v níž vám minimálně něco muselo zvednout obočí. Tak ho zase nechte sednout a běžte to honem někomu povědět s pocitem, že to čtení dnes nebylo zbytečné.

O Kalshi, magické službě, kde na rozdíl od naší tipovačky můžete vyhrát nejen respekt sobě rovných, ale také zcela hmatatelné peníze, už jsem před pár měsíci psal. V USA není legální, protože se tam např. kinotržby tipovat za peníze nesmí, ale s VPN se stejně řada lidí podobných dostihů pravidelně účastní. Někteří mají insider info ze studií nebo testovacích projekcí, takže pak sází tisíce dolarů na to, jaké bude mít film v den premiéry skóre na Rotten Tomatoes. A vyhrávají desetinásobky vsazených peněz.

 

Jak do toho zapadají Šmoulové? Měli premiéru v Austrálii a na Novém Zélandě o týden dřív než v USA. Do skóre na Rottenech většinou tamní kritici příliš nepromlouvají, ale Peter Gray je jiná liga. Když totiž Peter Gray něco setře, vychází to z historických algoritmů jako jistota kritického propadáku. Jeho jednohvězdičková zdrcující recenze Šmoulů tak způsobila, že sázkaři na Kelshi investovali 1.2 milionu dolarů (desetina víkendových tržeb snímku) na to, že půjde o absolutní katastrofu. Šmoulové mají aktuálně na Rottenech shnilých 21 %. Peter Gray vydělal stovkám zkušených gamblerů velké peníze.

Sám pracuje mimo branži a psaním recenzí si pouze přivydělává. Kdyby sázel na své vlastní názory na Kalshi, byl by na tom o dost líp. Top 5 sázejících díky jeho odhadu za víkend vydělalo vyšší jednotky tisíců dolarů. Objem vložených peněz byl natolik výrazný, že se o Kalshi dozvěděli i studioví exekutivci. Mají tak další bolehlav, i když zatím v šedé zóně mimo pozornost mainstreamových médií či velkých davů. I pár podivínů, co se úspěšně vydělává na vašich pádech, však dokáže jednomu zkazit klidné spaní.

 

Filmové tržby a hodnocení jsou na Kalshi zatím okrajovou záležitostí, sázet se tu dá úplně na všechno - třeba i na klíčová slova, která zazní v prezidentově projevu nebo při vyhlášení další účetní uzávěrky Netflixu. Primární jsou sport, politika nebo počasí - tradičně nejsilnější náměty každodenních diskuzí.

Dvacet minut po vydání minulého newsletteru vyšla účetní uzávěrka Netflixu. Možná jsem si to špatně načasoval, ale ono vlastně nebylo moc o čem mluvit. Stabilní, tak by se daly jedním slovem výsledky popsat. Netflix už nově nezveřejňuje nárůsty předplatitelů, ale dokázal si obhájit prognózy, co do tržeb, zisku i peněz na hlavu každého platícího zákazníka. A aby toho nebylo málo, zveřejnil i další kus interních statistik za posledního půl roku.

 

Zajímavá, ale opět nijak moc překvapivá čísla, snad s výjimkou Adolescence, kde se opět ukazuje, že nákupy ve Velké Británii se vyplatí, a že Netflix umí se správným titulem rozdmýchat celospolečenskou debatu. Jednička s hvězdičkou.

Vás opravdu zajímá ten zbytek, že jo? Animáky všude, kam se podíváš. Wrestling ve světě nic moc, rychlokvaškové dokumenty mnohem lepší. Seriálová smetánka podle očekávání, nové sezóny zaběhnutých klasik vedou, špatně není ani exkluzivitkám od Sony, naopak koupený “katalog na kila” od Warnerů dělá “jen” solidní čísla. Mezi nepůvodními seriály je jedničkou Young Sheldon, v animácích vede CoCoMelon a Peppa Pig.

Kluci z Filmtoro si dali tu práci, aby v tabulce vyštrachali i sledovanost českých filmů. Vede dlouhodobě Jan Žižka (1.8 milionu zhlédnutí za prvních šest měsíců roku), ale slušně zabodovala i komedie Na plech (800 tisíc), snímek V dobrém i zlém, animovaná Pyšná princezna (obojí 600 tisíc zhlédnutí), nebo Výjimečný stav (500 tisíc).

 

Jednou z pikošek byl veleúspěch německého akčňáku Exterritorial, který použiji jako oslí můstek, abych se dostal k jinému Ex, totiž k argentinskému sci-fi seriálu Externaut, v němž je řada efektů vylepšená generativní A.I. Šéf Netflixu, Ted Sarandos, si použití umělé inteligence obhájil. Bez ní by prý seriál komerčně nedával smysl - nebylo by možné ho realizovat v daném budgetu a případná navýšení by znamenala, že by Netflix neměl o investici do projektu zájem. Jistě také pomohlo, že film se natáčel v Argentině mimo jurisdikci hollywoodské SAG-AFTRA. Podobných “experimentů” u Netflixu bude jistě přibývat. Není bez zajímavosti, že třetina všech zhlédnutí v první půlce roku 2025 připadá na cizojazyčné (neanglicky mluvené) filmy a seriály.

Před Fantastic Four se bude exkluzivně promítat trailer na třetího Avatara. Před dvaceti lety by to pro film znamenalo finanční doping, protože mimo kino nebylo moc jiných míst, kde trailery vidět v rozumné kvalitě. Ale dneska, kdy se ukázka souběžně objeví ve 4K 3D HDR online?

Paramount uzavřel domluvu s tvůrci South Parku! Deset nových epizod ročně a exkluzivní streamovací práva na pět let dopředu za 1.5 miliardy dolarů. HBO/Warneři definitivně ze hry. UPDATE: První z těch padesáti epizod právě odvysílala první z padesáti P.S.A. o Trumpovi. Ten ještě bude vzpomínat na Colberta!

 

HBO Max nově odstartoval v Albánii, Arménii, Estonsku, Gruzii, na Islandu nebo na Kypru, také v Kazachstánu, Kyrgystánu, Litvě, Lotyšsku, na Maltě, nebo v Tádžikistánu. Aktuálně už má přes 90 trhů, po doběhnutí exkluzivních smluv třetích stran odstartuje napřesrok konečně i ve Francii, Německu, nebo v Itálii. Do dvou let by chtěl být k dispozici na 100+ trzích.

Netflix získal od Hasbra práva na adaptaci deskové hry Monopoly. Dlouho se spekulovalo, co si s tím streamer počne. Nakonec vznikne velkolepá reality show, o jejíž přípravu se aktuálně uchází čtyřicet různých entit. Snad zvítězí ten nejlepší a nebude z toho další povrchní honba za výdělkem (což by ale bylo přesně v duchu pravidel původní hry).