Ondřej Provazník zabodoval před šesti lety, když s kolegou Martinem Duškem natočil Staříky. Byl z toho nejlepší film roku podle kritiků, cena za scénář nebo dva České lvy.

Teď to Provazník už zkouší sám, a to dlouho avizovaným a už ve fázi vývoje chváleným projektem Sbormistr, jenž se vrací ke skandálnímu sexuálnímu zneužívání sboristek v Bambini Di Praga nechvalně proslulým Bohumilem Kulínským. Toho si v dramatu, které mělo být jedním z highlightů karlovarské soutěže, zahrál Juraj Loj. Jak to dopadlo? 

Jak to vidí Cival:

Očekávaný snímek, který dramatizuje události okolo sexuálního zneužívání nezletilých sboristek Bambini Di Praga Bohumilem Kulínským, předcházela dlouho skvělá pověst – a výsledek jí za mě bezezbytku dostál. Je to opravdu požitek sledovat film Ondřeje Provazníka. Ve Sbormistrovi jde ještě dál než ve Stařících (tentokrát sólo) a servíruje velmi silný film, v němž brilantně orchestruje mladé herečky s vtahující kamerou, perfektní výtvarnou stránkou, opřenou o kostýmy Marka Cpina, a samotnou hudební složkou.

Není to film šokantní a nevím, jestli bude srozumitelný pro mezinárodní diváctvo, které nezná Kulínského případ a jeho obličej nejen z devadesátkových televizních estrád (proto film skončil ve Varech?), byl ale velký zážitek se na něj dívat a některé momenty z hor nebo z kamenů v Central Parku mi budou v hlavě viset ještě hodně dlouho. A to jak z estetických důvodů, tak z obdivu k inscenační zručnosti režiséra a k tomu, jak jemně a přitom trefně je vystihnuta sbormistrova manipulativní nátura.

Jak to vidí Rimsy:

To všeobecné nadšení se chápe dost snadno – skutečně není standardem, aby se nějaký český film pyšnil takovouto mírou dotaženosti napříč více rovinami. Chválit jde režii, jež se postarala o velkou vnitřní soudržnost díla, herecké výkony (nejen) ústředního tria či plíživou atmosféru, v níž je průšvih neustále za rohem a která stojí na nuancovaném audiovizuálním podání. Největší uznání si však zaslouží jedna konkrétní scéna, natočená s extrémním smyslem pro kompoziční detail i citlivé uchopení situace, jež by snadno vybízela k exploataci. Potud všechna čest.

Osobně jsem se však nemohl zbavit dojmu, že tento vycizelovaný tvar není příliš životný, skýtá jen minimum překvapení a odchylek a spíše skoro až akademicky vrství situace, které jsme v podobných titulech o nerovném vztahu mezi autoritou a obětí její zvůle viděli už mnohokrát. Určitá místa tak dávají vzpomenout třeba na Club Zero, Vlčí boudu, 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny, Whiplash či nedávné drama Julie mlčí; a ve výčtu by šlo pokračovat. Navíc když rámcově známe skutečný příběh, který byl pro snímek hlavní inspirací, nezbývá než čekat, než se vyprávění dobere k nevyhnutelnému. Toto čekání je bezesporu atmosférické a svou precizností na naše poměry výrazně nadstandardní, přesto bych ocenil trochu víc chaosu, překvapivosti a možná i ochoty riskovat, díky čemuž by se na příběh šlo z hlediska emocí silněji napojit a ne ho „jen“ uznale odkývat. 

Jak to vidí Jokolo:

Sebevědomý film, který by bez problému obstál na evropské scéně. Sbormistr se může opřít o mnoho devíz, které z něj dělají výjimečné autorské dílo s jasnou vizí. Patří mezi ně herecké výkony všech zúčastněných, plíživě vyšperkovaný scénář nebo zdatná režie. Jsme tedy v té fázi, kdy nemusíme přemýšlet nad tím, jestli jde o dobrý film, ale spekulujme nad tím, jak moc dobrý vlastně je. Jistě by se dalo namítat, že v lecčems mohl příběh být ještě osobitější a odvážnější. Výhodou Sbormistra je však to, že díky znamenitému scénáři lze vyjma ústředního tématu sledovat v příběhu hned několik souvisle odvíjejících se linií a postav, které spolu vždy korespondují a zdůrazňují sílu linky hlavní. Jde tak o velmi zdařilé dílo, které je vizuálně podmanivé, tematicky vtahující, vyzněním děsivé a bohužel vždy aktuální. Bezpochyby jeden z nejsilnějších zářezů do letošní tuzemské kinematografie. 

Jak to vidí Spooner:

Takový ten pocit, když dostanete trochu něco jiného, než jste čekali, a i přes výtečné řemeslo neodejdete z kina úplně uspokojeni. Ondřej Provazník předvádí v ostře sledované české novince sebevědomou režii, která si hraje s detaily, náznaky a zároveň dokáže servírovat výtečně zaranžované pasáže či poutavé obrazy. Zároveň se mu podařilo výtečně prodat retro atmosféru 90. let i autenticitu holčičího chování a uvěřitelných dialogů. Pochválit se samozřejmě musí také výtečný Juraj Loj a perfektně obsazené dívčí osazenstvo, kdy nám byly zejména v případě Kateřiny Falbrové a Mayi Kintery představeny zajímavé talenty.

I přesto mě výsledek vůbec nestrhl, nedokázal jsem se na něj napojit a svým podáním mě nechával dlouhou dobu chladným. Scénář se sice zabývá motivy kultu osobnosti, manipulace či velmi krutého dospívání, zároveň jsem se ale nemohl zbavit dojmu, že se tu většinu času klouže spíše po povrchu a zásadně se netne do živého. Když už k tomu sice v závěrečné třetině dojde, zvládne z toho Provazník vykouzlit několik silných scén, jenže snímek i tak po většinu času postrádá opravdu tísnivou a mrazivou atmosféru. Stejně tak mi vadila jistá nedořešenost a nedořečenost vztahů, což byl však tvůrčí záměr a dokážu si představit, že právě tento aspekt bude řadě diváků imponovat. Z tohoto tématu se ovšem dalo vyždímat daleko víc a o jeden z nejsilnějších zážitků z Varů, jak jsem očekával, se jednat nebude.

Jak to vidí do_Od:

Jako varování pro mladé lidi (nejen dívky) to asi v rámci možností bude fungovat, koneckonců je to docela všímavá kritika kultu osobnosti a k čemu může tohle nebezpečné propadání něčímu charisma a moci vést. Na druhou stranu mám pocit, že takhle třaskavé téma si zasloužilo nejen lehkou inspiraci, ale věrnou a komplexní rekonstrukci, která by se zvládla důkladně pověnovat všemu s touto kauzou spojenému. A to Sbormistr nedělá ani omylem.

Rutinně natočené a odvyprávěné drama sice nabídne pár silnějších scén, zejména souboje hlasivek jsou docela působivé, jinak je to ale slabý odvar filmu, kterým Sbormistr mohl (a snad i měl) být, aby Vary ovládnul podobně jako třeba loni Vlny. Jakékoli ódy na něj budou spíš smutným odrazem toho, že v absenci lepších děl se lidé spokojí i s naprostým minimem. 

Recenzi čekejte velmi brzy.