Kropí to jeden za druhým, streamy ty akční béčka. Amazon tentokrát pověřil hardcore šikovného akčního realizátora Ilju Najšullera, aby převedl dvojici hlav exekutivy z bodu A do bodu B, a udělal to pokud možno zábavně, nápaditě, ale bez nutnosti nechat se rozptylovat hlubokomyslným dějem nebo motivacemi záporáků. Stačí to? Své vám o Hlavách státu poví Hlad, Karel, imf i Jokolo.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Spotřební akční podívaná pro stream, která má jednu velkou výhodu. Režíroval ji Ilja Najšuller. Tvůrce filmů Hardcore Henry a Nikdo má akci v ruce jako málokdo v dnešním Hollywoodu, nebojí se urvat se a když hrdinové někam utíkají, nebo bojují o život, skvěle se na to kouká. Není to tak drsné a šílené jako Najšullerovy předchozí kousky, ale v rámci akčního výplachu hollywoodského střihu je tu těch vtipných, vychytralých a nápaditých řešení dost na to, aby Hlavy státu jako akčňák obstály. Což mě přivádí k dalšímu příjemnému překvapení – je to víc akční film s vtipy než klasická akční komedie a docela to tomu sluší. 

Mrzoutský Elba a sympaťák Cena, který překvapivě nehraje úplného bambulu, to hodně táhnou, Jack Quaid si svou jedinou scénu strašně užívá a člověk by v jistých chvílích mohl mluvit o nadšení. Kdyby to celé nebylo propojené líně sepsaným scénářem. Ten je tu víceméně jen od toho, aby se dva vůdci svobodného světa dostali z Běloruska do Itálie a občas si chvíli povídali a pak zase začali utíkat, střílet, ujíždět nebo dělat tohle všechno dohromady. Banální děj reálně nezaujme, je tu jen od toho, aby spojoval solidní akční scény. A docela to zamrzí, protože Ilja Najšuller by si zasloužil, aby jeho schopnosti nepodkopával fakt, že tady bylo vlastně všem jedno, co se bude odehrávat mimo akční scény. Bavil jsem se velmi slušně, ale pocit jisté odfláknutosti a přístupu „akce je dobrá, zbytek nějak poslepujte“ mi radost nedělá. 

Jak to vidí KarelR:

Jako kdyby někdo napsal akčňák za 200 milionů… a pak se to natočilo za 50. Hlavy státu jsou v jádru typickým streamovacím výplachem s neoriginální zápletkou, ošklivými triky a lehce přepálenou stopáží (úvodní půlhodinka se vleče). Jakmile se však americký prezident a britský premiér začnou protloukat Běloruskem, Polskem a Chorvatskem, přepne Ilja Najšuller do svého typického módu zběsilé akce a začne sypat z rukávu jeden rebelský nápad za druhým. Pořád je vidět, že se mu nedostávalo peněz a obsazení je vyloženě „co Amazon dal“. Jeho energický rukopis ale vyrábí jednu akční radost za druhou (Jack Quaid opět v prvotřídní formě), a i když to v lecčems pořád drhne, nakonec bych tomuhle béčku dal palec nahoru. Na Hardcore Henryho a Nikoho se to nechytá, v záplavě neinspirativních žánrových cvičení ale slušná práce.

Jak to vidí imf:

Najšuller je šikula, ale bohužel tu bok po boku snaživého Ceny a Elby bojuje s nanicovatým scénářem Pata a Mata alias Applebauma a Nemce. I proto jsou akční vrcholky každou druhou minutu spláchnuté bizarními a hlavně neutuchajícími zvraty, hrdinům víc cukají koutky než prsní svaly a nikdo se tu o nikoho nebojí, protože honba za MacGuffinem (všemocný špiclovací systém, so 90s) nemá začátek ani konec, hlavu ani patu. Korunu tomu nasazuje Paddy Considine jako absolutně rutinní ruský generál, co tahá za nitky v pozadí a není věrohodný ani optikou béčkových záporáků z dob videopůjčoven. Tenhle film mě tahá střídavě na obě strany. Nemůžu říct, že by to byla ztráta času, ale během závěrečných titulků jsem asi cítil spíš úlevu než nadšení. Musím si pustit nějakou vousatou klasiku, kde záporákům o něco jde a hrdinům jde pro změnu o krk. Tady marně hledám obojí.

Jak to vidí Jokolo:

Na poměry Najšullerovy tvorby slabší, ovšem na poměry průměrné streamovací výplně je to klenot. Hlavy státu se totiž mohou opřít o zdařile vybudovanou a prodanou chemii ústředního dua. John Cena i Idris Elba ve svých rolích jsou neskutečně zábavní a jejich vzájemné špičkování ukazuje, že oba mají skvělý cit pro komediální timing. A když už si nepoměřují svaly, pindíky či politické dovednosti, Najšuller přikročí k akci, která je adekvátně přepálená a takřka vždy zábavná. Trochu proto zamrzí hloupoučký scénář a odfláknutý záporák, protože Considine například v nedávnem Deep Cover ukázal, že i v béčku má na to se blýsknout. Celkové dojmy však zůstávají pozitivní, neboť odvázaní Cena s Elbou na jadrnou srandu bohatě stačí.