Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

--   

Další krásný týden plný bezbřehého optimismu? Tak určitě, pokud pomineme, že počet hollywoodských studií by nám v budoucnu mohl zase trochu klesnout, a už teď se množí dohady, že rozporcovaní Warneři by mohli skončit v kapse techbros jako užitečná hračka na trénování A.I. Pak si ještě probereme, jak reaguje showbusiness na to, že většina obsahu je konzumovaná na mobilních telefonech, nahlédneme do vaší obavy, že dnešním filmům a seriálům nerozumíte a vlastně se vám i ztrácejí před očima. A nakonec se snad stihneme vyhnout i tomu, že v Los Angeles se natáčí pokračování Garlandovy Civil War. Nebo je to prequel? Jisté je, že letos o prázdninách se pod nohama turistů ten chodník slávy ošoupe o něco méně než kdy dřív.

Hospodo, platím!

Možná si vzpomenete, že se Disney zavázal zaplatit NBCUniversal 8.6 miliard dolarů za jeho třetinu v Hulu, aby po odkupu Foxů vlastnil tuto platformu stoprocentně. Obě strany si najaly právníky (a ti pak zase další), aby propočítaly, zda je tahle částka přiměřená, nebo se bude tučně doplácet. Minimálně tak si to představovali u Comcastu, otcovského brandu NBCUniversal. To budou miliardy navíc do pokladničky!

Po dvou letech už je konečně dobojováno a spočteno. Disney doplácet bude, ale mnohem méně, než se původně počítalo. Obě strany s tím ovšem souhlasí a snaží se akvizici dotáhnout do cílové rovinky co nejrychleji, protože za stávající vlády už si nemůže být nikdo ničím jistý. V případě jakýchkoliv rozporů by zasahovala federální moc, která by mohla oběma entitám slušně zavařit, nebo je minimálně přibrzdit. Disney tedy ochotně zaplatí 438.7 milionů dolarů, čímž se účet plus mínus zaokrouhlí na devíti miliardách.

Pro Disneyho je to velká výhra, nezávislý odhadce (najatý Comcastem) totiž stanovil výši doplatku na desetinásobku, tj. něco kolem pěti miliard. Baj voko 400 milionů je tak cca rozpočet chystaných Avengers: Doomsday nebo jedné menší horské dráhy v Disneylandu, takže to Boba Igera nějak výjimečně bolet nebude.

Zásadní akvizice ve snaze urvat alespoň druhé nebo třetí místo ve streamovacích válkách a zůstat ve hře, je o to kontrastnější, když se podíváte na situaci u Warnerů. David Zaslav už boj o bednu vzdává. Nechává to Netflixu, Amazonu a právě Disneymu, který posílí content o Hulu. Už dnes v USA, kde běží obě služby odděleně, dává z finančního hlediska největší smysl si je objednat pohromadě v balíčku. Sportovní fandové si ještě mohou přiobjednat ESPN+, které projde již brzy velkou proměnou, ale nikdy se nestane součástí jednoho celku, protože je strategicky výhodnější z platformy oddělit sportovní obsah.

To tuší i Zaslav, proto CNN a Eurosport při porcování Warnerů zametl do nově vznikající skupiny Global Networks, jak jsem popisoval před pár dny. Už nyní si ostatně na českém Maxu musíte za sportovní balíček připlatit.

Vypadá to, že budoucnost HBO Max bude podstatně skromnější, než jsme se obávali. Analytikům vyšlo, že většina lidí si předplácí službu kvůli filmům a seriálům, takže Zaslav velmi pravděpodobně nabídne základní předplatné a k němu sportovní (Eurosport), zpravodajský (CNN) a bydlenkový (HGTV + TLC, resp. komplet portfolio Discovery+) balíček za nějaké drobné. Staronový HBO Max však bude s tím základem působit vedle Netflixu, Prime Video a Disney+ jako chudý příbuzný. Bude to hrát na kvalita > kvantita, ale dnešní zhýčkaný divák vyžaduje hodně muziky za málo peněz, jakkoliv na ty nekonečné katalogy obsahu nakonec odmítne pravidelně koukat.

Tahle strategie se tedy Warnerům nevyplatí, ať už je příčinou krátkozrakost nebo vědomí neodvratné porážky. A protože u Warnerů vládnou cifršpioni, předpokládám, že jednoho dne prostě nastartujete HBO Max (rebranding přijde během léta) a on bude v menším balení, ale za stejnou či vyšší cenu, tak trochu jako tabulky čokolády v supermarketech.

Vertikalizace je zpět

O víkendu jsem byl na svatbě a snad poprvé v životě jsem dobrovolně natáčel video na výšku. Ano, ano, můj věk se opět projevuje. Když jsem točil v mládí amatérské filmy na 4:3, v postprodukci se jim přidělával 16:9 pruhy, protože to bylo víc “absolute cinema”. Éra natáčení na výšku mi nikdy moc nevoněla, odmítal jsem tak vyrábět první dojmy na MovieZone, nebo třeba i teasery určené primárně pro mobilní publikum. Jenže doba se mění, nejen na svatbách, ale i v Hollywoodu.

Jako filmový kmet jsem až doposud ignoroval velkolepý úsvit showbusinessu s vertikálním videem (nedík Janu Vejnarovi, že mi tyto tajné dveře doširoka rozkopnul). Ano, jde o jinou vertikalizaci než tu, kterou soudy v padesátých letech zakázaly ve slavném případu Paramount vs. USA. Fascinující svět surreálných telenovel, rozsekaných na minutové kousky, v nichž vlkodlak-milionář svádí nevlastní sestru, připomíná nasvícením hallmarkovské filmy, přepjatým herectvím pak spíše filmy pro dospělé, s nimiž má společný i rychlý vpád do děje a oddalované vyvrcholení.

Protože bych se pro vás roztrhal, podíval jsem se na dvacet minut velkofilmu Forbidden Desires: Alpha’s Love. A přesně podle slibů jiných novinářů od toho teď nemohu odtrhnout oči. Amatérské produkce s absurdním dějem vás namotávají reel po reelu a stejně jako zbytek tiktoku zneužívají lidské ochoty nechat se rozněžňovat mikrodávkami dopaminu. Já jsem tedy kouzlo spatřoval spíš v té (ne)záměrné neumětelnosti, ostatně kdysi dávno jsme s kamarády propadli kouzlo camp movies á la Turecké Hvězdné války nebo spoustě béčkových kung-fu filmů, které byly tak špatné, až byly najednou úplně skvělé.

Tady jsou ovšem nenavazující střihy, šílené změny lokací a záměrů, nebo neexistující herectví lidí, co právě utekli od poklady ve Walmartu, něčím na způsob cringe opia internetových čumilů. Není divu, že producenti téhle šmíry měsíčně inkasují šesticiferné sumy v dolarech. Jedna z největších platforem tohoto typu, Reelshort, vychrlí až 50 celovečerních příběhů měsíčně. A čím dál tím častěji na nich pracují herci, kameramani, maskérky, střihači nebo osvětlovači, kteří bydlí v Los Angeles a nemohou zavadit o regulérní zakázky. Proto sledujeme obrovský odliv talentu směrem k youtuberům, tiktokerům, podcasterům a “těmhle”.

Reelshort si na vlastní nebezpečí můžete stáhnout (ale na Youtube jsou útržky některých věcí k dispozici volně). Obsah je na něm zdarma, ale jakmile zhlédnete deset krátkých úryvků z některého titulu, vyskočí na vás žádost o platbu. Chcete vědět, jak to dopadne s vlkodlačím incestem horních deseti tisíc? Kupte si kredit! Dokoukání podobného blockbusteru vás může vyjít na dvacet, ale klidně i čtyřicet dolarů. Slovní salát, který z herců padá, je mimochodem ještě bláznivější než cokoliv, co by zvládla vymyslet umělá inteligence. Pokud ji však někdo na takových veledílech natrénuje, může rázem produkovat nikoliv padesát, ale klidně pět tisíc podobných eposů. Týdně!

Reelshort vychází z asijského trendu krátičkých web-fiction storíček, většinou banálních bajek s rychlou pointou, kterých byl Tik Tok vždy plný. Snaha rychle zkonzumovat něco malého způsobila i prudký vzestup webtoons, dalšího asijského fenoménu, který už počítá zisky v miliardách. Američané vše dovedli k obludné dokonalosti, kdy místo krátkých vypointovaných příběhů nabízejí telenovely rozsekané na minuty, takže si při té spoustě malých chodů ani nevšimnete, že to celé nedává smysl.

Nebo vlastně všimnete, protože ten cringe je hnacím motorem. Chcete vědět, jestli to tvůrci trumfnou. Jestli to dělají schválně, nebo jsou prostě tak nešikovní. Chcete se tomu zasmát s kamarády, a pak možná i s jejich kamarády. To je ostatně i skrytá síla zmíněných brakových camp movies, které si pouštěli studenti na vysokoškolských kolejích (CAMPus). I kolem nich pak vznikl celý byznys… někdy si o tom napíšeme víc, protože je tam spousta šťavnatých titulů i zákulisních příběhů.

Reelshort zažil nevětší boom během stávky herců a scenáristů. Tedy ne že by lelkující tvůrci začali točit kraťasy, ale všeobecný strach z nedostatku contentu byl vodou na mlýn marketingu podobných platforem. Vedle Reelshort se objevily i DramaBox, ShortTV, SerialPlus a FlexTV. Řada z nich je čínská, ale snaží se obsazovat bělochy žijící v Pekingu či Šanghaji, abyste nepoznali, že jde o asijskou produkci (marně, kulisy i rekvizity je vždy spolehlivě prozradí). Reelshort má také čínské kořeny, ale operuje v Los Angeles a momentálně tu zaměstnává přes 1000 lidí.

Zástupci těchto platforem odhadují, že vertikální filmy se stanou paralelním filmovým byznysem, který už teď jen v rámci jediné platformy (Reelshort) dosahuje obratu kolem jedné miliardy dolarů ročně. Jen pro srovnání, příjmy ze všech studiových kinopremiér jsou během dobré (předcovidové) sezóny zhruba desetinásobné. Nemusím snad dodávat, že srovnání nákladů hollywoodského a vertikálního blockbusteru bude spíše v tisícinásobcích, v neprospěch těch produkcí, co vídáte jen v kinech. Reelshort vydělává obrovské peníze na in-app platbách nebo sledování reklam (když se chcete placení vyhnout, tak jako v mobilních hrách). Navíc jeho rychloobrátková produkce umožňuje zpracovávat aktuální témata. Něco se stane v pondělí a vy už v pátek můžete koukat na celovečerák “based on true story”.

Move fast and break Hollywood, to je heslo čínských rozvracečů, kteří se mohou jen smát tomu, jak v roce 2020 neuspěl podobně namířený projekt Quibi, který chtěl z krátkometrážního videa udělat prémiový obsah s áčkovými tvůrci a herci. Internet se však svobodně rozhodl, že chce raději levnou a trapnou šmakuládu, které se zatím zjevně ne a ne nabažit. Produkce se štábem, který operuje ve dvanáctihodinových směnách mimo odbory a tedy i jakékoliv přijatelné podmínky, vyrábí minutově obsah hluboko pod náklady i na ty nejošoupanější televizní soap opery. Podle aktuálních pravidel SAG-AFTRA byste za hlavní roli měli denně dostat 1158 dolarů, u Reelshort mají i ty největší hvězdy něco mezi 300 až 500 dolary, přičemž celá produkce je hotová za tři až pět dní. Nezaměstnaným hercům nebo lidem s hollywoodskými sny to však může připadat jako hotové jmění, zvlášť když jdou z role do role, bez konkurzů nebo zbytečných prostojů.

Chápu, že cokoliv jsem zatím napsal, vás spíš láká než odrazuje. Herci nucení držet v ruce divné rekvizity z Temu, které mají představovat sci-fi paprskomet, ale spíš evokují sexuální hračku. Dialogy přeložené z mandarínštiny do angličtiny, které skutečně zní jako chrchel předloňského generativního A.I. modelu. To celé pod lákavými názvy “Jak mě zabil manžel, abych o dva týdny později vyhrála v loterii” nebo Ooops! Omylem jsem se vdala za Davida Zaslava (ok, originál je Oops! I Married a Billionaire CEO, ale málem už jste klikali!).

Podle několika insiderů se u Hulu zvažuje, zda by nerozjeli v rámci platformy podobný formát (na Netflixu jsou vertikální Netflix Moments - pečlivě vystříhané ústřižky ze seriálů a filmů, které mají lákat proklikem na plnohodnotný titul), což zní děsivě. Vysvětlete někdo Igerovi, že na to lidi koukají z hecu a nikoliv proto, že se jim to líbí líbí. Že jo? ŽE JO?

Srovnávejme jablka s jablky

Původně jsem chtěl na vertikální video navázat dalším dlouhým tématem o příliš tmavých nebo nekontrastních vizuálech a nesrozumitelných dialozích, ale necháme si to do speciálu nebo podcastu, ať se taky máte na co těšit (speciál o smrti fyzických médií je ve frontě, opravdu! Už jsou mrtvá, nikam nemusíme spěchat… o prázdninách se to krásně sejde). Pojďme se tedy ještě na chvilku zastavit u nového systému odměňování tvůrců na Apple TV+.

Apple totiž představil prý zcela neprůstřelný systém bonusů, který bere v úvahu, zda jste přilákali na platformu nové duše (musí si pustit vás seriál do jednoho týdne od registrace), jestli je dostatečně zaujali (počet odkoukaných minut), a také zda jste Applu něco ušetřili (bere se do úvahy rozpočet vašeho seriálu/filmu). Srovnáváte se s kompletní produkcí daného roku (novinky i nové sezóny již existujících seriálů), přičemž můžete získat body.

Čím lepší výsledek v čím pozdější sezóně, tím víc bodů můžete získat. Jeden má hodnotu až 350 tisíc dolarů (pokud se váš seriál v páté sezóně umístí v Top 3 celoroční sledovanosti), celkem můžete získat až 35 bodů, tj. přijít si na 12 milionů dolarů.

Je to celé zběsile komplikované a srovnává se to pouze interně, což ale může být při neprůhledném modelu předplatitelů a rozpočtů vlastně plus. Pokud jste v té sledovanější půlce pořadů, má jeden bod hodnotu 100 až 150 tisíc dolarů, v závislosti na sezóně. Jako scenárista máte prý možnost získat až deset bodů, což znamená 1 až 1.5 milionu dolarů bonusu. To už stojí za trochu snahy, nemyslíte? Apple nabízí i dvoumilionový bonus za vyhranou Emmy nebo Zlatý glóbus, který se však bude dělit mezi celý vítězný tým.

Jednou větou…

Stávka SAG-AFTRA je u konce! Že jsem si spletl letopočet? Nikoliv, po desetiměsíčním patu hereckých odborů a zástupců videoherní branže konečně obě strany dospěly ke kompromisu a po schválení ze strany dozorčího orgánu podepíší rámcovou smlouvu.

Disney a NBCUniversal se stíhají nejen vyrovnat za Hulu, ale ještě podepsat společnou rukou žalobu proti MidJourney. Možná se chce Comcast zahojit za ten menší nedoplatek? V žalobě jsou příklady fotorealisticky vygenerovaných neautorizovaných kopií slavných postav obou studií, od Darth Vadera až po mimoně. Jedno je jisté, myšákovic právníci budou mít žně.

Marvel letos přeskočí tradiční účast na Comic-Conu, přesně v době, kdy má premiéru Fantastická čtyřka. Marvel zatím nikdy nevynechal, což buď znamená, že chce maximálně utajit, co chystá do Avengers, nebo příliš nevěří zmíněné premiéře. Spekulace (zatím) nechávám na vás.