Vítejte u další sklizně postřehů zpoza showbyznysové opony (delší verzi najdete v mém newsletteru  hollywood101.substack.com, který vychází každou středu, a nově je k dispozici i pro předplatitele, jimž nabízí přístup do archivu a bonusový obsah!), aneb co všechno se událo v Hollywoodu za zavřenými dveřmi v uplynulém týdnu. 

--  

To takhle počkáte na pátek ráno, protože už jste ve čtvrtek po uspání dětí unavení a přes noc vám hollywoodské novinky doslova vybouchnou do obličeje. Aaron Taylor-Johnson jako ambasador bondovských hodinek Omega? Hmm… A24 podepisující budgetový ortel smrti adaptací Elden Ringu, jedné z nejchválenějších (a nejrozmáchlejších) her poslední doby? Hmm. Avengers odložení… hmm, o tom až za chvilku. Nicméně jsem úplně vyškrtnul zákulisní juchachá osmé Mission: Impossible, místo něj si pusťte tuhle pitch perfect verzi stále skvělé znělky. Dokonce ani po zhlédnutí filmu mi nezhořkla.

Ať už MI8 otevře za sedmdesát nebo šedesát (nebo osmdesát) za čtyři dny (tržby budou tentokrát výjimečně až v pondělí), stane se jednou z hvězd článku pro předplatitele, který u jednotlivých studií proklepne zdraví jejich IP. Předem varuji, že to nebude příliš veselé čtení. Ono už to letošní léto navzdory právě dopadající bombě jménem Lilo & Stitch, nevypadá jako celek příliš náramně. Pojďme tím dnešní newsletter otevřít.

Rozmarné léto #2

Loni touhle dobou (po premiéře Kaskadéra) se začalo v Hollywoodu bít na poplach a mluvit o tzv. kinokalypse. Já ten termín pak použil i v podcastu 5:59, takže jsem byl za panikáře, když se o prázdninách zas Hollywood trochu sebral a o Vánocích definitivně dotlačil káru za cílovou pásku se solidními výsledky. I letošek už několikrát ukázal, že lidé do kin přijdou a dokonce v nich občas i zůstanou (viz Sinners). Vždyť i Final Destination Bloodlines ukázal celkem zdravý kořínek nesestřelitelného hororového žánru a Lilo se Stitchem zatopí pod kotlem jménem nostalgie. Vlastně by se dalo říct, že pokud nezklamou dinosauři a Superman nebude úplný průšvih, máme svým způsobem splněno.

Pod koberec se zakopávají zvěsti o astronomických rozpočtech, ale to je problém pro zítřejší účetní, nikoliv dnešní marketéry. Za roh ovšem myslí u Disneyho, když přesunuli Avengers (Doomsday i Secret Wars) z letních termínů na prosincové. Jde o posun o šest měsíců, vysvětlený snahou dodat “epickou epičnost”, ale ty důvody budou kromě vyčerpané VFX branže a rezervy na případné dotáčky (umějí to vůbec u Marvelu na první dobrou?) právě v účetních knihách. Všimněte si, že i letos hraje strýček Iger největší hity - s výjimkou překvapivě outperformujícího Lilo & Stitch - právě v prosinci. Zootopia 2 a třetí Avatar mu totiž nakopnou hned dva kvartály za sebou, což se jednoznačně vyplatí. Disneymu navíc primárně Avatar foukne do plachet i v souboji o nejvyšší tržní podíl v nadcházejícím roce.

Disney mimochodem vyždímá druhého Avatara říjnovým re-releasem, tam pár milionků též spadne a příjemně navnadí v duchu “minule jste viděli”. A kdo nahradí Avengers na jejich prestižním spotu? Pokračování Devil Wears Prada! Další kýbl nostalgie, která se v duchu letošního sequelu Freaky Friday může, ale vlastně nemusí uchytit.

Znamená to tedy definitivně, že léto je odsunuto na druhou kolej a všechny dárečky si rozbalíme až pod stromečkem? To rozdělení na dva sezónní vrcholy je dlouhodobé, teď jen u Disneyho hrají šachy trochu otevřeněji, než bývá obvyklé. Rozhodně ale nebudu podruhé panikařit s apokalyptickými předpověďmi. Až přijde astronomické léto (míněno technicky, nikoliv dolarově), budeme všichni chytřejší.

David prohrává s Goliášem z Wall Streetu

Ratingová agentura S&P snížila rating Warner Bros. Discovery na BB+, což je v překladu řeči věčně rozesmátých finančníků jednoduše “odpad” (doporučuji si znovu pustit Big Short). Warneři se tak zařadili po bok Paramountu, který už má ovšem kupce a pokorně čeká, až mu federální úřady odklepnou fúzi se Skydance.

David Zaslav velmi pravděpodobně tento krok čekal, protože v posledních týdnech neustále mluvil o tom, že rozdělí firmu na filmové studio a stream plus na globální lineární TV, což je ta část, která krvácí ze všeho nejvíc. Jenže bez zábavních parků á la Disney prostě Zaslav nemá šanci udržet značku v plusu. Stream je tak-tak v profitu, u filmového studia jde o vrtkavou hodnotu a televizní byznys firmu potápí víc a víc, protože rostou náklady, ale klesají příjmy z reklamy, protože ubývá zákazníků.

S&P naznačila, že v nejbližších letech nemají Warneři šanci z ratingu utéct, protože i kdyby se na hlavu stavěli, jejich dluh je mnohonásobkem jejich ročních příjmů/zisků. Ačkoliv se Zaslav statečně snažil dluh snížit a skutečně se mu to povedlo, stejně to nestačí. S horším ratingem bude navíc splácení zmíněné sekery obtížnější a studio si už nebude moci levně půjčovat peníze. Ocitá se tak v pasti, z níž ho možná dostane nějaký ten kupec. Ten ovšem přihlédne k prekérní situaci a bude žádat odpovídající slevu.

Pokud se Warneři skutečně rozdělí do dvou částí, aby byli snáze udatelní, prorokuje už teď ratingová agentura, že může vzhledem k destabilizaci brandu dojít k dalšímu snížení ratingu. Zaslav musí doufat, že mu někdo studio a stream po naporcování bude trhat z ruky bez ohledu na hrozbu dalších mraků na Wall Streetu. Warneři mají hodnotu v největších katalogu ze všech hollywoodských studií a něco znamená i to HBO, které se díky rebrandingu znovu přihlásilo o slovo. Vypadá to však, že všechny změny na poslední chvíli budou “příliš pozdě, příliš málo”.

Vzhledem k razantně ubývajícím penězům z reklamy není nemožné, že se k Paramountu a Warnerům brzy přidá i někdo další. Výhled do dalších let není pro mediální giganty nikterak optimistický. (HBO) Max se teď bude snažit honit Netflix a Disney+, což se snáz řekne, ale hůř udělá. Zaslav udeřil na sdíleče hesel, vrátil lepší rozhraní i známé jméno, ale ještě bude muset nakopnout předplatné s reklamami.

Netflix takhle v USA už počítá 94 milionů uživatelů (na jedno předplatné počítá víc lidí, bere ho jako “domácnost”), přičemž každý z nich prý měsíčně nakouká přes 40 hodin obsahu proloženého reklamními vložkami. Méně už se mluví o tom, že jistá část obsahu dostupného na Netflixu mít reklamy nesmí, a to ani na nejlevnějším z předplatných. Filmová studia licencující obsah mají totiž právo si diktovat podmínky. A tak třeba u animáků od Universalu na americkém Netflixu reklamy nenajdete. Podobná vybíravost by se mohla zakousnout i do nabídky HBO, které bylo tradičně už v dobách kabelovek tou příplatkovou prémií, na které reklamy nemají co dělat. David Zaslav je ovšem v pozici, kdy musí ze země sbírat nejen dolary, ale i centy.

Rukodělné filmy z Texasu

Antivaxxer a trumpovec (to první je diagnóza, to druhé názor) Zachari Levy je nezmar. Nejdřív po druhém Shazamovi vyčítal Hollywoodu, že si na něj zasedl kvůli jeho politickým a jiným názorům. Pak šel do médií s tím, že je utlačovaný (zjevně ne tak moc), následně se vrátil vysvětlit, že nabídky na role pořád má, ale odmítá je, protože mu nejsou dost dobré. A teď je zpátky s alternativou k hollywoodskému mainstreamu.

Levy hodlá za 100 milionů dolarů v Texasu postavit ateliéry, kina, postprodukční zázemí, ale i hotely a farmu s restaurací. Vše organické, vše bio, vše od začátku do konce autentické a ručně vyráběné. Hollywood je podle něj nemocným městem, kterému A.I. zasadí poslední ránu z milosti. Nechce čekat, až se Los Angeles promění v další Detroit. Odkazuje se na zrod United Artists a pár nezávislých proroků, co stihli včas utéct z potápějící se lodi. Levyho sen vypadá podle prvních renderů asi takhle:

Sehnal už čtyřicet milionů a přípravy jsou v plném proudu. Hollywood prý zavalí generované blockbustery, kdežto jeho ateliéry nabídnou onu poctivou starou školu s herci a tvůrci z masa a kostí. A za to si lidé, stejně jako za omeletu z biovajíček od spokojených slepiček, ochotně připlatí.

Normálně bych se tomu asi jízlivě vysmál, ale včera jsem viděl první záběry z hraní s A.I. video modelem Veo 3 od Googlu. Pořád tomu chybí konzistence, ale např. reportáž z autosalonu, seskládaná z krátkých rozhovorů s několika návštěvníky, spolehlivě oblafne většinu lidí - zvlášť když nevědí, že koukají na syntetické herce z jedniček a nul. Vznik narativních blockbusterů s komplexními efekty a simulací fyziky je ještě daleko, ale při nastaveném tempu se nikdo nemůže divit, že na strachu z generativních A.I. modelů bude chtít spousta lidí vydělat, ať už využijí strachu stávajících branží a uměleckých komunit, nebo své roli mesiáše skutečně uvěří.

GTA.I.

Ale abychom o té umělé inteligenci nepsali jen ve zlém. Na veřejnost proniklo, že nové Grand Theft Auto, které bude zcela jistě jednou z největších událostí roku (pro některé i dekády, mrk mrk), až konečně vyjde, se odhodlalo k revolučnímu nasazení A.I. v rámci NPC postav. Všichni ti chodci v obrovském světě tak už nebudou jen předdefinované loutky, ale budou mít vlastní rozum, poháněný natrénovanou umělou inteligencí. Budou si pamatovat, budou se rozhodovat, jestli jít na pláž nebo zůstat doma podle počasí. Možná si s nimi budete moci i hezky popovídat o čemkoliv, nebo z nich dostat skrz tradiční americký small talk i pár detailů z jejich života.

V interaktivních médiích, kterými hry jsou, je nasazení A.I. modelů zcela očividným zlepšovákem. Jen se obávám, že to začne připomínat ten skeč z Austina Powerse, kde dějovou odbočkou sledujeme, co všechno způsobí smrt jednoho ze záporákových pěšáků.

Potlesk v Cannes, každý udává jiná čísla… utněte tu komedii!

Festival v Cannes vrácí do médií zas na chvilku absurdní stopování potlesků, o kterém jsem psal už loni. Tleská se logicky každé exkluzivní premiéře, takže potřebujete kontext, aby vám vyšlo, že čtyř či pětiminutový potlesk je vlastně ze soucitu a skutečně úspěšné premiéry už potřebují srdcový desetiminutový. Nebo třeba patnáctiminutový jako v případě novinky Joachima Triera jménem Sentimental Value. Tam dokonce některé publikace uváděly minut devatenáct, což mi přišlo jako dostatečně velký rozptyl, abych o tom napsal odstavec. Jenže pak to autoři upravili zpátky na patnáct, takže už není o čem psát.

Berte tedy tento zmatečný odstavec jako miniaturní křičení na mrak, kterým stylově uzavřeme dnešní vydání. Těšte se na pondělní boxoffice, kde si rozebereme, jak velkou roli v tržbách Lilo & Stitch nebo MI8 hrál mix běžných sálů, PLF a IMAX screenů.

Jednou větou…

Adaptovat Elden Ring (viz výše) je jedna věc, hledat “příběh” u mlátiček typu Street Fighter a Mortal Kombat druhá, ale poslat do výroby biják podle Whack-A-Mole, to už je absolutní vrchol. Ano, jde o takový ten automat, u něhož obřím kladivem v dvouminutovém limitu třískáte po hlavách nebohé hlavičky náhodně vyskakující z mnoha děr. Obávám se, že naše domácí “zničit krtka” to nemá šanci trumfnout.

Když je nemůžete porazit, musíte si je koupit. Takhle Netflix pokračuje v boji s YouTubem, protože do soutěžní reality show House of Streams láká druhořadé streamery, kteří budou soutěž o celý. jeden. bitcoin.

U Netflixu ale občas mají rozum. Teď za obří peníze koupili práva na seriál s Robertem Langdonem, Indiana Jonesem v saku a hrdinou knižní série Dana Browna. Na některé z těch titulů už sice padl prach, ale celovečeráky s Hanksem měly svého času solidní diváckou základnu a já osobně nikdy nepochopil, proč se v nich nepokračovalo.

O kaskadérech mluvíme v newsletteru často nejen proto, že dostanou zaslouženou oscarovou kategorii, ale protože mám mezi nimi pár známých nebo dokonce i kamarádů. A vím, že je to branže fantastická, ale taky mimořádně náročná a občas i hrozně nevděčná. I člověk ve špičkové formě se totiž může na place nenávratně “zrakvit”, když se stunt špatně postaví, vymyslí, nebo prostě zasáhne vyšší moc. Sedmadvacetiletá Casey Michaels, obrovský talent kaskadérské komunity, dostala po rozdrceném kotníku kariérní stopku na place Hry o trůny. Od té doby se s HBO soudila o náhradu škody, kterou nakonec soud přiznal ve vyšší než požadované sumě. Místo pěti milionů dolarů nakonec Casey náleží odškodnění ve výši 9.3 milionů. Rozhodující byl posudek několika koordinátorů, včetně legend jako Simon Crane (bondovky, Cliffhanger) nebo Wade Eastwood (série Mission: Impossible), který se jednomyslně shodnul na tom, že dopadová plošina byla nedostačující a život ohrožující.