Josh Hartnett se v posledních letech nenápadně vrací a my z toho máme radost. Po letech, kdy se Hollywodu vyhýbal, jsme ho viděli u Guye Ritchieho nebo M. Night Shyamalana a zdá se, že neztratil nic ze svého šarmu ani hereckých schopností. Ale pořád si rád vybírá i malé filmy a často i takové, jaké bychom nečekali. Třeba akční komedii Smrtonosný let, ve které se na palubě letadla střetl s armádou zabijáků. A i když je film malinko pod radarem, rozhodně byste ho minout neměli. 

Jak to vidí Cival: 
Bavilo mě to! A to u těchhle bláznivých akčních oddychovek není vždycky pravidlem. Tady to ale funguje - a cool způsobem to začíná u Joshe Hartnetta, jenž si tuhle přestřelenou šarži šíleného Johna Wicka, co nastoupil do Bullet Trainu, náramně užívá a skvěle mu jde kopání, hláškování i ujeté koulení očima.

Levnější odpověď na výše zmíněné ikony má rozhodně právo na existenci, zvlášť když šlape s takovouhle energií, fanouškovským nadšením a citem pro řežbu i tvrdé dialogové pointy nebo humorné frky. Jistě, dramatické spojováky jsou tu trochu navíc, ale akce baví naprosto suverénně.

Jak to vidí imf:

Parádní žánrový fastfood. Trochu neučesaný, ale sytý a s překvápkem (hračkou) uvnitř! Hartnett má přesně ten vpičismus (pardon my french), který jsem miloval už před 27 lety v Rodriguezově Fakultě, takže mu toho všehoschopného Jack Russella, co zakousne a nepustí, věřím i s chlupama. Zápletka je banální, ale na rozdíl od Bullet Trainu se vás nesnaží umlátit karikaturními vedlejšími postavičkami - ty videoherní asasíni jsou tu jen na odstřel - aby si kaskadéři a bijci užili svých patnáct sekund slávy (Marko Zaror o fous víc) a odešli bradou vzhůru, zatímco si protagonista dělá další čárku.

Je s podivem, že napostošedesátéosmé lze natočit povedený a zábavný klon Smrtonosné pasti, kdy v uzavřeném prostoru "jen" likvidujete lidi a sypete hlášky. Funguje to nejen díky šikovnosti režiséra a snaze zůstat v zajetých kolejích. Šestačtyřicetiletý Hartnett má totiž svým lhostejným a mírně unaveným stylem k Willisovu McClaneovi hodně hodně blízko. Tak moc, že bych se s ním klidně ještě párkrát potkal. V tramvaji, na kolotočářské lochnesce nebo v Ikee po zavíračce. Neškemrám, jen navrhuju!

Jak to vidí k0c0ur:
Vrazi v letadle aneb sto proti jednomu v ultrarychlém dopravním prostředku? Ano, zní to jako Bullet Train 2 a pokud byste se v tom hodně vrtali, možná je ta podobnost až na drobnou žalobu. Sled akčních scén a průpovídek rozličné vtipnosti drží pohromadě chatrná historka, jejíž jediná pointa by vám zkazila zbytek čtení, takže se pojďme raději zaměřit na výčet pozitiv. Hartnett je boží. Troufám si tvrdit, že až v šestačtyřiceti našel tu správnou hereckou polohu, rozkryl svůj nebývalý komediální talent a dokázal, že když pořádně potrénuje, dokáže kopat první ligu a praskat protivníkům kosti tak efektně, že by zase za to nemusel stydět ani John Wick. První liga to na první pokus samozřejmě není a bojový mišmaš si nedostatek elegance vynahrazuje jak všudypřítomným humorem, tak proprietami v duchu filmů Jackieho Chana (aneb cokoliv může být zbraň), ale funguje to skvěle. 

Pusťte si MovieZone Live, ve kterém Smrtonosný let probíráme

Za kamerou stojí tým, který má nakoukáno, chápe pojem “cool kamerové úhly” a každý drsnější úder hezky vizuálně opepří lehkým otřesem obrazu. James Madigan se na režijní sesli náramně baví, zbytek osazenstva s ním a když už docházejí nápady a tempo začne zpomalovat, bitky zařadí vyšší rychlost a přidají na intenzitě, ze které by měl radost i Ash z Evil Dead. Ať už na to koukáte z jakéhokoliv úhlu, Smrtonosný let je přiznanou akční jednohubkou, která svůj hubený rozpočet dohání nápaditostí akčních scén, ukecaností a škleby Joshe Hartnetta a i na ploše jednoho letadla dokáže rozehrát parádu, o které si většina současné žánrové konkurenci může nechat jen zdát. Bavil jsem se královsky a náznaky dvojky beru smrtelně vážně, sem s ní!

Jak to vidí Mr. Hlad: 
Miluju tahle malá žánrová překvapení. Smrtonosný let je další film z žánru „jsme v uzavřeném prostoru a budeme se nápaditě zabíjet“ a papírově se mi moc nezdál. Nezkušený režisér, fajn Hartnett, který ale nikdy nebyl akční hvězdou, malý rozpočet… ale nakonec taky spousta nápadů a radosti z toho, že se lidi před kamerou i za ní můžou pořádně vyblbnout. O to jediné tady jde. Smrtonosný let na začátku ukáže karty, se kterými bude hrát, a nepokouší se okoukanou (a stále funkční) žánrovou šablonu nějak zásadně měnit. Jen ji dobře prodat. 

A jde mu to skvěle. Hartnett zvládá akční scény velmi slušně, ještě líp mu ale jde humor a sebeparodování, jeho hrdina je tak trochu vocas, který půlku filmu stráví v pyžamu a sjetý bůhvíčím, ale jakmile dojde na bitky s armádou kaskadérů, drží krok s těmi nejlepšími v oboru. Režisér má spoustu nápadů, jak v letadle rozjet pořádné peklo a v zavazadlovém prostoru pro Hartnetta nechal spoustu věcí, s nimiž lze kreativně a nečekaně krvavě ubližovat lidem. Nic víc tu není, ale toho podstatného je tu spousta a v mnohem lepší podobě, než jakou bych čekal. Dobrá práce, příjemné překvapení a snad i film, který téhle partě přihraje pár dalších akčních zakázek. Chci od nich vidět víc. 

Recenzi čekejte velmi brzy