10. Batman navždy (1995)

Když vzal Joel Schumacher Batmana do rukou poprvé, byl z toho komiksově úderný, byť třeba trochu extravagantní a taky celkem lascivní zážitek plný záběrů na sexy Nicole Kidman, výstředního Jima Carreyho a maličko ztraceného Tommy Lee Jonese. Byl to ale právě soustředěný, a na jeho poměry snad až nezvykle uzemněný výkon Vala Kilmera v roli nového Bruce Waynea, jenž všechny ty extrémy pojil zdatně dohromady a fungoval jako ideální most mezi Schumacherovou rozjetostí a již zaběhlou temnotou v příběhu o Batmanovi od Burtona.

Kilmer to přitom vůbec neměl snadné. Na jedné straně se potřeboval převtělit do vyspělejší mentorské verze Batmana, která může mít svého Robina, a na té druhé si stále musel zachovat dostatek vlastního charismatu a badboyovství, aby dokázal ustát nejen nálety všech možných záporáků, ale i svůdné Kidman. Jak už ovšem bylo napříč celou jeho kariérou zvykem, poradil si s tím na výbornou. Vlastně je v rámci všech batmanovských představitelů dodnes pro mě nepochopitelně přehlížen, i když byl přitom svým způsobem perfektní a jediné, co potřeboval, aby se výrazněji pod rolí podepsal, bylo více a možná trochu tónově vyladěnějších filmů. (do_Od)

9. Alexander Veliký (2004)

Jednooký mezi vidomými králem. Val Kilmer se v hvězdami prozářeném historickém velkofilmu Olivera Stonea chopil role velkého vojevůdce Filipa Makedonského, kterého v dějinném povědomí naprosto zastínil jeho syn Alexander Veliký, a to i přesto, že se mu povedlo dobýt a sjednotit tradičně rozdrolené Řecko. Filip si také v této topce vydobyl pozici na úkor Willowa.

Stone zobrazuje bezmála oidipovský vztah mezi otcem a synem (aby ne, když Filipovu ženu a Alexovu matku ztvárnila Angelina Jolie), a převrací klasickou dynamika otce a syna, v níž se syn obává, že nikdy nedokáže důstojně navázat na otcovy úspěchy a odkaz. Alexander Veliký nabízí působivou podívanou, které navenek vévodí kolosální bitvy, Stone se však rovnako zajímal o traumata velikánů a psychosociální vztahy uvnitř jedné rodiny. I díky tomu patří Kilmer navzdory omezenému prostoru k tomu nejpamětihodnějšímu z celého snímku.  (krauset)

8. Kiss Kiss Bang Bang (2005)

Kdysi dávno jsem ten film v redakci chválil skoro nejvíc ze všech a po dvaceti letech jsem se na něj trochu zdráhal podívat. Shane Black režírující, píšící a křísící herecké kariéry. Jasně, tahle upovídaná noirovka, do níž by Joel Silver nasázel minimálně o pět akčních scén víc, není žánrové zemětřesení, ale už kvůli parádně rozjetému Downeymu Jr. (všichni víme, kde nakonec “přistál” i díky tomuhle filmu) byste si ji neměli nechat ujít. A samozřejmě i kvůli hláškám jako "Well, for starters, she s been fucked more times than she s had a hot meal." Důležitým kusem mozaiky, bez kterého by to celé bylo příliš nafrněné a sebestředné, je homosexuální detektiv Vala Kilmera. Role v kontrastu k té Downeyho. Postava, kterou potřebujete, ale nevěděli jste to. A herec, co vám chyběl, akorát jste si to odmítali připustit. Kilmer je vedle duracellového Downeyho logicky trochu “vedlejšák”, ale právě díky jeho herecké poloze to vlastně funguje. Je to ostatně Blackův trademark, viz Smrtonosná zbraň nebo i pozdější Správní chlapi, kde prostě dáte dohromady dva maníky, co se nemůžou vystát, a vy sledujete následnou chemickou reakci.

Kilmer si podobných rolí zasloužil víc. Komu unikl Top Secret!, ten pravděpodobně vůbec neměl ponětí o jeho komediálním talentu. V našem výběru propadlo sítem mnoho “obyčejných” filmů, třeba vlažný americký remake britské klasiky Svatý, kde Kilmer za hypnotického elektrosoundtracku vystřídá asi třicet převleků a vlastně odtáhne jednu z hrstky vyloženě hlavních rolí, kde jeho tvář ze stříbrného plátna defakto nesleze. Je to krásný příklad projektu, který byl svým způsobem předem odsouzen k nezdaru, ale Kilmer přišel a dal mu to nejlepší. (imf)