Justin Kurzel to u diváků neměl vždy snadné, a to především proto, že jednoduše točil na papíře atraktivní látky dosti nediváckým způsobem, čímž si příliš fanoušků nezískal. Assassins Creed je pak kapitola sama o sobě. Tentokrát ale dostal k ruce příběh na motivy skutečných událostí pojednávající o jednom ultrapravicovém uskupení, kterému se v osmdesátých letech vypravil na stopu odhodlaný FBI agent Terry Husk s cílem ukončit jejich krvavé řádění. Hlavní role se ujal Jude Law, záporáka vystřihnul čím dál oslavovanější Nicholas Hoult a distribuce se (bohužel) mimo Ameriku chopil Amazon, takže snímek čerstvě přistál místo v kinech na streamovací službě Prime Video. My už Řád viděli a vy si teď můžete přečíst naše tentokrát jednohlasně pozitivní (až nadšené) dojmy níže.

Jak to vidí Mr. Hlad:

Justin Kurzel je režisér, jehož díla nevyhledávám, ale jeho Řád už z trailerů působil jako něco, co by se mi mělo líbit. Jako film z jiné doby a to nemyslím jen kvůli zasazení do osmdesátek. A Kurzel se nakonec hodně snažil, aby jeho novinka vypadala jako thriller z úplně jiné éry a klidně by před těmi čtyřiceti lety vzniknout mohla, protože v mnohém připomene třeba geniální Hořící Mississippi. Nejde tu však jen o realističtěji pojaté pátrání na americkém venkově, odkud se člověk posil nedovolá a kde jsou místní zvyklí řešit věci jinak. Spíš o celkovou atmosféru jiného světa, který řeší jiné problémy, i když v tomhle případě hodně nepříjemné.

Nicholas Hoult tu po Nosferatu definitivně potvrzuje, že dorostl do zajímavého herce (a už nevypadá na sedmnáct) a i když je jeho záporák na první pohled primitivní buran s náckovskými sklony, evidentně mu to pálí. Jude Law si užívá, že konečně nemusí být za hezouna a jeho trochu oslizlý a životem unavený agent FBI by se neztratil ani v první řadě Temného případu. Společné scény těch dvou, kdy oba tak trochu tuší, že se dřív nebo později budou muset jeden druhému postavit, jsou na Řádu spolu s maloměstskou retro atmosférou to nejzajímavější. Tenhle komorní dobový thriller se dovede dostat pod kůži, nikam nespěchá a nebýt ne až tak povedeného finále, tak bych skoro tleskal. Tyhle žánrovky mi chybí a jsem rád, když se k nim čas od času vrátí někdo, kdo je má evidentně nakoukané.

Jak to vidí do_Od:

Takový ten fest chlapský film, který se s ničím nepáře, má jasně definované hrdiny, svět líčí jako bezcitný, násilný a zlý, zároveň ale ne beznadějný – to je důležité. Jude Law si tu navíc vystřihnul jednu ze svých nejlepších rolí poslední dekády, možná dvou. Jeho odhodlanému FBI detektivovi se osobní život hroutí stejně rychle jako jeho zdraví, práce je u něj ale vždy na prvním místě a zločinci bohužel nikdy nespí. V tomhle případě navíc nahání partu neonácků vedenou konečně dospělým Nicholasem Houltem agresivně stupňujícím svůj boj za záchranu bílé rasy. Vcelku politický nabitý film, chtělo by se říct.

Víc než politika v pozadí ale potěší fakt, že Kurzel poprvé (konečně!) natočil audiovizuálně vypiplaný film, který je zároveň dost divácký a příběhově nosný na to, abyste mu milerádi prominuli rochnění se v záběrech na čarokrásnou přírodu, dialogy, v nichž zdánlivě o nic nejde, nebo to rozvádění osobních životů hlavních postav, které většinou končí ve slepých uličkách. I to je tady ale tak trochu statement a účel. Baylinův scénář je sice slowburn AF, o to monumentálněji však tahle epická krimi ve svém fantastickém závěru doznívá, kor, když ji podtrhuje absolutně hypnotický soundtrack Kurzelova bráchy Jeda.

Řád je zkrátka strhující podívanou, jaké už se dneska moc netočí. Diváka suverénně vrací do éry, kdy za lidi víc mluvily jejich činy než slova, svým pojetím protagonisty a antagonisty dává vzpomenout třeba na Nelítostný souboj, ve své nekompromisnosti zase relativně nedávný Dragged Across Concrete (byť zdaleka není tak brutální), jeho atmosféra je ovšem naprosto specifická, uhrančivá a vzhledem k tématu místy dost mrazivá. Nic filmově i pocitově bohatšího jsem dlouho neviděl a vůbec by mě nepřekvapilo, kdybych se k tomu v následujících letech vracel s takovou oblibou, jako k jako mnohým snímkům z mé top 10. Až tak jsem si na tom pochutnal.

Jak to vidí TedGeorge:

Něco mi říká, že tady bude panovat v redakci shoda. Řád je nekompromisní thriller, který v první řadě dává na odiv herecké kvality Juda Law a servíruje strhující příběh podle pravdivé události z amerického zapadákova, kde loupeživí náckové dávají dobrou noc. Vzhledem k tomu, že naprosto nekriticky miluji nestárnoucí Parkerovu pecku Hořící Mississippi (Hackman je v roli nas*aného FBI agenta úplně nejvíc), tak se mi trochu spřízněný Řád snad ani nemohl nelíbit. To je prostě taková paráda, když drsoň, s nímž byste si na baru raději nedali ani neperlivou vodu, přijede do bigotní detašované oblasti a hlava nehlava tam začne dělat pořádek…

The Order jsme probírali i tady: 

Jasně, Řád jede po vyjetých kolejích a zkušenějšího diváka vlastně nemá čím překvapit. Pokud bych měl v této souvislosti něco vytknout, tak snad jenom vedlejší postavy, které vděčnému příběhu slouží až příliš okatě. U některých vedlejších linek se člověk podívá na hodinky, jenom aby se po chvíli znovu dočkal hereckého koncertu Lawa. A vlastně i Houlta, který je s každým dalším filmem lepší a lepší. Co dodat na závěr? Podobné bijáky se už dnes moc netočí a fakt, že moje tetelení se blahem má na svědomí zrovna režisér Justin Kurzel, u jehož Assasin´s Creedu jsem umíral nudou, je malý zázrak. Tak upalujte na Prime Video.

Recenzi čekejte v nejbližších dnech.