Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

První dojmy: epický Brutalista


ikona
krauset
adrien brodybrady corbetbrutalistaprvní dojmy
Čerstvý držitel Zlatého glóbu za nejlepší drama, režii i mužský herecký výkon v hlavní roli se už brzy podívá do českých kin. Jak se nám líbí? 

Už měsíce slyšíme ze zahraničí nadšené ohlasy na snímek Brutalista, o němž se píše jako o novodobém americkém eposu, filmu patřícím do zaniklé éry rozmáchlé filmařiny. V podstatě neznámý režisér Brady Corbet se s titěrným rozpočtem 10 milionů rozhodl natočit dlouhý, komplikovaný film, staromilsky dělený přestávkou, o maďarském architektu židovského původu, který se snaží postavit svůj americký sen. A teď se i my konečně můžeme přesvědčit, jestli je Brutalistova reputace zasloužená.

 

Jak to vidí Mr. Hlad:

Vůbec mě nepřekvapuje, kolik Zlatých glóbu Brutalista pobral a že bude nejspíš jedním z nejžhavějších kandidátů na Oscara. O dost víc mě překvapuje, kde se v Bradym Corbetovi vzal takový talent, naposledy si ho totiž pamatuji z Funny Games USA, kde terorizoval Naomi Watts. Jeho obří novinka je však natočená pevnou rukou a s jasnou a dost nekompromisní vizí, ale bacha, pokud se bojíte délky, vůbec k tomu není důvod. Přestávka v půlce dává dost prostoru vydechnout, hlavně ale Brutalistu dělí na dvě dost odlišné části. A každá má necelé dvě hodiny, tak se toho fakt nebojte. 

Navíc kdybyste kvůli délce nevyrazili do kina, přišli byste o skutečně nádhernou podívanou. Všechny ty obří stavby, sály a do velké míry i samotné charaktery, úchvatné kamerové jízdy (ta úvodní končící záběrem na ikonu Ameriky bere dech) i poctivý a drsný příběh o lidech hledající místo na světě, snažící se zanechat na něm svou stopu a zároveň se svou prací vyrovnat s vlastními traumaty. Adrien Brody je boží, o Felicity Jones jsem nikdy neměl extra valné mínění, ale tady s ním bez problémů drží krok, a celkově jsem u Brutalisty měl pocit, že se koukám na nějaký velkofilm z půlky minulého století. Skutečně velkolepá podívaná, na kterou sedí okoukaná fráze „tohle se už dneska netočí.“ 

Jak to vidí Rimsy: 

Jak stopáž i přední pozice v pelotonu letošních aspirantů na nejprestižnější ocenění naznačují, Brutalista je skutečně kolosálním a epickým molochem. Svou občasnou nabubřelostí a nakonec i doslovností možná někoho otráví, většině publika však nabídne románově rozmáchlý příběh 20. století a na místě jsou i paralely se sondami P. T. Andersona jako Nit z přízraků či Až na krev. S maďarským židovským architektem Lászlem v podání nepřekvapivě charismatického Adriena Brodyho strávíme více než dekádu po druhé světové válce, během níž se talentovaný umělec nepříliš úspěšně pokouší naplnit svůj americký sen, do čehož ambivalentně vstupuje mecenášský průmyslník s tváří (a knírkem) Guye Pearce.

Scenárista a režisér Brady Corbet se do námětu náležitě opřel, díky čemuž tříapůlhodinový opus (včetně čtvrthodinové přestávky) funguje jako starosvětská biografie s občasnými artovými střihy a výpustkami či přídechem magického realismu. Jak je pro danou stopáž nezbytné, daří se odvyprávět hned několik příběhů v jednom – sledujeme tak drama o imigrantství a těžkostech zvykání si na nové prostředí, zamyšlení nad údělem umělce ve vztahu k ekonomickým strukturám společnosti i až na konci explicitně pojmenovanou důležitost formativních zážitků pro život a dílo každého z nás. Leckdy by Corbet mohl být úspornější či odvážnější, ale přesto si Brutalista svůj hype zaslouží.

Jak to vidí crom: 

Výkřiky o nejlepším filmu roku na začátku ledna s sebou vždy přinášejí kriticky povytažené obočí. A co zbytek roku? Jak může člověk křičet bezmezným nadšením, když je celý filmový rok teprve před námi? Jenže stalo se a pokud by Brutalista neměl být filmovým zážitkem letošního roku, budou se muset ostatní filmaři pořádně snažit. Protože to, co předvedl doposud prakticky neznámý režisér a scenárista Brady Corbet ve svých 36 letech, to je něco neuvěřitelného a zcela mimo moje chápání. Stejně jako budovy slavného architekta László Tótha v dechberoucím podání Adriena Brodyho. Maďarského architekta židovského původu, který přečkal holokaust, aby v Americe bojoval o nový život a prosazení svých brutálně strhujících vizí. Architekta, který nikdy neexistoval!

 

Jaká to krásná paralela mezi tím, jakou kontroverzi a následný úžas vyvolal Tóthův jedinečný přístup k budovám a tím, jak se Corbet rozhodl tuto svou horečnatou fabulaci přenést na plátno. Navíc si záměrně vybral formu, která je divácky velmi obtížná a klade na každého extrémní nároky – jak časové, tak empatické. Film s neuvěřitelnou délkou 215 minut, navíc rozdělený přestávkou, vás postaví tváří v tvář vlastním pochybnostem. Jak chce Corbet udržet vaši pozornost u něčeho, co sestává z technicky dokonalých, precizně nasnímaných a pomalým dějem prodchnutých obrazů natočených na dobové kamery z 50. let? Odpověď tady nehledejte. Odpověď najdete jedině v kině. Protože tenhle film zkrátka musíte vidět!

© copyright 2000 - 2025.
Všechna práva vyhrazena.

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace