Recenzi na nelítostnou novinku Martina Scorseseho Zabijáci rozkvetlého měsíce vám Mr. Hlad přinesl už v pondělí, zbytku redakce pak chvíli trvalo, než si našel 200 minut volného času, aby taky vyrazil do kina (přičemž někteří hledají doteď...), takže opožděně nabízíme ještě krátké dojmy některých dalších členů, kteří možná souhlasí s hodnocením, ale zároveň si v tom pořád dokázali najít něco svého.

Jak to vidí Cival:

Oslavil 80, ale pořád jede první ligu. Ne, že bych o Scorsesem po trailerech pochyboval, je ale vždycky báječné, když proslulý matador dorazí se svým novým filmem, a ten obstojí. A Zabijáci rozkvetlého měsíce obstojí takřka beze zbytku, protože jde o velkorysou tříapůlhodinovou podívanou o věcech, které se na plátno mockrát neotiskly.

Hláška z traileru: „Kolik vlků vidíte na obrázku?“ hodně trefně definuje výsledný film, jenž zneklidňujícím způsobem líčí nemilé osudy osedžských indianů, na jejichž ropné bohatství si brousí zuby cílevědomí bílí chlapíci. Nová kapitola z knihy „Hříchy starých bílých mužů“ je řemeslně precizním, výpravným i trpělivým, v jádru ale dosti nepříjemným náhledem na to, jak se naivní ovečky nechají sežrat plíživou hrozbou.

Scorsese znovu potvrzuje svou režijní virtuozitu, protože každá scéna má kýžený náboj a přesné herecké podání (Robert De Niro je jako místní hodný strýček fantastický), zároveň je kompletní obraz nesmírně tísnivý a vize „všudypřítomného nebezpečí tam venku“ nepříjemně skličující.

Škoda jen jednak přepálené stopáže, která z pozvolna plynoucího velkofilmu dělá přeci jen trochu monotónní a v některých momentech lehce sedativní záležitost, a zadruhé absence samonosně výraznějších, vyloženě strhujících scén, které by v téhle výtečné fresce zasvítily jako highlighty, definitivně povyšující film mezi letošní absolutní vrcholy. Trýznivé dílo mistra, které když někdo označí za mistrovské dílo, nebudu mu to rozmlouvat.

Jak to vidí do_Od:

Asi už bych se tomu neměl divit, ale stejně mě pokaždé dostane, s jakým elánem a jak stylově dokáže Martin Scorsese vyprávět i ty sebedelší filmové příběhy. Zabijáci rozkvetlého měsíce jsou toho další ukázkou, navzdory hutné stopáži se jedná o fascinující (ovšem takovým tím znechuceným způsobem) a svižnou podívanou s fantastickými hereckými výkony trojice DiCaprio, De Niro a Gladstone (oscarová jistota, imho), pojednávající o další černé kapitole americké historie.

Nicméně asi se budu rouhat, ale kdyby se přece jen mistr nesnažil nutně za každou cenu vysvětlit pohledy všech spojených s těmito brutálními zločiny, našel by v tom příběhu možná něco, na čem by šel vystavět ještě o řád údernější a napínavější film. Takhle je to sice formálně famózní a po dramatické stránce komplexní, ale už ne strhující, natož zničující jako pro mě byla kupříkladu Hořící Mississippi.

Přesto se však stále jedná o impozantní filmové dílo, na kterém je krásně vidět, jak je tahle režijní legenda pořád o míle napřed před současnou generací filmařů. I proto si myslím, že by byla chyba neužít si tenhle film na velkém plátně. Berte, dokud ta možnost je, protože jak Scorsese už dlouhá léta varuje a předpovídá, blíží se doba, kdy takové filmy v kinech už jednoduše nemusí existovat.

Zabijáky jsme probírali i v MZ Live: