Když napíšu, že na MovieZone rádi chodíme do kina, asi tím nikoho nepřekvapím. Občas sice odcházíme zklamaní, když nemáme kliku a vyrazíme na nějaký ne úplně povedený kousek. Někdy nám zvedne tlak člověk, co sedí o dvě řady níž, chroupá popcorn a funí u toho jak vepř před zabíjačkou a pro jistotu si na to svítí mobilem, ale to je o lidech. Blbci jsou všude. A i přes hromadu filmů, které mají premiéry na streamovacích službách, filmy jsou, byly a budou hlavně o tom kinu. O místu, kde když se zhasne, člověk se může přenést do jiného světa. 

Filmy jsou o kinech. A jsou taky o lidech, kteří se o tahle kina starají. A o brněnské Univerzitní kino Scala se starají zatraceně dobře. Jedno z největších a taky nejúspěšnějších jednosálových kin v Česku by letos mělo slavit deset let, místo toho mají jeho provozovatelé těžké spaní, protože Brno začalo dělat to, co Brno dělá rádo. Prudit a vysírat. Scala, kam jezdíme promítat Popkulturní milníky podle MovieZone a která přirostla zatraceně rychle k srdci i nám, kteří tam na rozdíl od Civala neviděli na přelomu století Matrix, Společenstvo prstenu nebo Tmavomodrý svět, má totiž problém.

Scala a budova, kde kino sídlí, má totiž problémy se statikou a je potřeba s tím něco dělat. To nám samozřejmě dává smysl a nikdo nechce, aby se na člověka při sledování pátého Indyho zřítil strop. Jenže tahle budova stojí přímo v centru města a Brno, kde se teď mimochodem staví hokejový stadion, o nějž nikdo extra nestojí, se tak trochu nenápadně snaží odtud Scalu vyštípat. 

Kino však není jen o zážitku, ale i o tom, že člověk může vylézt ze sálu a ten zážitek sdílet s ostatními. A to je něco nenahraditelného. Něco, co při vší úctě multiplexy nabídnu spíš výjimečně - kombinace cool baru a unikátního nadčasového interiéru jen dotváří genius loci výjimečného kina, jež filmový fanda prostě potřebuje. A druhé největší město v republice má těch filmových fandů zatraceně hodně, alespoň podle toho, co můžeme soudit z našich projekcí. Byla by zatraceně velká škoda redukovat Scalu na „barák, co stojí na zajímavém pozemku“ a zjistit, že po kontrole statiky se sem kino nevrátí a někdo tu postaví další obchoďák. A že se na radnici pořád vládne stylem divokých devadesátek, na které rádi koukáme v televizi, kde by ale taky mohly zůstat - a ne rušit top kulturní instituci kvůli snaze se napakovat nebo pokrýt mnohamiliardové náklady na jednu halu. 

Pokud vám na osudu Scaly záleží, přejete Brnu jedno parádní kino nebo prostě chcete pomoct udělat dobrou věc a třeba svým podpisem donutit radnici, aby tenhle nádherný prostor nezlikvidovala a neproměnila v podzemní parkoviště, Starbucks nebo obchod s elektronikou, podepište petici za záchranu kina. Scala si to zaslouží.