Občas se stane, že k nám z dalekého severu přicestuje zčistajasna film, o němž jsme před tím neměli ani páru, jenom aby nás naprosto odvál už trailerem, a následně (alespoň většinou tomu tak je) nám z něj spadly brady i v kompletní verzi. Finský Sisu režiséra Jalmariho Helandera bude zjevně tím případem.

Tvůrce podle všeho děsivě mizerného akčňáku Sejmi prezidenta se Samuelem L. Jacksonem tentokrát neměl k ruce hollywoodské obsazení a nejspíš ani tolik peněz, jeho novinka si ale podle prvních reakcí zahraničních kritiků vystačila i s málem. Údajně se jedná v mnoha ohledech o staromódní akční vyprávění, kterému ovšem někdo přidal těžce moderní styl. Výsledkem je divoká jízda, která se vůbec nezajímá o nějakou historickou přesnost nebo autenticitu, ale naopak se vyžívá v přepálených nápadech a neuvěřitelně vynalézavých způsobech odstraňování nácků.

Atmosférou má mít snímek blízko k sedmdesátkovým grindhouse filmům, hlavní hrdina je ale naopak odrazem těch z osmdesátek, jelikož je doslova nezastavitelnou „armádou jednoho muže“, která na své cestě se zlatem do banky skrze skutečnou nacistickou armádou prochází jako nůž máslem. A je to plné krve, násilí, ale i humoru a nadsázky, díky čemuž nás zkrátka čeká velmi příjemně strávená hodinka a půl. Asi se hodí přidat i skóre z Rottenů, na nichž v době psaní svítí 100 % při průměrném hodnocení 8/10. Jestli tohle není důvod k optimismu, tak už nic.