V aktuálně populárním subžánru "staří lidé dávají někomu na prdel" jsou filmy, které dokážou divákovi své titulní postavy prodat takovým způsobem, že nemá žádný problém uvěřit, že by to v rámci filmové reality dokázaly, aniž by to z jejích oponentů dělalo neschopné až směšné idioty (pochopitelně Taken, Wick nebo Nobody). Pak jsou filmy, které se o to alespoň snaží a s proměnlivou úspěšností to jakžtakž funguje (nový Halloween, nedávný The Old Man na poli sérií). A pak jsou filmy jako je tenhle.   Nejprve pozitiva. Herecká veteránka Janney v hlavní roli hraje hodně slušně a když píšu hraje, tak myslím tu dramatickou část (podání dialogů, výrazy tváře, pohledy do kamery, atd.). Tak, to bychom stran plusů měli vše a teď ten zbytek. Už dlouho jsem ve filmech nezažil tak intenzivní pocit, že nějaká postava něco dělá proto, že to tak scénář vyžaduje a nikoliv proto, že by toho byla fyzicky schopna. Akce je tady nemnoho a i to málo je natočeno bez jakékoliv snahy nebo invence, přičemž bitka [spoiler]ve srubu uprostřed filmu[/spoiler] je, svou snahou vykreslit Janney jako kompetentní soupeřku svým protivníkům, vyloženě k smíchu. Jakékoliv survival prvky v podstatě neexistují, šokující plot twist nedává žádný smysl, psychologie veškerých postav se pohybuje někde na úrovni dětí na pískovišti, hlavní záporák (údajně to voják ze speciálních jednotek*:D*) je totálně nevýrazný (tedy kromě toho, že je neschopný idiot*:D*) a finální bitka [spoiler]na majáku a pláži[/spoiler] dává divákovi poslední mocnou "suspension of disbelief" ránu z milosti.   Jediná věc, která tento "další prefabrikát by Neflix v řadě" táhne nahoru je Janney, ale co z toho, když ji všichni okolo (před i za kamerou) během celého filmu pravidelně a průběžně hází [s]klacky[/s] klády pod nohy. Viděno a obratem zapomenuto.