Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Téma: 10 nejlepších filmů Miloše Formana


ikona
Cival
amadeushoří, má panenkolásky jedné plavovláskymiloš formanmuž na měsícipřelet nad kukaččím hnízdemtéma
Deset pecek největšího českého filmaře 

Největší český filmař všech dob by se v pátek 18. února dožil kulatých 90 let. Proto se musíme zanořit do jeho nabušené filmografie a probrat se klenoty, které za sebou zanechal. A je to náramná sbírka, protože Miloš Forman byl nejen bodrý vypravěč a charismatický intelektuál, ale hlavně skvostný režisér, který se díky svým vrcholným dílům zvládl stát nejslavnější osobností československé nové vlny, jakožto i později oscarovým režisérem, jemuž tleskal celý Hollywood.

Je to neskutečný příběh: Chlapec, který musel zvládnout dětství bez otce i matky, se dokázal pečlivou, cílevědomou, nikdy však banální prací vyhrabat až na absolutní filmový Everest. Jeho filmy strhujícně oslavují svobodu, výlučnost i sílu jedince, jehož se snaží semlít dusivý systém - ostatně právě Formana nezvládl semlít ani komunistický režim ani poemigrační deprese, kdy strávil jako loser z Českolovenska dlouhé měsíce na pokoji newyorského hotelu a nevěděl, jestli po neúspěchu Taking Off ještě někdy zvládne natočit další film. 

Přesto se Forman nevzdal a po mezinárodních úspěších s Láskami jedné plavovlásky a zprvu zakázaným Hoří, má panenko, které definitivně pomohly vytáhnout český film mezi nejsledovanější kinematografie světa, se o dekádu později dočkal fanfár i s americkými lahůdkami - a díky Amadeovi nebo Přeletu nad kukaččím hnízdem se stal jedním z nejrespektovanějších režisérů všech dob.

Forman nikdy nenatočil opravdu špatný film, protože i jeho nejslabší Goyovy přízraky si na ČSFD užívají červenou barvu, o to příjemnější je probrat se nejlepšími snímky, které režíroval. Koukejte si je všechny pustit.

10. Taking Off, 1971
Americká a evropská kinematografie vypráví filmové příběhy přece jen trochu odlišně. O české ani nemluvě. První americký film Miloše Formana o „rodičích a dětech“ je však krásně bezešvým spojením toho nejlepšího z obou světů. V práci s postavami ještě cítíte dozvuky poetiky českých a francouzských Nových vln, zasazení do Ameriky uprostřed velkých společenských změn už filmu dává punc univerzálnějšího sdělení. Pro Formana je to také nové zformulování jeho tvůrčího manifestu (téma svobody a role jednotlivce ve střetu s aparátem moci) a počátek bezmála čtyřicetileté spolupráce a přátelství s obdobně slavným scenáristou Jean-Claudem Carrièrem. Světoví tvůrci přesazení do americké kinematografie nejednou  ztratili to, čím byli ve své domovině zajímaví a jedineční. U Formana se zdá, že až s odchodem se vyjevil jeho přesah a dosah. Měsíce existenčního strádání při práci na scénáři Taking Off, které Carrière detailně popisuje v knize Vyprávět příběh, se tedy vyplatily. A Zvláštní cena poroty, kterou dílu v roce 1971 přiřkli v Cannes, je musela nesmírně těšit. (Shushika)

9. Vlasy, 1979
Skladby z muzikálu Vlasy (a taky Jesus Christ Superstar) patří do neoficiálního soundtracku, který nám začne hrát v hlavě při pomyšlení na Ameriku přelomu 60. a 70. let. Vyjadřují vzpurného ducha doby, jsou dodnes chytlavé a sexy. Až se nechce věřit, že z jejich dobových posluchačů, rebelů vůči nespravedlnostem všeho druhu, konzumentů lehkých drog a tělesných slastí volné lásky vyrostli dnešní (často zapšklí) boomeři. Adaptace úspěšného broadwayského muzikálu o partě hippies z roku 1968 přišla na plátna možná trochu pozdě, ale tematicky je to látka jako stvořená pro Miloše Formana, ve které kulminují motivy z Taking Off i Přeletu nad kukaččím hnízdem. A jakkoliv lehčí muzikálová múza dlouho odvádí pozornost, finále na vojenské základně s vojáky pochodujícími do nitra letadla směr Vietnam je pěkně tvrdý náraz do zdi. Formanův (a nezapomeňme: Ondříčkův) muzikál uvedený čtyři roky po konci bojů nedovolí na zbytečnou válku tak snadno zapomenout. (Shushika)

8. Černý Petr, 1963
Ahoooj. - Hoj. - Slyšíš ten rozdíl? - Ahoooj. - Hoj. No to si piš, že slyším! A taky ho vidím. Nešlo totiž nevidět, jak výjimečný film mladý režisér z FAMU Miloš Forman vystřihl. Je to jeden z nejpříznačnějších titulů československé nové vlny - dokonale protikladný k trapným agitkám socialistického realismu, které snily o komunistickém ráji s rudými šátky. Najednou se kamera zajímala o lidi z masa a kostí, o jejich autentické emoce, nejistoty, trapnosti, mladické radosti i strasti. Černý Petr vyrůstá z italské neorealistické i francouzské novovlnní inspirace, nachází ale nový, živý a svou přirozeností neodolatelný filmový tvar, jenž je dodnes srozumitelný a univerzálně platný. Film koketující s dokumentární upřímností a fascinující šedesátkovou živelností, z něhož sálá nespoutaná mladická energie. A to nejen díky obnažení kouzla přirozenosti nové herecké hvězdy, Vladimíra Pucholta… (Cival)

© copyright 2000 - 2022.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace