Užíváním této stránky souhlasíte s všeobecnými podmínkami.
Tato stránka používá cookies.

Reportáž z Českého Hobitína a fanfilmu Stíny Kraje


ikona
krauset
Český HobitínPán prstenůreportážStíny Kraje
Vydali jsme se pro vás do Orlických hor, abychom navštívili Český Hobitín a přinesli zprávy o blížícím se českém fanouškovském filmu Stíny Kraje. A tento tematický článek přinášíme na oficiální světový hobití den.  

„Byla to hobití nora, a to znamená pohodlí“, řekl si možná spolu s Tolkienem Svatoslav Hofman předtím, než se rozhodl postavit malou repliku Hobitína ve vsi Šediviny v Orlických horách, která vešla ve známost jako Český Hobitín. Nejdřív ho hnalo nadšení, využití nor za účelem natáčení přišlo až později. Ostatně Svatoslav byl k podobnému záslužnému konstrukčnímu počinu numerologicky předurčen, bydlí totiž v domě 22. A jak známo, Bilbovy a Frodovy narozeniny připadají na 22. září, oficiální světový Hobbit Day.

Pod vrškem strmého kopce leží tři hobití nory, takové, jak si je představoval ilustrátor John Howe a ztvárnil Peter Jackson ve svých filmech. Do nich ovšem vstoupit nelze, jedná se o zmenšené repliky, maxi-miniatury jako od Wety. O něco výše se za živým plotem rozkládá hostinec U Zeleného draka, jehož vchod je přibližně v hobití velikosti, ale i urostlí cizinci z dalekých zemí se v něm mohou posadit. Interiér Zeleného draka je ozdoben malými ilustracemi Johna Howea a portrétem původce všeho, profesora Tolkiena. 

Nejvýše se nachází chatka U Sudu, která je skutečně v lidské velikosti. Na stole zde leží kopie Průvodce světem J. R. R. Tolkiiena od Davida Daye, na stěně pak visí mapka čtyř čtvrtek Kraje. Přímo uvnitř sudu je možno přespat, což je nepochybně odkaz na Bilbovu fikanost při trpasličím útěku z Thranduilova království elfů v Temném hvozdu. Ve stinném rohu je pověšen obraz Černokněžného krále Angmaru, což vnímám jako potvrzení hobity tradované účasti v bitvě u Fornostu, kam údajně Kraj vyslal své lučištníky a přispěl tak k porážce Angmaru, i když se o tom nepíše v žádných lidských kronikách. 

Při pohledu na hobití zahrádky, které jsou viditelně opečovávány a zároveň ponechány vlastnímu růstu, jsem si vzpomněl na filmy o vzniku Pána prstenů, v nichž Jackson mluví o tom, že je třeba začít s výstavbou Hobitína a zahradnickou prací minimálně rok před natáčením, aby místo působilo autenticky a „žitě“. Jestliže mi zdejší verze Hobitína v malém evokuje podobné představy, jde o ten nejvyšší kompliment. Je zde patrný i promyšlený zahradnický dotek a smysl pro detail – okolo roste plno žlutých a oranžových květů, přesně podle hobitího vkusu. 

První nora a Zelený drak začaly vznikat už v roce 2012 pod vlivem nadšení z Jacksonových vlogů z natáčení Hobita. Svatoslav k tomu říká: „Na jednu stranu to byla touha místo, které už tak připomíná Kraj, ještě víc přiblížit té představě. Určitě společně s tím tu byla myšlenka, že by se tu dalo něco natočit, protože tou dobou jsem si už hrál s domácí kamerou a foťákem, ale ještě jsem nevěděl, co natáčení obnáší. Ale touha udělat kulisy a něco natočit existovala.“

Někdy v roce 2015 – to už se znal se svým vysokoškolským spolužákem Jaroslavem Kejzlarem, s nímž natočili studentský dokument Dirigent – začal být už pro film předěláván vnitřek chatky U Sudu, o dva roky později vznikly poslední dvě nory, a to s konkrétní myšlenkou na Stíny Kraje. Tou dobou již Svatoslav, v roli kameramana, a Jaroslav, scenárista a režisér Stínů Kraje, mluvili o natáčení velmi vážně a připravovali se na crowdfundingovou kampaň na Hithit. Vše začalo spontánně kulisou a jak filmová ambice rostla, rozrůstal se i Český Hobitín. 

O čem budou tedy Stíny Kraje pojednávat? Přibližně dvacetiminutový film se odehrává v Kraji v jedné nespecifikované hobití vesničce, nikoliv tedy v Hobitíně, a hlavní postavou nebude tentokrát žádný zámožný starý mládenec s norou plnou stříbrných lžiček, ale mladá hobitka Kordulka, kterou ztvární Dominika Dufková. Nejsou tu baculatí, dobře živení hobiti, ale takoví, kteří žijí v trochu skromnějších poměrech. Ne snad, že by si odpustili druhou snídani, ale jejich spíž je pravděpodobně zásobená a vypadá spíše jako ta Bilbova po návštěvě trpaslíků, nikoliv před ní. 

Časově bude film zasazen mezi Hobita a Pána prstenů, užívá i několik zmínek z Nedokončených příběhů a měl by tematizovat mimo jiné střežení Kraje hraničáři. Hobití každodennost naruší znepokojivá atmosféra plíživého zla. A podobně jako v případě Pána prstenů, i zde bude hrát roli jistý předmět. O jeho podobě a moci však nic nevíme. Mluvili jsme s tvůrci o jiných fanouškovských filmech, jako je Hon na Gluma nebo český Roh Gondoru režiséra Šimona Pešta. Ačkoliv oba filmaři tyto snímky viděli, sami volí jiný přístup. „My se nechceme tolik vázat na estetiku Jacksonových filmů“, říká Jaroslav, „byť máme ty filmy samozřejmě hrozně rádi. Přišlo nám ale, že většina fanfilmů se hodně snaží na Jacksonův styl navázat, což jsme my nechtěli. Na vizuálu nám samozřejmě hodně záleží, ale nechceme být pompézní, a naopak se víc zaměřujeme na hobití každodennost.“

Inspirací jim byly i úvodní, pastorální kapitoly Společenstva Prstenu se svou atmosférou začátku dobrodružství a Starým hvozdem, zejména však plné hobitího vysedávání v hospodě, klevetění a maloměstských pomluv. Tvůrci se do filmu snaží vložit nejen krajinu Orlických hor, ale i něco z ošlehaného života Sudet. Z mnoha historek, které jsem slyšel, mi vyvstává obraz jakéhosi komunitního filmu. Ve snímku si menší role zahrálo mnoho místních, kteří se nebránili tomu přiložit ruku k dílu. Dokonce se poblíž Šedivin našel i usedlík, který se svým koněm působil v několika menších hollywoodských produkcích, o čemž téměř nikdo ze sousedů netušil. Je znát úsilí, aby do filmu pronikal svéráz a zkušenost tohoto kraje. 

Natáčení Stínů Kraje si podle dvojice vyžádalo deset víkendů rozprostřených do roku 2018 a 2019, od té doby je film v postprodukci. Přestože každé natáčení má své obtíže, od rozpočtu po nevlídnost deštivých dnů, ani Jaroslav, ani Svatoslav si na žádnou opravdu velkou šlamastyku nevzpomínají. Některé svízele, jež jsou spjaty s filmováním hobitů, se jim podařilo obejít. Film bude podle všeho dost spoléhat na americký plán, aby se vyhnul nutnosti zobrazovat nohy a natahovat umělá osrstěná chodidla, hrátek s falešnou perspektivou nebylo tolik zapotřebí a hobití uši se jim podařilo vymodelovat zdařile (uši hobitů ve Stínech Kraje budou obdobně jako v Jacksonových filmech špičaté, byť údajně více odstáté). 

Spojitost s Čechami budou kromě přírodní scenérie – mírně kopcovitá, kulturní krajina Šedivin bez větších rušivých elementů a stožárů působí jako záběr na zvlněný Kraj, než do scény nakráčí kůň Prstenového přízraku – obstarávat i kostýmy, které byly navrženy původně pro film a nesou jasně folklorní, až moravskou stopu. Hudbu k filmu by pak měly tvořit převážně smyčcové nástroje. Původně nezamýšlenou, ale cennou hodnotou filmu bude i postihnutí přírody, která je částečně ztracena. Krátce po závěru natáčení zachvátil lesy okolo Šedivin kůrovec, takže film bude sloužit i jako jakási časová kapsle a obrazové uchování míst, která jsou dnes vykácena. Tato lítost tvůrců projevená nad osudem stromů a decimací přírody je něco, co by jistě našlo velké pochopení u Tolkiena samotného. 

Film Stíny Kraje má jedno společné s veleprodukcí Amazonu. Oba projekty odsunuly svou plánovanou premiéru z roku 2021 na 2022. Momentálně už existuje finální sestřih, ale práce stále probíhají na barvení, střihu zvuk a skládání hudby. Zveřejněný trailer je sestříhaný způsobem, za nějž by se nemusely stydět ani české celovečerní filmy, postupně buduje atmosféru a vůbec působí znepokojivě, skoro jako nějaký folk horor.

Zdá se mi, že se filmaři Stínů Kraje vyhýbají většině nešvarů, kterými trpí fanouškovské filmy. Netočí na foťák, ale na digitální kameru se starými skly a s objektivy Zeiss, aby jejich film neměl „vizuál svatebního videa“, vyhýbají se obecně přílišné blyštivosti a zdání falešné pompy. Zato je Jaroslavův a Svatoslavův film svázán s konkrétním místem a krajinou a stromy. Podobně jako Frodo miluje „říčky a pole a lesy“ svého rodiště. Orli a jejich přílet jsou v Tolkienově díle znamením zvratu štěstěny a symbolem naděje, a jaké příhodnější místo pro Český Hobitín než Orlické hory, kde z lásky k příběhu vznikla kulisa, která se dotkne každého, pro koho Tolkienovo dílo něco znamená.

Čas, kdy je možné navštívit Český Hobitín: všední dny 14:00 až 18:00, víkendy zavřeno

© copyright 2000 - 2021.
Všechna práva vyhrazena.
Hosting zajišťuje: Stable.cz
Kontakty: Technická podpora | Redakce

Registrace

Nemáte svůj účet? Registrací získáte možnosti:
  1. Komentovat a hodnotit filmy a trailery
  2. Sestavovat si žebříčky oblíbených filmů a trailerů
  3. Soutěžit o filmové i nefilmové ceny
  4. Dostat se na exklusivní filmové projekce a předpremiéry

Zapomenuté heslo

Pokud jste zapomněli vaše heslo nebo vám nedorazil registrační e-mail, vyplňte níže e-mailovou adresu, se kterou jste se zaregistrovali.

Přihlášení


Registrace