Liga spravedlnosti Zacka Snydera je bezpochyby důležitým filmem pro spoustu lidí, snad pro nikoho ale nemůže mít tak velký význam, jako má pro samotného Zacka Snydera. Představovala pro něj totiž doslova bezprecedentní možnost vrátit se zpátky za velice specifických okolností a dokončit film, od kterého musel kvůli rodinné tragédii odstoupit. Film, do kterého mu už předtím studio fatálně zasahovalo, a který nakonec musel dokončit a předělat někdo úplně jiný, a v neposlední řadě film, který je jeho poslední v rámci DCU. Možná i proto se tak první vlna novinářů, která už měla možnost film zhlédnout, shoduje na jedné věci – tedy že nová Liga má spíše symbolickou hodnotu pro všechny zúčastněné, ale reálně se toho zase až tolik nezměnilo.

Přestože Rotteny chvíli svítily na 100 % fresh, další a další recenze ukazují, že Liga spravedlnosti v původní vizi je stále víc filmem pro hardcore fanoušky a míň rodinnou záležitostí pro všechny, podobně jako například filmy od konkurenčního Marvelu. Každopádně když to vezmeme hezky popořadě, tak prvním milým překvapením je fakt, že až na výjimky si málokdo stěžuje na čtyřhodinovou stopáž. Film podle všeho celkem rychle utíká, lépe prokresluje všechny možné postavy a fakt, že mezitím každý z hrdinů dostal nějakou sólovku, taky razantně pomáhá. Zatímco však Snyder dostává možnost nadělovat svým fandům to nejlepší ze své tvorby, objevují se i jeho tradiční vyprávěčské mezery. Všechno je větší a je toho víc, což ale nutně neznamená, že to vždy dělá dobrotu.

Z hlediska postav se vyzdvihují Cyborg, Aquaman i Wonder Woman, komu se naopak film příliš nevěnuje jsou obyčejní lidé a další vedlejší postavy, kterými je svět zaplněn. Vše se točí jen kolem těchto superhrdinských „bohů“ a jejich stejně silných protějšků, ale zbytek světa zůstal prázdný. Což ale paradoxně neznamená, že film není plný emocí a srdíčka. Jeden kritik dokonce napsal, že zatímco konkurenční Avengers: Endgame je celkově lepší film, Liga spravedlnosti nabízí daleko větší emocionální dopad. Někteří si ale zase naopak stěžují, že se film tradičně bere příliš vážně, a i přes veškerou jeho pompéznost prakticky nenabízí v rámci žánru nic nového. Konsenzus nicméně zní, že tento sestřih je přece jen ten vítězný, dlouhý, ale definitivně lepší jak ten předešlý.

Teď už nezbývá než počkat ještě tři dny, a přesvědčit se o výsledku na vlastní kůži. Těšíte se po těchto reakcích, nebo vám je SnyderCut stále víceméně ukradený?