Předně bych nerad, aby se diskuze pod tímto článkem změnila v geopolitické bojiště. Všichni víme, jak to vypadalo zhruba před rokem, kdy jsme ve zprávách sledovali uzávěru desetimilionového Wu-chanu, a doufali jsme, že jde o globální hrozbu, která nepřežije déle než dva, tři novinkové cykly. Čína se svými drakonickými opatřeními (a kreativním pojetím statistiky) se ze situace dostala jako první. Na základě zkušeností s ptačí chřipkou a dalšími epidemiemi se ale vědělo, že návrat do kin je determinován i ochotou publika, takže je nutné počkat pár měsíců, než se lidé opět osmělí a začnou zábavu vyhledávat. Oslavy čínského nového roku, které připadly na uplynulý víkend, jsou tedy dobrým lakmusovým papírkem. Tržební ekvivalent amerického Dne nezávislosti rozhodně nezklamal. Naopak, definitivně potvrdil aktuální pozici Číny coby jedničky ve filmovém byznysu.

Tohle sesazení Hollywoodu z trůnu jsme čekali už dříve, ale mělo k němu dojít postupně, jak v Číně rychlým tempem rostla kina a tamní produkce se čím dál tím agresivněji vymezovala vůči externím vlivům. Covid ovšem změnil pravidla hry od základů, takže zatímco v čínských kinech debutoval Detective Chinatown 3 s 398,6 miliony amerických dolarů, v amerických kinech se noví Croodsovi horko těžko vyškrábali nad dva miliony. Co je tohle za divnou alternativní realitu?

Detective Chinatown 3 je s rozpočtem 117 milionů dolarů také jednou z nejambicióznějších čínských produkcí všech dob, ale zjevně se vyplatilo vsadit na návrat publika do kinosálů, protože už teď má tahle komedie na kontě nejvyšší globální opening za první den (162 milionů oproti 157 milionům, které Avengers: Endgame utržilo za pátek v USA) a víkend (Endgame v USA startovala s 357 miliony dolarů). Pokud chcete srovnat, jak čínský trh roste, připomínám, že dvojka Detective Chinatown měla premiéru před třemi lety ve stejně atraktivním slotu a otvírala s cca 160 miliony dolarů.

Rekordní víkend zaznamenal tržby o celkové výši 694 milionů dolarů, což je… zhruba třetina toho, co utržily všechny americké releasy za minulý rok. Ano, je to nefér srovnání, ale přesto neuvěřitelné numero, jež dokazuje, že čínská kinematografie sílí a její konzumenti se po oklepání z covidové krize valí do kina v neuvěřitelných počtech. Je to happyend, na který se můžeme s odstupem času těšit i v evropských a amerických kinech? Skutečně přijde o jedno, dvou letech temnoty opět čas hojnosti větší, než jsme si kdy dokázali představit? Zatím není důvod tomu nevěřit, ale opatrnost je na místě, ať už jde o výhledy do budoucna nebo srovnávání nesrovnatelného.