Natočit feel-good komedii, která zároveň nese velké naivní poselství, není v dnešní love/hate době zrovna jednoduché. Taika Waititi si ale Thorem vybojoval dost důvěry na to, aby na takový film dostal peníze, a zatím to vypadá, že se tahle investice vyplatila.

Pročpak? V první řadě tu máme získání divácké ceny na festivalu v Torontu, kde nacistická parodie (s polynéským židovským Hitlerem) těsně porazila Marriage Story od Noaha Baumbacha i Parazita od Pon Džun-ha. Za posledních jedenáct let se deset držitelů téhle pocty dopracovalo až k oscarové nominaci na nejlepší film - a čtyři nejcennější sošku rovnou vyhráli (Milionář z chatrče, Králova řeč, 12 let v řetězech a Zelená kniha). Jojo Rabbit tak má nakročeno ke zlatému plešounovi a jeho získání by bylo zajímavé už proto, že by se s ním Taika určitě hrozně vyblbnul na place Thora 4.

Že je čas na "ve druhé řadě"? Máte pravdu. Tady se samozřejmě pobavíme o ohlasech, které jsou... přinejmenším trochu problematické? Rottenový rating Jojo Rabbita dost skákal sem a tam a nakonec skončil u solidních 7,3/10. Z celkových šestapadesáti recenzí je ale pozitivních jen čtyřicet jedna a dojít k nějakému konsenzu není zas tak jednoduché.

Zatímco spokojení kritici chválí seč můžou a přirovnávají film ke Grandhotelu Budapešť a holocaustové klasice Život je krásný, ne každému Waititiho vize sedla. Jojo Rabbit sice má být skvěle zahraný i natočený, jeho poselství ale podle všeho není zrovna přelomové a řada lidí ho odsuzuje jako plytký nesmysl. Vyloženě tak záleží na tom, jestli půjdete na oddechovou blbinu, která má hlavně pobavit a dojmout, nebo na něco hlubšího.

Tahle lehká problematičnost by však nakonec mohla být jen plusem. Oscarové klání se totiž vždycky kritizuje za to, že v něm jsou jen univerzálně chválené filmy bez autorského vkladu, a právě tím Jojo Rabbit nejspíš nebude.