Toy Story je báječná animovaná série, na které lze dokonale trefně dokumentovat velikost studia Pixar. Jednička zařídila technologickou revoluci a oslnila vyprávěcí suverenitou, hravostí a pocitovou ekvilibristikou. Dvojka ukázala, že i sequely tahle animovaná fabrika umí a jednou story se potenciál nevystřílí. A trojka byla perfektním epilogem série, jenž dokonale žongluje i s temnějšími tóny, sytějšími emocemi, při stejné příběhové lehkosti a technické dokonalosti.

Čtvrtý díl rozhodně nebyl zapotřebí, protože trilogie funguje perfektně. Tvůrci si toho samozřejmě byli vědomi, takže nezvolili rutinní sequelovou trasu, ale vydali se ještě hlouběji do duší svých plastových hrdinů, po takřka loganovské trajektorii. Trilogie Toy Story tak byla přetavena v tetralogii o Woodym, který sice znovu zachraňuje spřátelenou hračku v nesnázích a snaží se uchlácholit duši svého oblíbeného dítka, zároveň ale řeší dilemata ještě tíživější, navíc při vědomí, že mu bez Andyho tak trochu zvoní hrana.

Toy Story 4: Příběh hraček: FOTOGALERIE

Tvůrci ví, že ve světě hraček už vymysleli všechno možné a že musí trumfovat parádní festivaly kreativity i filmařské virtuozity, a proto hledají na mapě s animáky bílá místa, jejichž vyplnění by přivedlo k blaženosti další várku diváků. Po celou stopáž lze cítit maximální snahu přijít s něčím neokoukaným, a přitom ten svět nerozbít, zachovat mu věrnost. Vyloženě hmatatelná je touha vymyslet další dávku špičkové zábavy pro celou rodinu, jejíž každá scéna bude buď nafutrovaná nápady a úsměvnými momenty, nebo emocemi a příběhovou municí.

Srovnání je ale nelítostné – a ta lehkost tří předchůdců z časů Johna Lassetera se nám jaksi vytratila. Navzdory maximálnímu nasazení čtvrté Toy Story přeci jen působí jako apendix a malinko unavený nastavený čas ve společnosti oblíbených hrdinů – tvůrci sice vykutáleně variují ověřené postupy a dychtivě se snaží neopakovat se (viz třeba vývoj hlavního záporáka, který dlouho zavání novým růžovým méďou), ale výsledek je přeci jen malinko jetý a oprýskaný.

Může za to trochu slabší chemie mezi ústřední partou hraček a jistá okoukanost jejich nejproslulejších kousků. Nově příchozí bohužel nejsou tak zábavní, samozřejmě s výjimkou kanadského kaskadéra s původním hlasem Keanu Reevese, a jen romantická linka Woodyho a jeho existenciální rozvahy všechno neutáhnou. Respektive utáhnou… jistě že utáhnou a velmi důstojně! Tak, jak se na celovečerní animák sluší a patří. Z mého pohledu ale bohužel ne na úrovni prvních tří hračkářských štací.

V Toy Story 4 je tak v podstatě vše v pořádku, o parník válcuje všechny Lego filmy a o celou flotilu Čtyřlístky i Hotel Transylvánie 3. Protože úroveň animace je znovu nedostižná, příběh je dojemný, kdy má být, napínavý, když chce pozlobit nervovou soustavu, a nějaké to pousmání taky zvládne vyloudit. Naprosto brilantní pestrobarevnou podívanou, které prostě musíte cpát do pracek dalšího Oscara, v ní ale nevidím.