A je to zase tady. Pokud jste pročítali tipy na karlovarské hitovky, možná jste se trochu vyladili na festivalovou atmosféru; teď už ale není na co čekat! Jsme tady my, jste tady vy, jsou tu filmy a hvězdní hosté. Co nás s Civalem během prvních hodin a dnů uchvátilo nejvíc?

Profesionálka Julianne a důstojný úvod

Největší star letošního programu se ukázala jako zdatná profesionálka, když celé úvodní dny rozdává úsměvy na všechny strany, ochotně se podepisuje fanouškům a spokojeně propaguje své nové drama Po svatbě. Podle Civala se o nic světoborného nejedná, ale jedná se o remake povedeného dánského filmu z roku 2006, v němž bodoval Mads Mikkelsen před kamerou a Susanne Bier za ní; v americké předělávce se genderové role trochu pozměnily, ale kvalitní obsazení zůstalo. Vedle Julianne Moore tu máme i Billyho Crudupa a Michelle Williams. První dva herci zde film představují společně s režisérem Bartem Freundlichem, jen tak mimochodem manželem Julianne Moore.

Ta se na slavnostním zahájení dočkala i Křišťálového glóbu a zjevně dojatá si užívala nejen cenu, ale i přítomnost rodiny. To byl vážně pěkný moment, který nastavil tóninu dosavadní pohodové a velmi poklidné atmosféře úvodního festivalového víkendu; dokonce i ta vedra se zatím dají přežít (tohohle budu litovat, vím). Součástí zahájení byla i nápaditá choreografie bratří Cabanů, kteří se o vizuální hody festivalových ceremonií postarali i letos.

Choreografie bratrů Cabanů opět budila úžas (zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary) 

Úvodní večer jsme se dočkali ještě tradičního koncertu Českého národního symfonického orchestru s dirigentem Carlem Davisem. Tentokrát se produkce nesla ve znamená zorchestrovaných písní The Beatles; ano, nový oblíbený film KarlaR, hudební pohádka Dannyho Boyla a Richarda Curtise Yesterday, se tu totiž promítá taky. Zamrzela pokrácená verze Hey Jude, u níž si orchestr netroufl na nekonečné outro se zpěvem publika, ale jinak nepřekvapí, že slyšet hity Brouků v jakékoli podobě je vždy zážitek.

Radost ze spolupráce i obavy ze světa

V milé atmosféře probíhala i tiskovka se zmíněným triem tvůrců. Nemohla chybět otázka na manželskou spolupráci, ale ani tady se bulvární hyeny pikantérií nedočkaly – Freundlich prostě píše scénáře a je prý velmi rád, že mu je Moore komentuje a dodává nápadité vhledy. Při herecké práci si manželé na place navíc mohou vypomoci, jelikož se dobře znají; a samozřejmě také Freundlicha nepřestává fascinovat vnitřní síla jeho ženy, kterou se daří oživit libovolný film. Inu, bylo by s podivem, kdyby něco takového neříkal, avšak pět oscarových nominací svědčí o tom, že s tímto názorem rozhodně není osamocen.

Freundlich i Crudup také vyjadřovali obavy nad současným stavem politické situace napříč zeměmi a netajili se optimistickým pohledem na film jakožto nositele empatie a pochopení vůči jiným kulturám. Je těžké se vcítit do trablů jiných lidí v jiných zemích, ale audiovizuální ztělesnění umožňuje aspoň trochu proniknout pod povrch.

Julianne Moore prý má ráda hlavně osobní filmy, které nám ukazují, jací ve skutečnosti jsme. Ať už se jedná o USA, nebo Evropu, autorských kousků si cení zjevně více nežli prefabrikovaných studiových polotovarů, což je minimálně pro mě velmi sympatické. Navíc si i prý užívá role nepříjemných či fyzicky nevzhledných žen, neboť ve filmu se jedná o bezpečné prostředí, kde si člověk může vyzkoušet i vzdálenější polohy své duše. Moore se prostě projevila jako přemýšlivá sympaťačka každým coulem a budeme zvědaví, jestli se nějakému z dalších hostů podaří ji zastínit. Nevsázeli bychom na to.

Julianne Moore převzala Křišťálový glóbus (zdroj: Film Servis Festival Karlovy Vary) 

V dalších dnech se těšte na větší recenze fláků, co budete moci vidět taky, a menší recenzičky lokálních podivností. Na náš Instagram s Civalem v náhodných intervalech přidáváme náhodně zachycené momentky, tak to můžete prožívat s námi.