Z Avengers: Endgame jsme se oklepali a teď je čas přivítat Keanu Reevese, který by se s Thanosem nejspíš vypořádal tak do třiceti minut. John Wick 3 je tady, předchází ho nejen velké očekávání, ale i hodně spokojené recenze. Jak to tedy nakonec dopadlo?

Jak to vidí imf:
Kolik akce je příliš akce? Z amerických recenzí místy slyším, že ve třetím Johnu Wickovi je jí opravdu až moc. Rád bych ovšem připomněl, že tenhle film otvírá svou náruč hlavně fanouškům, ostatně už na konci dvojky nastíněný scénář ve stylu “John Wick vs. zbytek světa” plní režisér Chad Stahelski už od první minuty skutečně svědomitě. A ještě přitom stíhá nafukovat mytologii celého světa, bořit fyzikální zákony a znesmrtelnit Johna Wicka natolik, že by i Jason Statham ze Zastav a nepřežiješ jen tiše záviděl. Ano, akční scény ve Wickovi tu nejsou proto, abyste se o hlavního hrdinu báli, cítili přehnané emoce, nebo snad důsledky jeho činů. Jsou tu čistě jako dezerty v cukrárně, jako čím dál tím zběsilejší hupy a výkruty na horské dráze. 

Stahelski a jeho kaskadérská armáda používají třetího Wicka jako epické prázdné plátno, které vymalovávají krví, praskajícími kostmi a svou bezbřehou láskou k asijské kinematografii. Nejde ale o nějaký nadšenecký fanfilm za pět padesát, Stahelski během tří filmů vyrostl v ambiciózního a zkušeného řemeslníka, takže Wick oslní nejen akčními scénami, ale i výpravou a komediálním timingem. Co ve dvojce trochu vrzalo, to ve trojce skvěle šlape a dokonce se to samo sobě otevřeně vysmívá. Všechno je větší, lepší a hlasitější, přesně jako slibují trailery. A že to dějově pořád jen akční film? Drží to pohromadě na dobré slovo tak akorát dlouho, než vám hlavou proletí další kulka, sekera nebo dobře ořezaná tužka. John Wick znovu přišel, viděl a zabil. Teď jen doufejme, že do zaslouženého důchodu akčních hrdinů odejde dokud je na vrcholu.

Jak to vidí KarelR: 
Nikdy by mě nenapadlo, že to napíšu, ale John Wick 3 má… ehm… moc akce. Chad Stahelski natočil fenomenální akční nářez, který většinu stopáže sype z rukávu krásné lokace a realizuje na nich bezchybné likvidační balety. V poslední půlhodině se ale těžkotonážní hollywoodský biják překlopí v čistě asijskou vybíjenou, která potěší fanoušky Raidu a… otestuje trpělivost všech ostatních? I já bych ve finále maličko stříhal, protože se tu (navzdory geniální choreografii a píli všech zúčastněných) přeci jen přešlapuje na místě. Třetí Wick je tak sice nejlepší díl série a opravdový akční svátek, paradoxně by mě však potěšilo, kdyby Stahelski na konci trochu ubral na kaskadérských hodech a přidal na skvěle rámovaném příběhu.

Jak to vidí Rimsy: 
Keanu Reeves pořád neumí běhat. Tenhle vjem vás bude provázet prvními mnoha minutami, které velmi stylově navazují na závěr dvojky. John Wick je na útěku, všichni mu jdou po krku a těžko říct, jak se z toho vyhrabe. I při pohledu na 130minutovou stopáž je však zřejmé, že mrtvol za sebou zanechá mnoho desítek; což se přesně také děje. Akce je opravdu požehnaně, místy sklouzává k repetitivnosti, ovšem nápadů mají Stahelski a spol. bezesporu pořád dost. 

Opět se dočkáme i prohloubení vhledu do absurdního světa plného rituálů, amuletů a pravidla dodržujících nájemných zabijáků. Věřím, že právě na téhle úrovni se bude lámat, jestli vám nový John Wick zaleze pod kůži, nebo ne – o akčních scénách, jejich propracované choreografii a výrazné stylizovanosti nikdo pochyby nemá, ale leckdo možná nemusí zkousnout hru, kterou tvůrci s divákem hrají. Je totiž nutné přestat přemýšlet, jak by takové univerzum mohlo reálně fungovat, a namísto toho si jeho neotřelý eklektický mix inspiračních zdrojů užívat. Divákovi je tak umožněn podobný zážitek jako samotným postavám – všichni musíme přistoupit na pravidla, abychom v tomto světě mohli fungovat. Fanoušky série trojka prostě nezklame.

Jak to vidí Mr. Hlad:
Dvojka mě úplně nepotěšila, trojka mi to však všechno pořádně vynahradila. John Wick se posouvá dopředu. Ne v tom smyslu, že by zabil víc lidí (i když to možná taky), ale režisér Chad Stahelski a Keanu Reeves přišli na strašně moc neokoukaných způsobů, jak to zabíjení na plátně dělat. Zatímco minule se hlavně střílelo, tentokrát se víc spoléhá na kontaktní souboje, chladné zbraně a něco, co bych nazval „čtyřnohý arzenál“. A je to skvělé! 

Každá akční scéna je jiná než ta předchozí. Jednou se střílí, pak je tam honička na motorkách, bitka velkej vs. malej, případně malej vs. mnohem menší a ze všech akčních momentů dovedou tvůrci vymáčknout naprosté maximum. Už během první půlhodiny předvede třetí John Wick tolik věcí, že by většině režisérů akčních filmů vystačily na celou kariéru. Velkým plusem je tentokrát i přítomnost opravdu výrazných vedlejších postav, ať už stojí na Wickově straně, nebo mu jdou po krku. Stahelski sice dál rozšiřuje svět a mytologii a já mám dál pocit, že to není úplně třeba, na druhou stranu nepůsobí to už tak násilně jako minule a vzhledem ke kvalitativnímu a vlastně i kvantitativnímu posunu v akci mu to rád odpustím. Jsem rád, že lidem zodpovědným za tuhle sérii nápady ještě evidentně nedošly. 

Recenzi čekejte velmi brzy.