Biografie Freddieho Mercuryho Bohemian Rhapsody je možná největším filmovým překvapením loňského roku. Životopisná dramata o zpěvácích (jakkoliv geniálních) nemají moc často tržby, které atakují devět set milionů. Zvlášť, když je zámořská kritika přijme spíš chladně a když se prokecnou nepříjemné zákulisní problémy. Nikdo asi nečekal, že tenhle film bude až takový hit a že nakonec vyhraje čtyři Oscary. Fandové Queenů a znalci života jejich frontmana si sice stěžovali, že si filmaři upravili realitu podle svého, ale divákům to vyhovovalo. A když se to všechno sečte, není divu, že se začíná mluvit o pokračování. 

Jo, o pokračování. Nekecám. Příběh o tom, jak se Freddie Mercury stal hvězdou, jak s Queeny vystupoval na Live Aid a jak umřel jako legenda (i když to film spíš naznačil, než aby to na férovku řešil) by prý mohl mít dvojku. Alespoň to tvrdí Rudi Dolezal, kámoš Queenů a režisér jejich videoklipů, podle něhož se prý teď vymýšlí, jak Freddieho poslat ještě jednou do kin. Podle Dolezala by prý mohla dvojka navazovat přímo na Live Aid, ale… ale podle všeho je to celé blbost. Na jednu stranu rozumím tomu, že je asi velké lákadlo zkusit ten globální úspěch zopakovat, ovšem každý, komu to alespoň trochu pálí, musí vidět, že tenhle nápad je čirá pitomost. A naštěstí si to podle všeho myslí i Graham King, producent Bohemian Rhapsody, jenž tvrdí, že to prostě není pravda. 

Když se nad tím však člověk zamyslí, návrat Freddieho by mohl fungovat. Pokud by u něj nefiguroval DeLorean a Marty McFly nebo robotická verze Queenů z budoucnosti, tak si dovedu představit, že za pár let vznikne další film, který bude kariéru slavného zpěváka prezentovat v méně učesané a drsnější podobě. Ale klasický sequel? To asi těžko. A i kdyby, nejspíš by to skončilo jako nedůstojné dojení peněz z nadšených fanoušků a poplivání legendy, kterou Bohemian Rhapsody tak velkolepě připomnělo.