Po Mexické jízdě, třetím Potterovi a Potomcích lidí se z Alfonsa Cuaróna stala obrovská režijní hvězda. Sedmileté čekání na Gravitaci tak nikoho moc netěšilo, a možná vám ani nedochází, že jsme Romu vyhlíželi dalších pět let. Cuarónova novinka je každopádně (skoro...) za rohem a odbyla si premiéru na festivalu v Benátkách. A asi vás zase tolik nepřekvapí, že byla přijata s totálním nadšením.

Zatím máme k dispozici čtrnáct recenzí, z nichž zvedá palec nahoru celých třináct (často v desítkovém duchu!), a průměrný rottenový rating činí 8,6/10. Černobílý výlet do Mexika 70. let, kde Cuarón samozřejmě vyrůstal, se tak ihned zařadil mezi nejopěvovanější (a zároveň nejočekávanější) filmy roku.

Co přesně tedy od netflixovky (!), která zaplaví obýváky 16. prosince, můžete čekat? Cuarón napsal, zrežíroval i přímo nasnímal intimní rodinné drama, v jehož centru najdeme Cleo, stoickou chůvu čtyř mexických dětí. Film se pochopitelně věnuje i občanským nepokojům a nechybí mu letmá politická rovina. Recenze ale mluví především o tom, že Cuarón brilantně realizuje vlastní vzpomínky (Roma je do jisté míry autobiografická) a vytváří tak univerzální zpověď o komplikovaném rodinném životě.

Zatímco v Potomcích lidí a Gravitaci na sebe jeho oblíbené "technické fintičky" často upozorňovaly, v Romě jsou prý dlouhé záběry plně integrované do dění. Má tak jít o (ještě víc) pohlcující zážitek a o herecky i řemeslně špičkovou záležitost, z níž čiší autorské sebevědomí na sto honů. Srovnávačky s legendami humanismu a neorealismu (Ozu, Martel, De Sica, Ray...) jsou už nyní na denním pořádku. Připravte se tedy na velkou filmovou událost, kterou se Netflix posune zase o krůček dál...