Denzel Washington už je více než tři dekády absolutní hollywoodskou jistotou. Ne vždycky točí totální pecky, ale najít v jeho filmografii vyloženě špatný kousek není vůbec snadné. Navíc se jen málokdy opakoval. Mnohokrát řekl, že sequely a série nejsou nic pro něj a raději zkouší nové věci. A když nemají studia nic na skladě, tak si nějakou natočí sám... ten chlap je legenda a zdaleka ne jen kvůli tomu, že jako druhý černoch vyhrál Oscara za hlavní roli. Equalizer 2 je jeho vůbec první sequel a vzhledem k tomu, že v jedničce předvedl docela fajn věci a u druhého dílu se krom Washingtona vrátil i režisér Antoine Fuqua, byl jsem celkem zvědavý, s čím přijdou.

Equalizer 2: FOTOGALERIE

První díl sázel na to, že postavu Roberta McCalla vůbec neznáme a teprve postupně, když se konečně rozhodne opustit svůj klidný důchod, zjistíme, co byl zač. Jeho proměna z likvidátora, kterého první půlku filmu spíš jen tušíme, v totálního Terminátora, byla hodně fajn a Washington si ji herecky dával jako král. Logicky však nemůže to samé fungovat podruhé. Tvůrcům to naštěstí došlo a chytře se rozhodli využít faktu, že původní Equalizer je seriál. Seriálová struktura funguje i tady. Robert McCall má nějaký ústřední příběh a spolu s ním i protivníky a hlavního zloducha, jehož musí na konci nějak brutálně zlikvidovat, ale mezi tím si odskakuje k bokovkám. Jednou vyrazí do Turecka přivést domů unesenou holku, podruhé pomůže mladého souseda nasměrovat k té správné kariéře a pak srovná do latě partu mladých zbohatlíků, co si dovolují na stážistky. 

Výsledkem je drobná roztříštěnost celého filmu, ovšem díky za ní. Největší problém dvojky Equalizera tkví totiž v samotném hlavním příběhu. Ten je tak jednoduchý a průhledný, že by sotva fungoval v nějaké Seagalovce ze Stevenova „tlustého období,“ a utáhnout pouze s jeho pomocí celovečerák by nezvládl ani Washington. Naštěstí se díky epizodním případům a akcím člověk nikdy nezačne nudit a nakonec vlastně ani nevadí, že hlavní dějová linie se pořádně rozběhne skoro až v polovině. Tajemství hlavního hrdiny je sice pryč, ale tvůrci si takhle chytře poradili s faktem, že by asi nebylo úplně OK vyložit všechny karty (dost nízké) na stůl hned a pak doufat, že to Denzel utáhne celé dvě hodiny jen svým charismatem. Což samozřejmě neznamená, že bych neocenil trošku komplikovanější a zajímavější zápletku...

To nejlepší z jedničky ale zůstává naštěstí pořád na svém místě. Denzel Washington je i tentokrát za totálního boha a to jak v okamžicích, kdy mentoruje vedlejší postavy a chová se jako dobrák, tak i ve scénách, kdy někoho opravdu hodně ošklivým způsobem zbavuje života. Jeho charisma funguje pořád stoprocentně i přes fakt, že na něm je vidět věk a lehce se zvětšuje obvod jeho pasu. V tomhle případě to ovšem nevadí, McCall má působit jako dobrácký soused, co se umí během okamžiku změnit v profesionálního likvidátora, ne jako Dwayne Johnson. Sledovat Washingtona, jak s grácií uhraje slovní konfrontaci s hlavním zloduchem i jak blbne s dětmi na zahradě, je jednoduše boží. Scénář druhého Equalizera by klidně mohl fungovat jako další příspěvek do filmografie Van Damma nebo Seagala, avšak právě Washingtonovo přirozené herectví dělá z tohohle potenciálního béčka film, který si pozornost zaslouží.

Přehrajte si trailer Přeci jenom to ale minule šlapalo trošku lépe. Možná tím, že to bylo poprvé a že s postavou hlavního hrdiny jsme se jen seznamovali, osobně bych však řekl, že maniakální Marton Csokas byl o dost zajímavější zloduch než ten, který dorazil tentokrát a že i kreativní finále ve skladu Baumaxu bavilo víc než to, co si Fuqua nachystal pro diváky tentokrát. Washington natočil samozřejmě lepší filmy, ovšem druhý Equalizer dává divákům přesně to, co sliboval a co se dalo po jedničce očekávat. Celé to je trochu fotrovské, oldschool a starosvětské, na druhou stranu vzhledem k tomu, že podobné věci jsou v poslední době v kinech jen jednou dvakrát do roka, určitě se to za zápor považovat nedá. Equalizer 2 není žádné veledílo,  ale kdo má chuť na akční podívanou bez superhrdinů, v níž se spíš lámou vazy než decimují planety, ten bude spokojený i tentokrát.